Jón Kalman Stefánsson Pořadí knih

Najpopulárnejší, najprekladanejší, najuznávanejší. Island je krajinou umenia a presadiť sa v zástupe skvelých spisovateľov a spisovateliek, básnikov a poetiek nie je ľahké. Stefánssonovi sa to podarilo, jeho trilógia Raj a peklo, Smútok anjelov a ľudské srdce mu priniesla medzinárodný úspech a stabilné postavenie na európskom pevninskom knižnom trhu. Žltá ponorka je jeho štrnástym románom, v ktorom je verný svojmu štýlu, svojej láske k hudbe a príbehom, v ktorých sa minulosť motá do prítomnosti a naopak, v ktorých dokáže aj úplne obyčajné postavy „nasvietiť“ takou svojskou poetikou, že zaprisahaní cynici lapajú po dychu (a často aj po vreckovke, ktorou si kradmo utierajú slzy). Žltá ponorka je tradičnou kalmanovskou spleťou postáv, osudov a časových línií, na pozadí ktorých sa rozvíjajú témy vzťahov, lásky, straty, zmysla života. Rozprávačom je sedemročný chlapec, ktorého nevinné a naivné vnímanie sveta je plné fantázie a vnáša do náročných tém humor a vytvára okúzľujúci magicko-realistický svet, ktorý sa tiahne celou knihou. Chlapcove dni vypĺňajú cnenie, hľadanie odpovedí a piesne Beatles, zatiaľ čo otec pije vodku s Bohom, aby sa vyhol vlastným emóciám a tomu, čo nevyslovené visí medzi ním a synom. O mnoho rokov neskôr, keď starnúci spisovateľ v londýnskom parku vyčkáva vhodnú chvíľu, aby mohol osloviť Paula McCartneyho, sa nespracovaná minulosť dožaduje pozornosti. Vynárajú sa z nej nielen otec s opitým Bohom, ale aj starí susedia z bytovky, horlivý učiteľ z nedeľnej školy, mŕtvi obyvatelia severoislandského cintorína, či stratený priateľ, ktorý sa vrátil z tieňov, aby v Mezopotámii vykopal zo zeme 5000 rokov starú báseň, ktorú zrejme zložil meteorit.

In "Weltliteratur & Kultmusik" begegnet ein Schriftsteller Paul McCartney in einem Londoner Park und reflektiert seine Kindheit in Reykjavík, geprägt von Trauer und Einsamkeit. Die Literatur wird zur Quelle des Lichts und der Liebe. Das Buch thematisiert Traurigkeit, Sehnsucht und die Verbundenheit menschlicher Existenzen.

Románová trilogie Ráj a peklo / Smutek andělů / Lidské srdce - nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však nakonec ukáže být prokletím, neboť Bárdur si díky němu zapomene vzít vhodné oblečení a na moři umrzne. Četba poezie je životu nebezpečná. Drsné okolní prostředí vytváří nepřekročitelné překážky, omezuje lidskou mysl, zužuje obzory a zplošťuje dimenze. Náročné životní podmínky ženou lidi ke konzumaci alkoholu a nebezpečně zintenzivňují je­jich city. Bije ti ještě stále srdce? A jak ti bije? Mé srdce bije, protože nic jiného neumí. Přes veškerou nepřízeň se obyvatelé osady nikdy nevzdávají naděje (či Naděje, jak zní jméno jedné z lodí). Věnují se co možná nejvíc životu, neboť podle nich člověk umíráním ztrácí ráj, přestože to mnohokrát není více než jen několik zářivých chvil roztrhaných tmavými dny. Slzy se nedají navléct na šňůru a spustit jako třpytivé lano do temné hlubiny a vytáhnout ty, kteří zemřeli, třebaže měli žít. Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako běžnou součást všedního dne?

»Erzähl meine Geschichte, und ich bekomme meinen Namen zurück.« Ein Mann erwacht in einer Kirche, irgendwo tief in den Westfjorden Islands, und erinnert sich an nichts. Doch die Frau, der er auf dem Friedhof begegnet, erkennt ihn wieder. Rúna berichtet von ihrer verstorbenen Mutter, und sie schickt ihn zu ihrer Schwester Sóley, mit der ihn eine brüchige Nähe zu verbinden scheint. Mithilfe ihrer und anderer Erzählungen setzt er sein Leben neu zusammen – bis sich nicht nur sein, sondern das Schicksal aller Menschen dieses einsamen Fjords vor uns erhebt. Ein raunendes, gewaltiges Meisterwerk, das die Kraft der Literatur feiert! »›Dein Fortsein ist Finsternis‹ gehört zu den großen Werken der Gegenwartsliteratur, ist ein Erzählen gegen das Vergessen und Vergehen.« Stern »Stefánssons poetische Prosa, ein sanfter Humor und eine menschliche Wärme durchdringen jeden Winkel dieses schwer zu beschreibenden Buchs.« Deutschlandfunk Kultur »Dieses dunkle Meisterwerk macht für sehr lange Zeit sehr glücklich.« Die Zeit »Jón Kalman Stefánsson gehört zu den größten isländischen Autoren unserer Zeit.« Livres Hebdo »Man möchte, dass dieses Buch nie aufhört.« NDR Kultur »Jón Kalman Stefánsson schreibt, als ginge es um unser aller Leben.« Elke Heidenreich

Víte, bez čeho bychom my lidé nepřežili? Bez žížal. Tihle nevidomí básníci hlíny, jako my pomalu se propracovávající temnotou, zajišťují zemině dostatek kyslíku, jinak by v ní nic nerostlo. Právě o žížalách napíše na konci devatenáctého století do časopisu článek nevzdělaná selka Gudríd, a touto odvahou jít za svou vášní ovlivní osud nejen svůj, ale i celého svého rodu. Syn Jón zdědí její snivou povahu do té míry, že se mu obdiv ke hvězdám stane v opilosti za tuhé zimy osudným. A co Halldór, neochvějně se řídící svým hudbymilovným srdcem a jeho magnetickou střelkou, a pak Eirík, směřující od vdané Tove, s jejíž divadelní společností je na turné, k vášnivé arabsko­-italské Batool, jež má veškeré právo nenávidět druhé pohlaví? Mnozí jim podobní, celé společenství vyhnanců nalézajících se na rozhraní tmy a světla a napůl na útěku před vlastním životem, se sejdou na oslavu v Sóleyině hotelu. Když vystoupíme na světlo, můžeme doufat, že s sebou nebereme tmu. Žijeme přece tak, jak nejlépe umíme, s vědomím možné fatální chyby, avšak největší nectností je zbabělost.Jón Kalman Stefánsson zde znovu prokazuje svůj mistrný talent rozehrávat orchestr lidských emocí. Poskytuje neobyčejně komplexní obraz vzájemně se překrývajících osudů postav pronásledovaných metafyzickými otázkami. Pozoruhodný rébus knihy Tvá nepřítomnost je tmou je matoucí i dojímavý zároveň, tak jako jiné autorovy knihy.

Sága z Keflavíku Jóna Kalmana Stefánssona sleduje príbeh Ariho, muža v strednom veku, a niekoľkých generácií jeho rodiny. Je poetická aj živelná. Pulzuje v rytme prílivu a odlivu a sprevádza čitateľov islandskou históriou 20. storočia. Tvoria ju romány Ryby nemajú nohy a Veľké asi ako vesmír. „Okrem rozprávania príbehov sa usilujem nájsť odpovede na základné otázky: Existuje Boh? Je nejaky´ život po smrti? Z čoho máme radosť? Čo je lepšie ako dobrá voňavá káva skoro ráno, keď sa nebo ešte len prebúdza? Alebo single malt whisky s dobry´m priateľom? A kde je život, ak nie v bozku?” hovorí o svojich knihách Stefánsson. „Je nesmierne fascinujúce, že aj ťažké životné momenty dokáže Stefánsson zaobaliť do nežny´ch šiat. A tie „šaty“ sú tu presne na to, aby ste ich postupne vyzliekli a prenikli tak až pod povrch ľudskej duše, ktorá sa už tisícročia musí vyrovnávať s krvavy´m slnkom, studeny´m vetrom a speneny´mi vlnami.”

«Pour tromper le monde, je m’habille avec élégance chaque fois que je sors. J’allume mon sourire. Je maquille un peu ma tristesse puis je mets mes lunettes de soleil pour que personne ne remarque ton absence au fond de mes yeux.» Reykjavík, début des années 50. Sigvaldi et Helga décident de nommer leur fille Ásta, d’après une grande héroïne de littérature islandaise. Un prénom signifiant – à une lettre près – amour et qui, croient-ils, ne peut que porter chance à leur fille… Ce roman lyrique et charnel raconte l’urgence autant que la difficulté d’aimer, malgré notre quête inlassable du bonheur.

Stavanger, Norvegia. Sigvaldi giace supino sul marciapiede. Come nuvole in perenne movimento e mutazione, avanti ai suoi occhi scorrono frammenti di memoria, persone amate, conoscenti, rimorsi, gioie, incomprensioni, tradimenti e lettere mai spedite: tutti i brandelli di una vita che avrebbe potuto essere ma non è stata. Ora immobilizzato a terra e incapace di alzarsi, si ricorda dell’uomo che era trent’anni prima in Islanda: sereno, solido e senza paura, un gran lavoratore che usciva in mare d’inverno e durante l’estate faceva l’imbianchino. La sua prima moglie Helga, selvaggia e poetica, quando ancora era bella come Liz Taylor, profondamente innamorata di lui eppure consumata dall’inquietudine. Poi l’abbandono, la fatica, l’alcol, la follia. E la figlia Ásta, la secondogenita, la più amata, la più dolce, ma afflitta, in fondo agli occhi, da un malessere senza nome. Con la prosa incantata che gli è valsa migliaia di lettori e decine di premi in tutto il mondo, con la sua palette di colori infinita per dipingere la tragedia, il calore, l’insensatezza e la gioia più sfrenata della vita, Jón Kalman Stefánsson scrive per ricordare le cose che contano, per regalare una briciola di eternità a vicende e persone che altrimenti, per la sorte ingiusta che tocca a ognuno, cadrebbero nell’oblio.

A modern saga spanning the whole of the 20th century, by one of Iceland's most celebrated writers