Tessa de Loo Pořadí knih

Téměř baladická próza je složitým příběhem nenaplněného milostného vztahu dvou studentů, který osudově poznamenal příběh jejich rodičů za 2. světové války. Nizozemská autorka v sugestivní baladické próze líčí fatální milostný vztah dvou mladých lidí, kteří v 60. letech 20. století intenzívně prožívají vzájemné okouzlení. Dcera hudebníka, maďarského Žida, který se za války ukrýval v Budapešti a před rokem 1956 odešel do Nizozemí, zjistí, že její první skutečná láska je s největší pravděpodobností synem ženy, která jeho otce přes válku skrývala před nacisty, a tedy její nevlastní bratr. Cesta do minulosti vlastní rodiny se prolíná s dívčiným trýznivým putováním ve spleti protichůdných citů a na jejich konci zůstává pro oba hrdiny jen pocit trpké a ničím nenahraditelné ztráty.

Vynikající román nizozemské autorky v psychologickém příběhu dvou sester vypovídá o bezmoci obyčejného člověka ve víru událostí 2. světové války. Náhoda svede v belgických lázních dohromady dvě staré ženy, sestry, které jako dvojčata prožily útlé dětství v předválečném Kolíně. Anna a Lotte byly od sebe po smrti rodičů v šesti letech natrvalo odloučeny vinou řevnivosti příbuzných a jejich životy se následně odvíjely v naprosto odlišných podmínkách. Silnější Anna vyrůstala v Německu na zanedbaném statku, churavější Lotte odvezli příbuzní do Holandska. Náhodné setkání a vzpomínky rozjitří v obou ženách staré rány, vzpomínky na válku, jejíž stín mezi nimi stále stojí, jim brání navázat po letech přirozený sourozenecký vztah. Anna, vdova po německém vojákovi, prožila deziluzi z Hitlera i války a těžko svůj postoj vysvětluje sestře, jejíž nová rodina, pomáhající židovským uprchlíkům, byla nacismem poznamenána a ona se hluboce distancuje od svého německého původu. Dvě staré ženy se snaží přes své tak odlišné zkušenosti dobrat kompromisu a smíření, smrt jedné z nich však nechává i pro čtenáře otevřenou otázku historické viny národa i jednotlivce a problém složité cesty k pochopení a odpuštění.