Vlastimil Havlík Knihy

Předložený sborník není apologetikou euroskepticismu. Hlavním cílem je představit různé podoby opozice vůči EU ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Případové studie Slovenska, Polska, České republiky a Maďarska jsou stěžejní částí sborníku. Termín euroskepticismus patří k často skloňovaným slovům nejen v politologickém, ale také v politickém diskurzu. Mnohdy přitom označuje nesouvisející a protikladné jevy, bývá často spíše zneužíván a celkově je jeho užívání vágní, nepřesné a zavádějící. Bylo by iluzorní domnívat se, že sborník, který je sestaven z textů studentů oborů politologie a evropská studia Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, bude nositelem zásadní změny. Rád by k ní ale přispěl, a to zejména v souvislosti s regionem střední Evropy. Středoevropskému prostoru jsou věnovány 4 případové studie euroskeptických stran, předchází jim teoretická stať o zkoumání stranického euroskepticismu a obecném vymezení euroskepticismu.

Monografie mapuje populistické politické strany v regionu střední a východní Evropy, resp. v postkomunistických členských zemích Evropské unie. Autoři jednotlivých kapitol vycházejí z typologie populistických stran (exclusively a non-exclusively populist parties) představené v úvodní kapitole knihy. V jednotlivých kapitolách – případových studiích jsou analyzovány vybrané aspekty populistických stran. Přiblížena je jejich historie a vývoj, organizační struktura, ideologická profilace, charakter voličské základy a pozice ve stranickém systému. Publikace navazuje na řadu odborných textů věnovaných populismu nejen ve sledované oblasti, ale i v dalších evropských i neevropských zemích. Jedná se ale o první publikaci systematicky zpracovávající tuto problematiku v daném regionu.

Politické strany a stranický systém v České republice prošly po roce 1989 dynamickým vývojem. Jednu z největších výzev pro (nejen) stranické aktéry představoval a nadále představuje evropský integrační proces ztělesněný v Evropské unii. Součástí politologické reflexe vzájemného působení evropské a domácí (národní) politiky se stal termín evropeizace. Publikace navazuje na dosavadní badatelské počiny na poli evropeizace a pokouší se objasnit, jakým způsobem se odráží evropská integrace ve vybraných aspektech činnosti relevantních politických stran v České republice. Primárně se zaměřuje na proměnu volební programatiky, podobu a vývoj postojů politických stran k evropskému integračnímu procesu a vliv evropského tématu na fungování a dynamiku systému politických stran v České republice.

Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Jednotlivékapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcíchnovou technikou, tzv. indexem úspěšnosti a nechybí ani reflexe povolebníhovyjednávání a vzniku jednotlivých koalic v čele krajských samospráv. V závěru knihy je volební soutěž zhodnocena za pomocí teorie druhořadých voleb. Cílem knihy je za pomoci ověřených metod a postupů politické vědy zmapovat volební dění na podzim roku 2008 a současně se pokusit o nevšedníinterpretaci volebních výsledků za pomocí nových postupů.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 je možné popisovat a zkoumat z mnoha možných perspektiv, jedno je pro ně nicméně příznačné – jejich průběh, organizace volební kampaně, výsledky a následná koaliční vyjednání, to vše bylo překvapivé, nečekané, často i „šokující“. Publikace Volby do Poslanecké sněmovny 2006 postupně analyzuje rozsáhlou volební problematiku v jedenácti kapitolách: vývoj stranickopolitického systému v letech 2002–2006, význam „evropského“ tématu v identitě a volebních programech politických stran, problematika výzkumů veřejného mínění, role médií v kampani a vliv politického marketingu na způsob organizování volebních kampaní, personální stránka voleb a způsob sestavování kandidátních listin, volební geografie, dopady volebního systému na samotné výsledky, mechanické účinky volebního systému a povolební vývoj z perspektivy teorie koalic.

Jak využívá Česká republika své členství v Evropské unii? Jsou české politické elity dobře obeznámeny s tím, jak Unie funguje, jaké jsou její strategické politické priority a jaké jsou cesty k jejich naplnění? Na tyto otázky odpovídá předkládaná monografie. Na základě výzkumu implementace agendy a cílů strategie Evropa 2020 v České republice analyzovali přední odborníci na problematiku vztahů mezi politickým systémem Evropské unie a členskými státy schopnost českých politických stran, zájmových skupin a vlády České republiky využít strategii Evropa 2020 k podpoře rozvoje české ekonomiky a společnosti. Zkoumali také, jak je česká politika schopna vyrovnat se s podněty a reakcemi ze strany EU. Kniha je určena všem čtenářům, kteří se zajímají o problematiku evropské integrace a přemýšlejí o roli České republiky v Evropské unii a otázkách evropské integrace v české politice. Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity přináší řadu originálních informací o vztahu české a evropské politiky.

Dílčí pozornost je věnována nejen procesu vzniku vlád a jejich stranickému složení, ale i distribuci vládních postů mezi politické strany, analyzována je také stabilita vlád a důvody, které vedly k jejich zániku. Publikace tak navazuje na podobné výzkumy realizované v prostředí západní Evropy a doplňuje řadu studií soustřeďujících se na podobu politických a stranických systému středoevropských zemích.