Irena Nemirovská
24. únor 1903 – 17. srpen 1942
Také znám/a jako: Charles Blancat | Pierre Neyret | Denise Mérande
Irène Némirovsky, původně Irina Němirovskaja, rusky: Ирина Леонидовна Немировская (24. února 1903, Kyjev – 17. srpna 1942, Osvětim) byla francouzsky píšící spisovatelka rusko-židovského původu. Narodila se v Carském Rusku v rodině židovského bankéře a po bolševické revoluci odešla s rodiči do francouzského exilu, kde postupně získala renomé jako úspěšná prozaička. Byla často kritizována za svůj postoj k Židům, které popisuje ve svých dílech většinou negativně. Bylo jí také vyčteno, že přešla na katolické náboženství a že psala do ultranacionalistického tisku, aby si tím získala popularitu.
Dne 13. července 1942 byla Irena zatčena francouzskou policií a po krátké internaci v táboře Pithiviers byla deportována do Osvětimi, kde zemřela pravděpodobně na tyfus dne 17. srpna 1942. Manžel vyvinul veškeré úsilí, aby ji osvobodil, ale i on byl zatčen a deportován do Osvětimi, kde byl hned po příjezdu poslán do plynové komory. Oběma dcerám se podařilo válku přežít díky obětavosti několika statečných osob. Nejdříve byly ukryté pod falešnou identitou v katolickém internátu a dále na venkově v různých francouzských rodinách. Po osvobozeni bylo o jejich výchovu postaráno díky společné akci Michelovy banky, Irenina nakladatele a Společnosti francouzských spisovatelů.