Od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného středověku
Přijměte pozvání na cestu proti času. Na výlet do míst, kde dnes žijeme. Chceme se toulat minulostí, sem tam se zastavit, prodlít a naslouchat ozvěně, jež doléhá až k nám do přítomnosti. V hluku moderní doby je ta ozvěna takřka neslyšitelná. Přesto zní ve všem našem počínání... První díl velice oblíbeného historického cyklu nás zavádí do období od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného středověku.
Dva díly v jednom svazku. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII. Děj se odehrává za vlády Ludvíka XIII. s hrdiny d´Artagnanem, Athosem, Porthosem a Aramisem.
Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení… Weiss se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction... celý text
Románem Bílá garda se Michail Bulgakov (1891 — 1940) zařadil mezi autory, kteří se nebáli zpracovat „syrovou lávu“ tehdejší bouřlivé skutečnosti, revoluce a let občanské války. Vybral si jedno z nej pohnutějších období novodobé historie svého rodného města, kdy se v Kyjevě měnila vláda a situace jeho obyvatel téměř ze dne na den. Zvolil si hrdiny z prostředí, které důvěrně znal, některým nechybějí autobiografické rysy. Starousedlou rodinu Turbinových revoluční události doslova zaskočily. Její členové narukují do armády bílých, ale nej schopnější z nich, především lékař Alexej Turbin, si uvědomují neudržitelnost carismu a vlády bílých a těžce dospívají k odsouzení vlastní třídy. Předností Bulgakovovy knihy je psychologická věrohodnost, s jakou jsou vykresleni jednotliví aktéři onoho vzrušujícího dramatu na pozadí majestátního starobylého města. V příloze se čtenáři seznámí s poprvé publikovanou původní závěrečnou kapitolou románu, který autor zpočátku zamýšlel jako trilogii.
Román amerického spisovatele (1885-1957) proslulého svými náměty z doby bojů amerických kolonií za nezávislost. Líčí výpravu na Quebec, která patřila k nejdůležitějším vojenským podnikům amerického boje za nezávislost askončila porážkou Britů u Saratogy. Román zachycuje i příběh B.Arnolda, který se svou odvahou zasloužil o zdar americké revoluce a pak přešel na stranu Britů.
Není to kniha o mlynářích, ani o pekařích, ba ani o zlodějích. Její hlavní hrdinové nejsou ani vymyšlené postavy z pohádek, ač leckteří z nich oplývali a oplývají i dnes bohatstvím přímo pohádkovým. Trefně se o nich vyjádřil Balzac : " Za velkými majetky se skrývají velké zločiny".V napínavě vylíčených příbězích, postavených na historicky ověřených faktech, zaznívají mnohá zvučná jména : Valdštejn, Rockefeller, Krupp.... A i když se dialogy našich hrdinů odehrály ve skutečnosti asi trochu jinak, co na tom záleží ? Autor obnažuje nejen lidský profil, ale i pochybné metody a cíle jejich snažení. Jak se mu to podařilo, posuďte sami.
Beletrizovaná reportáž zachycuje v širokém záběru dějů a lidských osudů srpnovou noc r. 1974, kdy hořel pražský veletržní palác. Je věnována lidem účinkujícím v dramatu požáru – požárníkům i civilistům, kterým se podařilo z hořící budovy vyvést přes 450 návštěvníků kinaa zachránit jednotlivce, kteří uvízli v patrech.
