Jiří Zavadil Pořadí knih

Autor vysvětluje duchovní zákonitosti, jejichž dodržování umožní člověku harmonický a úspěšný život.

Autobiografie Briana Warnera vystupujícího pod jménem Marilyn Manson odkrývá postupný přerod ze zakřiknutého žáčka křesťanské školy v jednu z nejobávanějších, nejzatracovanějších a zároveň nejobdivovanějších amerických celebrit všech dob. Dlouhá trnitá cesta z pekla je skandální kniha, sarkastická, ale také nesmírně čtivá a vtipná. Je také v širokém měřítku uznávána jako jedna z vůbec nejlepších rockových biografií, v níž Manson beze studu vypráví o svém dětství plném strachu a obav, o svých sexuálních prožitcích, o zálibě v drogách, o setkání s okultismem a satanismem, o touhách, sebenenávisti, krutosti vůči sobě i ostatním, o vnitřní rozervanosti, rozvrácených vztazích i o úspěších a vítězstvích. Kniha využívá motivu z Dantova Pekla – jednotlivé kruhy pekla zde představují postupné fáze vývoje Mansonova života od vyděšeného „červa“ až po apoteózu v podobě antikristovské superhvězdy. Také obsahuje množství zajímavých fotografií z nejrůznějších období Mansonova života, některé jeho povídky a básně, ukázky korespondence s vydavateli či výtažky z cestovního deníku. „Vždycky jsem věřil, že člověk je chytrý. To lidi jsou stupidní. Jen máloco dokládá tuto skutečnost lépe nežli válka, organizované náboženství, byrokracie a střední škola, kde většina tak nemilosrdně vládne.“ Marilyn Manson

Run To The Hills je vnitřní výpovědí současných i bývalých členů skupiny,manažerů,šéfů nahr. společností,producentů,pořadatelů a dalších zasvěcenců hudebního světa.Popisuje vzestup skupiny od skromných začátků v hospodách londýnského East Endu až po slavná vystoupení na obřích festivalech po celém světě.

Kniha se zaměřuje na zen, lidskou mysl a básně Macua Bašóa, významného haiku básníka. Tradice teišó, formálních a hravých výkladů Dharmy založených na poezii, je v zenovém učení dlouhá. Robert Aitken přináší nový pohled na Bašóova haiku, osvětlující jeho dílo a promluvy, které reflektují samotu, společenství, jednoduchost a krásu. Zen, označovaný v různých jazycích jako čchan, thien, sön či dhjána, vznikl v 5. století v Číně a rozšířil se do Japonska v 12. a 13. století. Rinzai a Sótó školy se vyznačují různými přístupy, přičemž Rinzai se stala náboženstvím samurajů. Zen se od tradičního buddhismu liší přímým učením, které se předává bez slov, a důrazem na osobní zkušenost. Přesto zenoví mistři nezavrhovali buddhistické texty, které byly studovány v klášterech. Dalším rozdílem je nezávislost zenových mistrů na konvenční morálce, což vedlo k mylným představám o jejich životě. V tradičních klášterech však panovala přísná pravidla a denní rozvrh. Zenoví mistři, i když se zdají být nezávislí, se v mnoha ohledech řídí situací a morálními dilematy, což ukazuje, že rozlišování mezi dobrem a zlem v absolutní realitě může být složité.

Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a ostrostí jeho kritiky moderní společnosti.

Kniha se snaží podat objektivní portrét Mileny Jesenské. Autorka čerpá z její novinářské tvorby z doby mezi dvěma světovými válkami, z písemně zachycených postřehů o módě či německé invazi do Prahy v roce 1939. Dalším zdrojem jsou rozhovory s žijícími pamětníky.

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Obě příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný - příběh rodičů a dětí. V druhém dílu se pohybujeme mezi osvětimskými vězeňskými baráky a rekreačními bungalovy v pohoří Catskills.

Kniha Kočičí Vánoce sleduje vývoj tohoto mimořádného svátku od jeho dávných počátků až po dnešní zvyky.

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Obě příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný - příběh rodičů a dětí. V prvním dílu sledujeme Spiegelmanovy rodiče až do bran Osvětimi a autora vyprávění na práh zoufalství.... celý text

Autor vysvětluje duchovní zákonitosti, jejichž dodržování umožní člověku harmonický a úspěšný život.