Il a huit ans, l'âge de raison, mais encore l'âge des songes. Ses parents, obligés à de longues absences, le confient à des étrangers, qui demeurent très loin de sa maison des champs, dans une banlieue d'Avignon, banlieue sans grâce ; mais il y a une grâce pour les enfants et les jeux de leurs rêveries. Antonin est d'abord, un temps, en pension, chez les Bénichat. Ce sont de pauvres gens. Le mari, bon colosse, est chef de train. Il emmène souvent Antonin en promenade. Il lui fait faire un réveillon de neige, en pleine campagne, dans la baraque de son ami l'aiguilleur, cependant que grondent, tout près, les rapides de nuit, merveilleux et terribles. Antonin aura d'autres joies et aussi des peines. Il découvrira, puis perdra, la tendre et mystérieuse Marie. Antonin apprendra à connaître ce qu'on peut connaître à son âge, des hommes, des arbres, des oiseaux, du ciel - et aussi de la vie et de la mort. Antonin est l'oeuvre d'amour d'un grand écrivain, d'un magicien aussi, dont la magie reste invisible.
Henri Bosco Pořadí knih (chronologicky)
Henri Bosco byl spisovatel, jehož díla prozkoumávají hluboké duchovní otázky a hledání smyslu života. Jeho styl se vyznačuje poetickou prózou, která čtenáře přenáší do krajin vnitřního i vnějšího světa. Bosco se často zaměřuje na témata identity, paměti a transformace, inspirován svou bohatou životní zkušeností a duchovními hledáními. Jeho psaní odráží snahu o nalezení harmonie mezi lidským bytím a přírodním světem.
Poetický román jež se odehrává v jihofrancouzské Provence, v době kdy Martial Malicroix opouští své bydliště a rodiště, přichází na venkov se ujmout svého dědictví – domu, statku, sídla i pozemků. V novém a dosud neznámém prostředí se dostává do střetu s vlastními životními zvyklostmi a s lidmi, kteří ho jen většinou neradi přijímají mezi sebe.
Ein alter Weltenbummler schafft mit Hilfe magischer Kräfte ein kleines Paradies inmitten einer kargen südfranzösischen Landschaft und zieht Menschen und Tiere in seinen Bann.
This simple and moving tale is the story of Pascalet and his river. He was forbidden to go near it, but once or twice every year the flood waters ran swiftly over the low fields to Pascalet's door. From time to time the river called to him in the shape of Bargabot the fisherman, who told Pascalet of its fish and beaches and lonely islands. This lovely tale, which catches the magic of untamed nature, speaks to young and adult alike.
