Michael Burleigh Knihy

Dílo významného britského historika není jen podrobným výčtem událostí dosud největší války světových dějin, ale zaměřuje se i na psychologické profily důležitých aktérů tohoto osudového střetnutí. Nalezneme tu zasvěcené srovnání dvou totalitních režimů i rozbor paradoxní situace, v níž režimům demokratickým nezbylo než volit spojenectví se stalinistickým Ruskem. Autor podrobně rozebírá mnohé bolestivé otázky, např. eventuální možnost letecky čelit probíhajícímu vyvražďování Židů, oprávněnost plošného bombardování i mnoho dalších situací, ve kterých se ve válce s nelidským nacistickým režimem lidské svědomí ocitalo mezi dvěma mlýnskými kameny.

Nacistická restrukturalizace „třídní“ společnosti na základě rasové příslušnosti pohledem předních evropských historiků. V letech 1933 až 1945 se nacistický režim pokusil o restrukturalizaci „třídní“ společnosti na základě rasové příslušnosti. Kniha přibližuje ideje a práci institucí, které tuto snahu podporovaly a také odhaluje, jak nacistická politika ovlivňovala různé skupiny lidí, a to jak obětí, tak těch, kteří měli z dané situace prospěch. Autoři své dílo začínají diskuzí o původu nacistické rasové ideologie a potom demonstrují důkladnost a účelnost, s jakými byla uplatňována v oficiální politice. Nezabývají se pouze otázkou systematického pronásledování a likvidace Židů, kteří tvořili největší obětní skupinu nacismu, ale také osudem Romů a Sintiů, mentálně nemocných, „asociálů“ a homosexuálů. Nakonec se zaměřují na státní rasově motivovanou sociální politiku, která zasahovala do života každého německého „národního soudruha“. Hlavním cílem této politiky byla realizace rasově organizovaného státu a společnosti. Ve své knize dále dokládají, že „polykratický“ a chaotický charakter režimu, jak jej často současní historikové popisují, nezabraňoval nemilosrdné likvidaci jeho obětí a ani jí neomezoval. Třetí říše se zásadně lišila od všech ostatních totalitních režimů především svou všudypřítomnou rasovou politikou.

Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví s emancipačním, liberálním národním státem na pozadí humanistických kultů – Robespierrova jakobínského deismu, comtovské Velké bytosti lidstva, saint-simonovského a marxistického beztřídního ráje budoucnosti – s jejich zatím ještě komickou, protože předtotalitní občanskou liturgií a rituály odvozenými z křesťanství. Politická náboženství měla paradoxně původ v racionalismu osvícenství, tedy v osvícenském kultu člověka, osvěty a rozumu, z něhož vychází i prakticky celá historiografie 20. století, která považuje náboženství za pouhou dekoraci socioekonomického vývoje, aniž by zaregistrovala, že se sekularizovala pouze Evropa. Klíčem k porozumění evropskému vývoji je právě rozumářská utopická víra v dokonalé společenské uspořádání, jež zatratila křesťanskou transcendenci i posmrtnou spásu a stává se vražedným plánem na totální přestavbu tohoto světa – předznamenaným už jakobínskou genocidou ve Vendeé. Burleigh názorně dokládá, jak v kotli pozemských ideologií ve století stále ještě křesťanském dozrávaly plány, z nichž se později zrodila dvojčata nacionálního a internacionálního socialismu. Dílo na výsost aktuální možná povede i k zamyšlení nad budovatelským plánem nové Evropy.

Britský historik přibližuje historický vývoj Německa ve 20. století - zrod nacismu a jeho porážku ve 2. světové válce. Snaha postihnout příčiny vývojového trendu, kdy se německá elita i masy obyvatelstva vzdaly svého osobního práva na kritické uvažování ve prospěch politiky založené na slepé víře, nenávisti a vyzdvihování vlastní rasy a národa. Popis postupného totálního zhroucení vyspělé demokratické společnosti v srdci Evropy. Prostřednictvím analýzy vývoje v daném období Burleigh odhaluje počátky vývoje nacistického Německa v politické a společenské atmosféře výmarské republiky.

12 leading historians from Germany, Britain, America and Israel ask what impact the Nazi regime had on German society. They also analyse the Nazi's racial policy and consider to what extent big business was in collusion with the Third Reich

This examination of the Second World War explores the moral sentiment of entire societies and their leaders, and how this changed under the impact of total war. Opening with the 'predators' - Hitler, Mussolini and Hirohito - Burleigh analyses the moral dimensions and the war's most important moments.

Exploring the evolution of terrorism, Michael Burleigh traces its roots from early movements like the Irish Republican Brotherhood and Russian Nihilists to contemporary threats driven by fundamentalism. The book delves into the lives of those involved in political violence and the impact on victims, providing a comprehensive view of the ongoing global crisis. Burleigh's authoritative narrative offers insights into the historical and social contexts of terrorism, emphasizing its enduring presence and the challenges it poses for the future.

Distinguished historian and acclaimed author of "Earthly Powers" and "The Third Reich" offers a sweeping, deeply insightful history of terrorism from its 19th-century European and American origins to today's global threat fueled by fundamentalists. color photo insert.

In the decades since the end of the Second World War, it has been widely assumed that the western model of liberal democracy and free trade is the way the world should be governed. However, events in the early years of the twenty-first century - first, the 2003 war with Iraq and its chaotic aftermath and, second, the financial crash of 2008 - have…

We are said to be living in an age of anger, and national populist movements are often identified as its political manifestation. In Populism Michael Burleigh explores this new global era, drawing on his Engelsberg Lectures. The first chapter explores the nature of mass anger, mainly in Europe and the US: how might popular discontent be artificially incited and sustained by elite figures claiming to speak for the common people? The second chapter compares the difficult aftermaths of empire in Britain and Russia. Has that experience fostered these countries' sense of exceptionality and inability to evolve into normal societies? Many national populist movements exploit History, as we saw with the so-called 'statue wars' reignited in 2020. The third chapter ranges across Europe, but also China, where a nationalised version of History has become intrinsic to social support for the ruling Communist Party. In the short term, COVID-19 has created problems for several populist leaders, whose image has suffered amidst the public's new-found respect for expertise and unfavourable comparisons with less shouty politicians who have handled the pandemic differently. Yet, with the looming risk of an extended economic depression, Burleigh fears that new post-populists may arise in the long run.