Jiří Zavadil Knihy

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Obě příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný - příběh rodičů a dětí. V druhém dílu se pohybujeme mezi osvětimskými vězeňskými baráky a rekreačními bungalovy v pohoří Catskills.

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Obě příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný - příběh rodičů a dětí. V prvním dílu sledujeme Spiegelmanovy rodiče až do bran Osvětimi a autora vyprávění na práh zoufalství.... celý text

Průvodce po tajích přírodní léčby. Diane Stein povzbuzuje nás ženy, abychom se začaly samy starat o svá těla prostřednictvím intuice a studia, a pak se dělily o své poznatky s ostatními. Kniha je plná cenných informací, hlavně z oblasti prevence. V jednotlivých kapitolách rozebírá různé druhy alternativních terapií

Autor vysvětluje duchovní zákonitosti, jejichž dodržování umožní člověku harmonický a úspěšný život.

Podtitul: Omamné látky v dějinách a kultuře Od doby kamenné po přítomnost.

Kniha se snaží podat objektivní portrét Mileny Jesenské. Autorka čerpá z její novinářské tvorby z doby mezi dvěma světovými válkami, z písemně zachycených postřehů o módě či německé invazi do Prahy v roce 1939. Dalším zdrojem jsou rozhovory s žijícími pamětníky.

Další kniha úspěšné autorky vznikla jako rozšíření díla. Můžete uzdravit svůj život. Je třeba, abychom si uvědomili, že síla, kterou hledáme mimo nás, je naopak v nás, a že ji můžeme kdykoliv pozitivním způsobem použít. Kniha vám ukáže vaši sílu.

Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a ostrostí jeho kritiky moderní společnosti.

Kniha se zaměřuje na zen, lidskou mysl a básně Macua Bašóa, významného haiku básníka. Tradice teišó, formálních a hravých výkladů Dharmy založených na poezii, je v zenovém učení dlouhá. Robert Aitken přináší nový pohled na Bašóova haiku, osvětlující jeho dílo a promluvy, které reflektují samotu, společenství, jednoduchost a krásu. Zen, označovaný v různých jazycích jako čchan, thien, sön či dhjána, vznikl v 5. století v Číně a rozšířil se do Japonska v 12. a 13. století. Rinzai a Sótó školy se vyznačují různými přístupy, přičemž Rinzai se stala náboženstvím samurajů. Zen se od tradičního buddhismu liší přímým učením, které se předává bez slov, a důrazem na osobní zkušenost. Přesto zenoví mistři nezavrhovali buddhistické texty, které byly studovány v klášterech. Dalším rozdílem je nezávislost zenových mistrů na konvenční morálce, což vedlo k mylným představám o jejich životě. V tradičních klášterech však panovala přísná pravidla a denní rozvrh. Zenoví mistři, i když se zdají být nezávislí, se v mnoha ohledech řídí situací a morálními dilematy, což ukazuje, že rozlišování mezi dobrem a zlem v absolutní realitě může být složité.

Základním tématem knihy je myšlenka, že každý člověk musí přijmout určitý díl odpovědnosti za své uzdravení z nemoci. Myšlenka o pacientově odpovědnosti není samozřejmě ničím novým, ale její základní filozofie byla jen málokdy vyslovena lépe, než v této knize. Autorovy postřehy o povaze stresu a schopnosti lidské mysli mobilizovat síly těla v boji s nemocí, jsou v souladu s objevy moderní lékařské vědy.