Pavel Brom Pořadí knih (chronologicky)

Od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného středověku.

Románem Bílá garda se Michail Bulgakov (1891 — 1940) zařadil mezi autory, kteří se nebáli zpracovat „syrovou lávu“ tehdejší bouřlivé skutečnosti, revoluce a let občanské války. Vybral si jedno z nej pohnutějších období novodobé historie svého rodného města, kdy se v Kyjevě měnila vláda a situace jeho obyvatel téměř ze dne na den. Zvolil si hrdiny z prostředí, které důvěrně znal, některým nechybějí autobiografické rysy. Starousedlou rodinu Turbinových revoluční události doslova zaskočily. Její členové narukují do armády bílých, ale nej schopnější z nich, především lékař Alexej Turbin, si uvědomují neudržitelnost carismu a vlády bílých a těžce dospívají k odsouzení vlastní třídy. Předností Bulgakovovy knihy je psychologická věrohodnost, s jakou jsou vykresleni jednotliví aktéři onoho vzrušujícího dramatu na pozadí majestátního starobylého města. V příloze se čtenáři seznámí s poprvé publikovanou původní závěrečnou kapitolou románu, který autor zpočátku zamýšlel jako trilogii.

Není to kniha o mlynářích, ani o pekařích, ba ani o zlodějích. Její hlavní hrdinové nejsou ani vymyšlené postavy z pohádek, ač leckteří z nich oplývali a oplývají i dnes bohatstvím přímo pohádkovým. Trefně se o nich vyjádřil Balzac : " Za velkými majetky se skrývají velké zločiny".V napínavě vylíčených příbězích, postavených na historicky ověřených faktech, zaznívají mnohá zvučná jména : Valdštejn, Rockefeller, Krupp.... A i když se dialogy našich hrdinů odehrály ve skutečnosti asi trochu jinak, co na tom záleží ? Autor obnažuje nejen lidský profil, ale i pochybné metody a cíle jejich snažení. Jak se mu to podařilo, posuďte sami.

Beletrizovaná reportáž zachycuje v širokém záběru dějů a lidských osudů srpnovou noc r. 1974, kdy hořel pražský veletržní palác. Je věnována lidem účinkujícím v dramatu požáru – požárníkům i civilistům, kterým se podařilo z hořící budovy vyvést přes 450 návštěvníků kinaa zachránit jednotlivce, kteří uvízli v patrech.

Jeden z nejpozoruhodnějších literárních dokumentů z druhé světové války napsala dvaadvacetiletá komunistka v cele smrti ženské věznice ve Vratislavi před popravou v r. 1943. Není jen obrazem posledních dnů jejího života, ale i výrazem hloubky myšlení, cítění a přesvědčení. Bilancuje vněm svůj život, zamýšlí se nad vztahem k rodičům, přátelům a kamarádům, rekapituluje i historii své jediné lásky, s níž se ještě před válkou rozešla.

Kniha vzpomínek, osobních zážitků a příběhů generála A. Ressela

Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení…