Tessa de Loo Knihy

Téměř baladická próza je složitým příběhem nenaplněného milostného vztahu dvou studentů, který osudově poznamenal příběh jejich rodičů za 2. světové války. Nizozemská autorka v sugestivní baladické próze líčí fatální milostný vztah dvou mladých lidí, kteří v 60. letech 20. století intenzívně prožívají vzájemné okouzlení. Dcera hudebníka, maďarského Žida, který se za války ukrýval v Budapešti a před rokem 1956 odešel do Nizozemí, zjistí, že její první skutečná láska je s největší pravděpodobností synem ženy, která jeho otce přes válku skrývala před nacisty, a tedy její nevlastní bratr. Cesta do minulosti vlastní rodiny se prolíná s dívčiným trýznivým putováním ve spleti protichůdných citů a na jejich konci zůstává pro oba hrdiny jen pocit trpké a ničím nenahraditelné ztráty.

Vynikající román nizozemské autorky v psychologickém příběhu dvou sester vypovídá o bezmoci obyčejného člověka ve víru událostí 2. světové války. Náhoda svede v belgických lázních dohromady dvě staré ženy, sestry, které jako dvojčata prožily útlé dětství v předválečném Kolíně. Anna a Lotte byly od sebe po smrti rodičů v šesti letech natrvalo odloučeny vinou řevnivosti příbuzných a jejich životy se následně odvíjely v naprosto odlišných podmínkách. Silnější Anna vyrůstala v Německu na zanedbaném statku, churavější Lotte odvezli příbuzní do Holandska. Náhodné setkání a vzpomínky rozjitří v obou ženách staré rány, vzpomínky na válku, jejíž stín mezi nimi stále stojí, jim brání navázat po letech přirozený sourozenecký vztah. Anna, vdova po německém vojákovi, prožila deziluzi z Hitlera i války a těžko svůj postoj vysvětluje sestře, jejíž nová rodina, pomáhající židovským uprchlíkům, byla nacismem poznamenána a ona se hluboce distancuje od svého německého původu. Dvě staré ženy se snaží přes své tak odlišné zkušenosti dobrat kompromisu a smíření, smrt jedné z nich však nechává i pro čtenáře otevřenou otázku historické viny národa i jednotlivce a problém složité cesty k pochopení a odpuštění.

Gerlof de Windt hat nicht mehr lange zu leben. Sein 80. Geburtstag soll noch einmal im Kreis seiner vier Kinder gefeiert werden. Doch unter der Oberfläche sorgfältig arrangierter Harmonie schwelen Konflikte, deren Auslöser oft viele Jahre zurückliegen. Edwin, der Älteste, hat es als Manager zu etwas gebracht, aber Frau und Tochter vernachlässigt; Floor, seine Frau, ist depressiv und unzufrieden; Hilde, de Windts einzige Tochter, hat ihr Leben ganz ihrem Beruf als Psychotherapeutin verschrieben; Frank, der jüngste Sohn, ist Modefotograf und reist ruhelos um die Welt. Überraschungsgast ist Bardo, der „verlorene Sohn“. Er verließ die Familie vor Jahren nach einer tragischen Liebesaffäre und lebt ein unkonventionelles, aber ausgefülltes Leben in Spanien. Das Zusammentreffen der Geschwister lässt alte Wunden aufbrechen. Im Streit um die künftige Versorgung des sterbenskranken Vaters lassen Gekränkte, Vernachlässigte und Enttäuschte ihren Gefühlen freien Lauf und zerreißen den mühsam gewahrten Schein familiärer Bindungen. Jenseits wohlfeiler Klischees gelingt es Tessa de Loo jene Kräfte sichtbar zu machen, die hinter der Fassade einer normalen Familie Menschen zu zerstören drohen. Menschen, die sich nach Liebe und Geborgenheit sehnen, aber den Weg dorthin nicht finden können. Hannoversche Allgemeine Zeitung

In 1809 maakte lord Byron, eenentwintig jaar oud, in gezelschap van zijn vriend John Cam Hobhouse een Grand Tour, zoals onder, studenten uit de aristocratie en 'hogere kringen' gebruikelijk was ter afsluiting van een universitaire studie. Byron, eigenzinnig en onvoorspelbaar als hij was, deed iets ongebruikelijks: hij maakte een tocht te paard door Epiros en Zuid-Albanië, gebieden die zelden bereisd werden door vreemden en als gevaarlijk bekend stonden. Toen het de even beminnelijke als wrede Ali Pasja, de toenmalige heerser, ter ore kwam dat er een adellijke Engelsman op zijn grondgebied vertoefde, stond hij erop dat deze hem in zijn paleis in Tepelenië zou bezoeken. Over de luxueuze logeerpartij bij Ali Pasja schreef Byron een fascinerende brief aan zijn moeder, waarin hij laat weten hoe diep hij onder de indruk was van de oriëntaalse pracht en het bizarre mengsel van Albanese ruigheid en Turkse hoffelijkheid. Tessa de Loo las die brief bijna twee eeuwen later en raakte bezeten van de gedachte mee te willen naar Ali Pasja. Daarom volgde ze Byron en Hobhouse in de herfst van 1996, wisselend te paard en te voet, over het oorspronkelijke pad in de bergen dat vooral in Albanië nog grotendeels intact is.

Een beroemde filmster, die op klaarlichte dag in een bergachtige streek in Frankrijk verdwijnt, blijkt een slachtoffer van een machtsstrijd tussen vrouwen.

Jesse Deodaat is geestelijk leider van de leefgemeenschap Meander, gevestigd in een klein Zeeuws dorp. Sebastiaan Pieck, zelf een zoekende, raakt al snel in de greep van Jesses ideeën en charismatische uitstraling. Sebastiaan besluit in Meander te gaan wonen. Hij treft er een gevarieerde groep volgelingen aan: onder meer een doorgedraaide wiskundeleraar en diens vrouw, een gesjeesde student filosofie, een ex-antropoloog en een yogaleraar. En Jesses wellustige vrouw Maja, die, na de nodige spanningen, een tegenbeweging vormt...

De meisjes van de suikerfabriek handelt over vier vrouwen die dagelijks met de trein naar hun werk reizen. Als een treinconducteur een van hen wil bekeuren omdat ze geen geldig vervoersbewijs heeft, komt de teleurstelling van de vrouwen over liefde en huwelijk tot uitbarsting. Ze kleden de man compleet uit.

Toen Guido Maenhout geboren werd, was Barbara zo oud als hij nu was. Daarom deed ze net alsof ze nog sliep toen de matras naast haar opveerde. Ze hoorde hoe zijn benen in zijn broekspijpen gleden, zijn voeten in zijn schoenen, zijn vingers door zijn haar - al die ingehouden, heimelijke geluiden sneden door haar ziel. Ze had het gevoeld dat de adertjes in haar hoofd knapten terwijl ze zich inspande om ontspannen te lijken: lippen iets van elkaar, gladde roerloze oogleden, handen onbevangen geopend aan weerszijden van haar gezicht. Hij liep op zijn tenen over het tapijt, draaide zich met de deurknop in de hand om. Een tragische liefde op een middelbare school tussen een lerares en een leerling. Bespot, verraden en in de steek gelaten is het uieindelijk de vrouw die moet boeten.

Die Mädchen von der Süßwarenfabrik bilden eine solidarische Clique, die trotz individueller Sorgen zusammenhält. Ein unvorsichtiger Schaffner erlebt die geballte Weiblichkeit hautnah. Sechs Erzählungen beleuchten auf raffinierte Weise die Erfahrungen von Frauen im Umgang mit Männern.