Igor Indruch Pořadí knih

Často si myslíme, že ti druzí a vnější podmínky definují naše naděje na dosažení životního úspěchu a pocitu naplnění. Ve skutečnosti se náš největší nepřítel skrývá uvnitř nás: naše ego. Na počátku naší dráhy nás brzdí v učení a rozvíjení talentu. Rostoucí úspěch nás může oslepit, takže ztrácíme schopnost vidět vlastní chyby, což zasévá budoucí problémy. Při neúspěchu ego umocňuje každé zranění a ztěžuje nápravu. V každé fázi nám vlastní ego stojí v cestě. Ve světě, kde jsou v popředí sociální média a realitní show, je boj s egem nezbytný. Ego je nepřítel nám nabízí zbraň k tomuto boji. Díky lekcím z této knihy, jak uvádí Holiday, „budete méně investovat do příběhu, který vyprávíte o své vlastní výjimečnosti, a v důsledku toho budete osvobozeni, abyste mohli vykonat dílo s přesahem tak, jak jste si předsevzali“. Ryan Holiday, oblíbený autor bestsellerů jako Stoikův průvodce pro každý den nebo Klíčem je klid, v této knize motivuje k překonávání svodů našeho ega. Čerpá z historie i současnosti a literatury i filozofie a prostřednictvím příběhů nás posiluje, abychom se stali se tou nejlepší verzí nás samých. Řekli o knize: „Ryan Holiday je jedním z nejlepších myslitelů své generace a tato kniha je zatím jeho nejlepší.“ – STEVEN PRESSFIELD, autor bestselleru Válka umění a Ohnivá brána „Ve své nové knize Ryan Holiday útočí na největší překážku na cestě k mistrovství a skutečnému životnímu úspěchu – na naše nenasytné ego. Inspirativním a zároveň praktickým způsobem nás učí, jak tuto bestii v sobě zvládnout a zkrotit, abychom se mohli soustředit na to, na čem skutečně záleží – na vytváření co nejlepší práce.“ – ROBERT GREENE, autor bestselleru Mistrovství „Často je nám vštěpováno, že k dosažení úspěchu potřebujeme sebevědomí. Ryan Holiday tento předpoklad s osvěžující upřímností zpochybňuje a zdůrazňuje, že sebedůvěru můžeme získat usilováním o něco většího, než je náš vlastní úspěch.“ – ADAM GRANT, autor bestselleru Ještě to promysli

Neortodoxní básnická sbírka, která již inspirovala řadu dalších autorů. Ježek. Co je to ježek? Ježek jako symbol. Ježek v nás. Ano. Každý máme svého vnitřního ježka. Každý se s tím musíme nějak vyrovnat.

Mojmír. Chtělo by se napsat, že Mojmír je „kluk jako každý jiný“, ale není to tak docela pravda. Je zdravý, dobře rostlý a nemá žádné fyzické či mentální postižení ani nadpřirozené schopnosti, a přece se od většiny svých vrstevníků něčím liší. Žije totiž se svou invalidní matkou na ubytovně pro sociálně slabé. Právě je mu deset let. A je plný závisti a nenávisti. Nenávisti k celému světu. Jeho máma nemůže za to, že nemůže pracovat. Tak proč musí s Mojmírem bydlet na hnusné ubytovně? Proč nemá Mojmír všechny ty krásné věci, které mají jeho spolužáci, co se mu vyhýbají a posmívají? A tak Mojmír přemýšlí hlavně o tom, jak si nějaké hezké věci opatřit. Je ochoten udělat pro to prakticky vše. A tím to všechno začne. No, to vám právě už neprozradím. Ale bude tam něco o vztahu syna k matce. Něco o kamarádství. Něco o lásce. Něco o zradě a pomstě. A pár dalších věcí. Chtěl jsem poukázat, mimo jiné, na to, že prostředí, do kterého se narodíme, si nevybíráme. A cesta z některých situací není snadná. Každému osud namíchá ty karty jinak. A někdy je to stigma natolik silné, že ať se člověk snaží sebevíc, neustále na to znova a znova naráží. Stejně jako na různá traumata, která mu to způsobuje. Hlavní hrdina vám možná nebude vždy sympatický. Možná vás bude chvílemi i štvát. Ale dejte mu šanci.

Co nám brání být sami sebou? Tato kniha pojednává o změně chování a jednání v dospělém věku. Proč nám to moc nejde? Jak se v tom můžeme zlepšit? Podle čeho vybrat, co je třeba změnit? A jak přimějeme ostatní k tomu, aby vzali na vědomí, že jsme se změnili?

Indruchův Mozkodlab se řadí mezi romány reagující na nebývalý úspěch knih Michala Viewegha. Příběh se odvíjí ve dvou rovinách: v první sledujeme spisovatele Romana Timeše Nového, který se ve snaze ujasnit si svůj názor na Viewegha pouští do své vlastní verze Výchovy dívek v Čechách. Právě ta pak tvoří druhou rovinu románu. Nakolik se bude stejný příběh lišit, zmocní-li se ho autor zcela odlišného ražení?

Autor sestavil knihu společně s japonským buddhistickým mnichem Njógenem Senzakim. Skládá se ze 4 částí. Knihu uzavírá přepis prastarých návodů energetické sebevlády, blízkých tantrickým rituálům.

Autor Martin Caidin napsal knihu s válečnou tematikou nazvanou Noc kdy zemřel Hamburk. Do roku 1943 odolal Hamburk, druhé největší město nacistického Německa, 137 náletům především díky skvěle organizovanému systému civilní obrany. A byl připraven čelit dalším bombovým útokům. Pak ale bombardéry zaútočily s nebývalou razancí znovu a během 90 minut vzplála ohnivá bouře. Byl to rozpoutaný živel, který zasáhl území o rozloze tisíců akrů města a nemilosrdně je bičoval ohněm.

Autorčiny básně jsou vlastně jakýmisi lyrickými deníky, v nichž je neomylně zakotveno vědomí sounálažitosti se zemí, kterou musela nedobrovolně opustit, na druhé straně však i vnímání zprvu trpké, později umírněné exilové přítomnosti. „V poezii Bronislavy Volkové je cosi hedvábného, něco jako vlákna pavučiny napjatá ve volném prostoru. V každé básni jde o pokus udržet slova ve stavu beztíže nad tušenou krušnou vahou světa. Ještě před několika lety byla tato poezie v českém kontextu spíše výjimkou. Dnes se v nové tvorbě dostává přímo do hlavního proudu, což je zajímavým dokladem toho, že národní poezie se děje vpodstatě stejně v Praze jako v Bloomingtonu. Tento soubor Bronislavy Volkové ukazuje s velkou zřetelností bytostný lyrismus a stylovou něžnost, jíž se v zahraničních portrétech literatury dosud mnoho pozornosti nedostalo.“ – Miroslav Holub, Praha Doslov Vladimír Novotný.... celý text

V tomto románu se autor slavného „ Kmotra“ zaměřil na vykreslení americké společnosti v Las Vegas a v Hollywoodu, tedy na postavy kolem heren a filmové produkce. Spojovacím článkem těchto prostředí je protagonista románu John Merlyn, který sonduje postavy kolem sebe.