Edward Bulwer-Lytton Knihy

Tento příběh na pomezí sci-fi a mystiky byl napsán v roce 1871. V Anglii, zemi svého autora, nebo vůbec na Západě obecně, vyšel v desítkách vydání. V češtině pouze jednou ve dvacátých letech. Vracíme ho na trh, protože je více než zajímavý. Popisuje setkání mladého muže s podzemní civilizací vyvinutých bytostí ovládajících tajemnou sílu VRIL. Kniha má zajímavé konotace - slovo vril se později stalo jménem německé okultní tajné společnosti (Společnost Vril, německy Vril-Gesellschaft), která podle některých badatelů hrála zásadní roli ve vzestupu nacismu a nadpřirozenými prostředky se v nacistické éře podílela na vývoji inovativních leteckých technologií.

Román Poslední dny Pompejí vystihuje atmosféru města přepychových sídel, lázní i amfiteátru a krčem, které bylo před svým zničením křižovatkou civilizací.

„Nejkrásnější román anglického básníka“ Romanticko-okultní román zachycuje milostný příběh z doby francouzské revoluce. Hrdina, patřící mezi hrstku zasvěcených a vyvolených, se z lásky vzdává svých neobyčejných schopností a ve jménu lásky obětuje sám sebe. Své poselství o poslání na tomto světě stačí však ještě předat svému dítěti. Esoterický román, v němž se smrtí vykupuje věčná blaženost, je apoteózou věčného boje mezi dobrem a zlem, mezi láskou a nenávistí.

Ne všechno je vždycky takové, jak se jeví. A ne na každou smrtelnou nemoc se umírá. Příběh o Šárce a Bohoušovi, založený na skutečných událostech, vypráví o jednom takovém zmrtvýchvstání. Není to příběh o léčitelích, kouzlech a zázracích. Je o síle a statečnosti ukryté v člověku, o důvěře v sebe a o naději, že všechno je tak, jak má být. O lidech v mezní situaci, kterým nezbývá, než použít zdravý rozum a začít zase dělat všechno tak, jak to bylo vymyšlené při stvoření. A mají úspěch, protože uvěřili v přirozenost, zbavili se strachu a naučili vďečnosti. Kdo pracuje, bývá odměněn, kdo se neničí, bývá uzdraven. Věřili byste, že je možné se při slézání z hrobníkovy lopaty usmívat? Zkuste to!