Prvotina Claire Keeganové Antarktida vzbudila u čtenářů i kritiky globální ohlas a příběhy v ní obsažené byly označeny za "jedny z nejlepších současných povídek napsaných v angličtině" (The Observer). Autorčin rukopis s jasnou vizí odvážně zkoumá svět, kde mají sny, vzpomínky a náhoda fatální následky pro všechny zúčastněné. Vyprávění jsou často temná a čtenář cítí jejich hutnou atmosféru, stejně jako skutečnost, že se v každém z těchto pečlivě vymodelovaných příběhů děje pod povrchem něco „velkého“.
V trojici brilantních povídek Keeganová zkoumá různé podoby vztahů a příčiny toho, co je narušuje a ničí. V titulním příběhu Na konci dne nás seznamuje s mužem, který tráví dlouhý víkend osudovým přemítáním nad ženou, s níž by mohl strávit život, jen kdyby se byl kdysi zachoval jinak, než jak se stalo. V následující povídce Pomalá, bolestná smrt sledujeme spisovatelku na rezidenčním pobytu v přímořském domě literáta Heinricha Bölla. Její pobyt ovšem naruší příjezd akademika, který ji vnucuje nejen svoje názory, ale také samu svou přítomnost. Třetí příběh Antarktida věnuje autorka vdané ženě, která odjíždí z města s jasným cílem: Zjistit, jaké to je, vyspat se s jiným mužem. Plány se nevyvíjí tak, jak si představovala, a ona končí v sevření majetnického cizince. Každý z příběhů sleduje jiný osud, přesto je všem společné téma pokřivených vztahů a zkoumání toho, co mezi ženy a muže klade překážky. Ať už jde o nedostatek štědrosti, tíhu očekávání či přítomnost hrozícího násilí. Na první pohled nenápadné povídky jsou hluboké, silné a zůstanou ve čtenářích ještě dlouho po přečtení poslední stránky.
Podmanivý příběh nominovaný na Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Děj se odehrává v irském městě v polovině osmdesátých let, sužovaném prosincovými mrazy, a vrcholí na Štědrý den, kdy se ukazuje tiché hrdinství a odvaha obyčejného muže. Bill Furlong, obchodník s uhlím a dřevem, se připravuje na nejrušnější období roku. Irsko se potýká s recesí, a on, jako otec pěti dcer, usiluje o to, aby si udržel práci a umožnil svým dětem vzdělání na dobré dívčí škole. Mezi jeho klienty patří místní klášter, kde se šíří různé pověsti o padlých dívkách, které se mají napravit. Furlong těmto řečem nevěří, ale jednoho večera, když dorazí do kláštera dříve, než bylo plánováno, odhalí temné tajemství. Po setkání se staříkem, který mu symbolicky odpoví, Furlong začne chápat, že cesta, kterou zvolil, ho vede k nečekaným odhalením. Tato nesentimentální novela, psaná průzračně čistým stylem, získala uznání od významných autorů jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín a lze ji zařadit k vánočním klasikám jako Vánoční koleda Charlese Dickense.
Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti. Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně.
Nejpopulárnější americký humorista současnosti David Sedaris je zpátky a v plné síle! V povídkové knize Jsi ďábel se s ním vypravíme mimo jiné na Havaj, do Francie, Velké Británie, Austrálie či na autorské turné po Spojených státech a neminou nás historky z letadel, vlaků a taxíků. Sedaris se jako vždy pouští do laskavého pranýřování každodenních absurdit, jehož prostřednictvím se prohlodává až na kost lidské zkušenosti a niterných člověčích pravd. Jak je u něj zvykem, ve svých pozorováních globálního nomáda zůstává skrz naskrz ostrovtipným humanistou. Pokud vás zajímá, co je nejlepším dárkem k Valentýnovi, jak se letušky mstí otravným cestujícím, co schovávají preparátoři zvířat v igelitkách z Tesca, jakou větou v Číně ukončit nevydařený románek na jednu noc, jak těžké je sehnat v Americe vycpanou sovu, jaký je rozdíl mezi právníkem a spermií nebo jak příjemná může být první kolonoskopie, jste na správné adrese.
Ohijské kluky Jonathana a Bobbyho spojuje od dětství silné pouto, které by nezasvěcenec mohl nazvat „čtyřprocentním“. Jak se s Michaelem Cunninghamem postupně dostáváme k jejich dávným ztrátám a současným obavám, přidává se k nim v New Yorku ironický hlas jejich přítelkyně Clare. Zjišťujeme, že příběh přesahuje pouhé postavení menšiny, jejíž touhy a přání svět nedokáže plně pochopit. Když hrdinové vytvoří s Clare nonkonformní „rodinu“, autor dosahuje klíčové situace. Pomocí monologů postav a jejich různých pocitů odhaluje rozpor mezi tím, jak chceme být viděni, a jak nás vnímají ostatní. Druhý román autora „Hodin“ překvapuje lehkostí a množstvím originálních metafor, stejně jako otevřeností v odhalení krize středního věku a boje o směřování. Cunninghamova kronika třicátníků z 80. a 90. let ukazuje, že budoucnost tvoříme z materiálu, který máme k dispozici. Klíčové je, jak se navzdory genům a bolestem přilneme k druhým a kolik ze svého ega obětujeme pro místo, které nazýváme domovem. Cíl cesty, jak naznačuje Pavlova epištola Korintským, ukazuje, že bez lásky nemáme nic. To potvrzuje i legendární víkend ve Woodstocku, rámující jeden z nejvýznamnějších amerických románů o umění žít.
Kdysi dávno, když ještě ve Spojených státech zuřila rasová segregace, stál na kraji jižanského města Silku mořský hotel Billa Coseye. Sláva podniku, vyhlášeného mezi černošskou klientelou po celém atlantickém pobřeží, vzala dávno za své a letovisko pohltil nemilosrdný oceán času. Klan Coseyů však patřil k černé honoraci, a tak dohady o něm nevymizely z konverzace místních obyvatel ani po půl století. Proč se jediné dědičky rodu k sobě chovají, jako by jedna druhou nemohla cítit? Proč tyhle bývalé kamarádky ztropily na podnikatelově pohřbu scénu, za kterou by se nemuselo stydět ani antické drama, a ztrpčují si podzim života jako protivné staré babky zabarikádované ve zchátralé rezidenci? Jednotliví vypravěči prózy, z nichž každý zná pouze střípek pravdy, se postupně noří do vzpomínek. S jejich pomocí vyluštíme nejen tajenku příběhu o letité křivdě, ale také rébus, jaké činy a hodnoty přesahují lidskou zášť.
Sbírka povídek amerického prozaika polsko-židovského původu, který si svůj vypravěčský dar přivezl do Ameriky z rodného Polska, kde jako chlapec slýchával barvitá lidová vyprávění babiček a prababiček. Autor má hluboké porozumění pro paradoxy lidského života a zálibu v neuvěřitelných zápletkách, které přispívají k nesmírné čtivosti jeho povídek. Kniha je překladem originální sbírky povídek narozdíl od výboru Stará láska, vyšlého v Odeonu, který byl sestaven z několika různých povídkových sbírek.
Sborník přináší cyklus přednášek Hany Ulmanové. Obsahuje sedm příspěvků, které představují přínos americké židovské literatury 20. století: dílo Isaaca Bashevise Singera, Bernarda Malamuda, Saula Bellowa, Chaima Potoka, Philipa Rotha a amerických židovských spisovatelek. Zvláštní kapitola je věnována literatuře, týkající se holocaustu.
