Friedrich Von Oppeln-Bronikowski Pořadí knih (chronologicky)

Es gibt Leute, die „die Juden“ nur mit einem Totenkopf assoziieren und glauben, unser Volk sei so schwach, dass es dem jüdischen Einfluss wehrlos ausgeliefert ist, wenn nicht ein Damm errichtet wird. Diese Befürchtung kommt oft aus stark national betonten Kreisen. Ist man sich des eigenen Volkstums so unsicher, dass man sich nur durch hermetische Abschottung vor „Vergiftung“ schützen kann? (Friedrich von Oppeln-Bronikowski, S. 43) Der Autor, Friedrich von Oppeln-Bronikowski (1873-1936), verfasste sein Werk Anfang 1920, das noch im selben Jahr in zwei Auflagen erschien. Er stammt aus einer preußischen Offiziersfamilie und begann eine militärische Laufbahn, die durch einen Reitunfall beendet wurde. Daraufhin studierte er in Berlin Philosophie, Romanistik und Archäologie und übersetzte bedeutende französische Autoren ins Deutsche, darunter Anatole France und Honoré de Balzac. Als freier Schriftsteller veröffentlichte er Novellen und Romane. Obwohl er zunächst Mitglied der Deutschnationalen Volkspartei war, wurde er aufgrund seiner Schriften gegen den Antisemitismus ausgeschlossen. Seine humanistisch-konservative Schrift ist nun in einer ungekürzten Neuausgabe erhältlich.

Autor se ve svém díle zamýšlí nad tím, čím je člověk jako občan ve státě. Podle Machiavelliho řídí člověk své činy logickými a rozumovými kritérii, nikoli morálními. Klíčovou osobou ve státě je panovník, jehož ideálním cílem je chvályhodný cíl, přičemž způsob dosažení cíle může být jakýkoliv. Machiavelli se zaměřuje na vládu v knížectvích, která dělí na dědičná a nově dobytá. V dědičných státech je panovníkovi snazší vládnout, protože navazuje na tradice svých předků, což mu získává oblibu mezi lidmi. Smíšená knížectví čelí problémům, pokud mají rozdílnou kulturu či jazyk. Machiavelli navrhuje různé způsoby řešení, jako například přesídlení obyvatel. Panovník musí být prozíravý a buď zahrnout protivníky laskavostmi, nebo je zničit. Může se stát panovníkem i z vůle občanů, přičemž existují tři formy správy: knížectví, svoboda a anarchie. V krizových časech je lepší se utkat v otevřeném boji, pokud to okolnosti dovolí. Machiavelli také zvažuje roli osudu v lidském životě, přičemž tvrdí, že úspěch závisí z poloviny na osudu a z poloviny na lidské iniciativě. Úspěšný je ten, kdo se přizpůsobí podmínkám. Autor věnoval své dílo Lorenzovi Medicejskému.