Pavel Zatloukal Pořadí knih

Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile. Podle návrhu architektů Bohuslava Fuchse (1895–1972) a Josefa Štěpánka (1889–1964) si je nechali v letech 1920-1924 postavit Ellen, Karel a Radomír Plhákovi. Jak u elektrárny, tak u vily se oba umělci - každý přitom jinak - pokusili ztvárnit architektonickými prostředky ovidiovské motivy transformace, proměny. V prvním případě proměnu vodní energie v elektrickou, u vily zase proces předávání životadárné energie čerpané z matky země, která napájí a spíná celou stavbu včetně jejích obyvatel. U obou budov architekti zcela osobitě reagovali na podněty českého kubismu s jeho snahou rozhýbat hmotu, rondokubismu s dekorativními sklony, stejně jako německého expresionismu s jeho dynamickými, skulpturálními či přímo organickými tendencemi. Kniha o vile a elektrárně však také připomíná dramatické osudy členů Plhákovy rodiny ve 20. století.

Kniha Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989 navazuje na předchozí autorovu publikaci Meditace o architektuře. Olomouc - Brno - Hradec Králové 1815-1915 (2016). Její záběr se sice zúžil na jediné město, ale na druhé straně podstatně rozšířil o vztahy k přírodnímu prostředí, památkové péči, uměleckohistorické interpretaci Olomouce, a zvláště o kapitoly o výtvarném umění. Je prvním pokusem představit uvedenou problematiku vcelku, navíc na pozadí obecně historických a společenských souvislostí. Kniha se člení do sedmi základních kapitol, přičemž první dvě jsou věnovány meziválečnému dvacetiletí, třetí období protektorátu, zbývající poválečným letům. Má 544 stran a 700 z nemalé části barevných obrázků.

Kniha Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989 navazuje na předchozí autorovu publikaci Meditace o architektuře. Olomouc - Brno - Hradec Králové 1815-1915 (2016). Její záběr se sice zúžil na jediné město, ale na druhé straně podstatně rozšířil o vztahy k přírodnímu prostředí,památkové péči, uměleckohistorické interpretaci Olomouce a zvláště o kapitoly o výtvarném umění. Je prvním pokusem představit uvedenou problematiku vcelku, navíc na pozadí obecně historických a společenských souvislostí. Kniha se člení do sedmi základních kapitol, přičemž první dvě jsou věnovány meziválečnému dvacetiletí, třetí období protektorátu, zbývající poválečným letům. Má 544 stran a 700 z nemalé části barevných obrázků.

Monografie v českém a anglickém jazyce vychází u příležitosti výstavy Post.print olomouckého Muzea umění. Sbírka volné grafiky představuje třetí nejobsáhlejší sbírkový fond Muzea umění Olomouc. Je vnitřně rozdělena na dva celky – menší kolekci staré grafiky 15. až 19. století a obsáhlejší konvolut grafiky 20. a 21. století, tedy moderní a současné. Toto členění zachovává také koncepce aktuální profilové výstavy, kterou Muzeum umění Olomouc pokračuje v systematickém zpracování a prezentaci svého kmenového sbírkového fondu. Autonomní instalace i doprovodné publikace věnované sbírce grafiky, přesto spolu navzájem komunikují a odkazují jedna na druhou. Hranice nejsou jasně vymezené ani uzavřené a překvapivé souvislosti, ať již námětové, výtvarné či technologické tak může návštěvník výstavy hledat napříč staletími. Prezentace sbírky v celém jejím časovém rozsahu přibližuje prostřednictvím vybraných děl širokou škálu podob a funkcí, kterými byla grafika nadána od samých počátků svého vzniku.

Kniha je věnována souboru nejvýznamnějších kroměřížských památek – Arcibiskupskému zámku, Květné a Podzámecké zahradě, k němuž autoři připojili méně známý areál psychiatrické léčebny. V roce 1998 byly zámek i obě zahrady Květná zahrada a Podzámecká zahrada zapsáním na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO povýšeny do nejvyšší kategorie světových kulturních památek. Autoři publikace, prof. PhDr. Pavel Zatloukal, CSc., Mgr. Miroslav Kindl, Ph.D. a Mgr. Ondřej Zatloukal poutavě a zasvěceně provází čtenáře historií těchto výjimečných památek a jejich uměleckého a kulturního bohatství, které se skrývá nejen v řadě nemovitých památek, ale také v bohatství výtvarných sbírek, knihoven o mnoha tisících svazků, bohatství vzácné flóry obou zahrad, její kolonád a pavilonů. Ve stostránkové druhé části publikace potom autoři podrobněji představují 44 objektů zámku a jeho jednotlivých částí jako Trůnní sál, Sněmovní sál, Manský sál, Obrazárna, kaple sv. Štěpána, jednotlivé objekty obou zahrad, v Květné zahradě Kolonádu, Rotundu, fontány a jiné objekty nebo v Podzámecké zahradě Colloredovu kolonádu giardino segreto, Maxův dvůr, Pompejskou kolonádu, Čínský pavilon. V Psychiatrické léčebně pavilony Huberta Gesnera, Správní budovu a Společenský dům, Kostel sv. Cyrila a Metoděje a jiné. Publikace na svých 248 stranách ilustruje toto mimořádné kulturní bohatství a krásu stovkami obrazů a současných snímků.