Sborník přináší cyklus přednášek Hany Ulmanové. Obsahuje sedm příspěvků, které představují přínos americké židovské literatury 20. století: dílo Isaaca Bashevise Singera, Bernarda Malamuda, Saula Bellowa, Chaima Potoka, Philipa Rotha a amerických židovských spisovatelek. Zvláštní kapitola je věnována literatuře, týkající se holocaustu.
Prvotina Claire Keeganové Antarktida vzbudila u čtenářů i kritiky globální ohlas a příběhy v ní obsažené byly označeny za "jedny z nejlepších současných povídek napsaných v angličtině" (The Observer). Autorčin rukopis s jasnou vizí odvážně zkoumá svět, kde mají sny, vzpomínky a náhoda fatální následky pro všechny zúčastněné. Vyprávění jsou často temná a čtenář cítí jejich hutnou atmosféru, stejně jako skutečnost, že se v každém z těchto pečlivě vymodelovaných příběhů děje pod povrchem něco „velkého“.
Vzpomínka na dědečka. Návštěvník na Den díkůvzdání. Vánoční vzpomínka.
V češtině dosud nevydané dvě povídky známého amerického spisovatele. Vzpomínka na dědečka - napsaná v roce 1946 a znovuobjevená v roce 1984 - je poetickou vzpomínkou na dětství, psanou původně jako dárek pro Capoteho tetu. Malý chlapec opouští s rodiči svůj domov, kde zanechává svého milovaného dědečka i s jeho tajemstvím... Inspirací pro postavu dědečka byl autorův starší bratranec. Návštěvník na Den díkůvzdání vyšel původně v časopisu McCall’ s v roce 1967. Chlapec Buddy žije se svou postarší excentrickou sestřenicí slečnou Sookovou v domě na venkově. Chystají se na hlavní americký svátek – Den díkůvzdání. Oním zvláštním návštěvníkem je spolužák Odd, který Buddyho neustále trápí a tyranizuje. Pozváním na slavnostní večeři se má Buddy naučit nenávidět své nepřátele. Obě novelky doplňuje nejproslulejší a jedna z Capoteho nejkrásnějších povídek, u nás již známá Vánoční vzpomínka.
Podmanivý příběh nominovaný na Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Děj se odehrává v irském městě v polovině osmdesátých let, sužovaném prosincovými mrazy, a vrcholí na Štědrý den, kdy se ukazuje tiché hrdinství a odvaha obyčejného muže. Bill Furlong, obchodník s uhlím a dřevem, se připravuje na nejrušnější období roku. Irsko se potýká s recesí, a on, jako otec pěti dcer, usiluje o to, aby si udržel práci a umožnil svým dětem vzdělání na dobré dívčí škole. Mezi jeho klienty patří místní klášter, kde se šíří různé pověsti o padlých dívkách, které se mají napravit. Furlong těmto řečem nevěří, ale jednoho večera, když dorazí do kláštera dříve, než bylo plánováno, odhalí temné tajemství. Po setkání se staříkem, který mu symbolicky odpoví, Furlong začne chápat, že cesta, kterou zvolil, ho vede k nečekaným odhalením. Tato nesentimentální novela, psaná průzračně čistým stylem, získala uznání od významných autorů jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín a lze ji zařadit k vánočním klasikám jako Vánoční koleda Charlese Dickense.
Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti. Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně. Brožované vydání.
Sbírka povídek amerického prozaika polsko-židovského původu, který si svůj vypravěčský dar přivezl do Ameriky z rodného Polska, kde jako chlapec slýchával barvitá lidová vyprávění babiček a prababiček. Autor má hluboké porozumění pro paradoxy lidského života a zálibu v neuvěřitelných zápletkách, které přispívají k nesmírné čtivosti jeho povídek. Kniha je překladem originální sbírky povídek narozdíl od výboru Stará láska, vyšlého v Odeonu, který byl sestaven z několika různých povídkových sbírek.
V trojici brilantních povídek Keeganová zkoumá různé podoby vztahů a příčiny toho, co je narušuje a ničí. V titulním příběhu Na konci dne nás seznamuje s mužem, který tráví dlouhý víkend osudovým přemítáním nad ženou, s níž by mohl strávit život, jen kdyby se byl kdysi zachoval jinak, než jak se stalo. V následující povídce Pomalá, bolestná smrt sledujeme spisovatelku na rezidenčním pobytu v přímořském domě literáta Heinricha Bölla. Její pobyt ovšem naruší příjezd akademika, který ji vnucuje nejen svoje názory, ale také samu svou přítomnost. Třetí příběh Antarktida věnuje autorka vdané ženě, která odjíždí z města s jasným cílem: Zjistit, jaké to je, vyspat se s jiným mužem. Plány se nevyvíjí tak, jak si představovala, a ona končí v sevření majetnického cizince. Každý z příběhů sleduje jiný osud, přesto je všem společné téma pokřivených vztahů a zkoumání toho, co mezi ženy a muže klade překážky. Ať už jde o nedostatek štědrosti, tíhu očekávání či přítomnost hrozícího násilí. Na první pohled nenápadné povídky jsou hluboké, silné a zůstanou ve čtenářích ještě dlouho po přečtení poslední stránky.
Ohijské kluky Jonathana a Bobbyho spojuje od dětství silné pouto, které by nezasvěcenec mohl nazvat „čtyřprocentním“. Jak se s Michaelem Cunninghamem postupně dostáváme k jejich dávným ztrátám a současným obavám, přidává se k nim v New Yorku ironický hlas jejich přítelkyně Clare. Zjišťujeme, že příběh přesahuje pouhé postavení menšiny, jejíž touhy a přání svět nedokáže plně pochopit. Když hrdinové vytvoří s Clare nonkonformní „rodinu“, autor dosahuje klíčové situace. Pomocí monologů postav a jejich různých pocitů odhaluje rozpor mezi tím, jak chceme být viděni, a jak nás vnímají ostatní. Druhý román autora „Hodin“ překvapuje lehkostí a množstvím originálních metafor, stejně jako otevřeností v odhalení krize středního věku a boje o směřování. Cunninghamova kronika třicátníků z 80. a 90. let ukazuje, že budoucnost tvoříme z materiálu, který máme k dispozici. Klíčové je, jak se navzdory genům a bolestem přilneme k druhým a kolik ze svého ega obětujeme pro místo, které nazýváme domovem. Cíl cesty, jak naznačuje Pavlova epištola Korintským, ukazuje, že bez lásky nemáme nic. To potvrzuje i legendární víkend ve Woodstocku, rámující jeden z nejvýznamnějších amerických románů o umění žít.