Jan Škrob Pořadí knih

V tomto podmanivém a strhujícím příběhu podle skutečných událostí Gerard Kremer sděluje řadu dosud neznámých faktů o mnoha ilegálních odbojových aktivitách kolem budovy na adrese Westermarkt 2 v Amsterdamu, zvané Huize Labor. Dvůr Huize Labor sousedil s dvorem Domu Anny Frankové. V roce 1941 dostal Gerard Kremer senior místo správce kancelářské budovy na Westermarktu 2 v Amsterdamu, za rohem od takzvaného tajného křídla Domu Anny Frankové, a netušil, jakou úlohu v rámci druhé světové války sehraje. Pomalu, ale jistě se stává součástí odboje. Když část budovy obsadí Wehrmacht, ocitá se na tenkém ledě. Kvůli následnému rozhodnutí poskytnout v budově útočiště židům málem přijde o život. O mnoho let později zjistí Gerard Kremer junior a jeho žena Toos na základě hovorů s otcem a dalšími svědky, že jediný, kdo mohl prozradit rodinu Anny Franková, byla Ans van Dijková. Po 75 letech tak Gerard junior odhaluje pravdivý příběh svého otce a dalších svědků, který ukazuje řešení staré záhady. Po vydání původní nizozemské verze se ozvali další svědkové. Do této knihy byla zahrnuta i jejich svědectví o dění kolem Westermarktu. Kdo zradil Annu Frankovou? Po svém zatčení Sicherheitsdienstem na Velikonoční neděli 1943 se Ans van Dijková, byť v přestrojení, zřejmě stala pravidelnou návštěvnicí budovy. A jak zpozoroval Kremer, používala i telefony v obsazených kancelářích.

Dvacet osm vzájemně provázaných, většinou rozsáhlejších básní. Třetí básnická kniha Jana Škroba představuje mytologii světa po světě; světa, který následuje po tom našem a kterého se často obáváme tak moc, až před ním raději odvracíme zrak. Země slunce je legendou o životě po zániku, kde si příroda (jako vědomá bytost, poznamenaná a nenávratně zraněná činy člověka) bere zpět, co jsme jí vzali. Číst ji znamená nořit se do úzkostných snů plných zpustošených krajin a zvláštních bytostí, mezi nimiž pouze nejasně stále prosvítá člověk. Škrob tu s citlivostí sobě vlastní vytváří autonomní básnický vesmír, který přirozeně navazuje na předchozí dvě autorovy knihy, ale zároveň je rozšiřuje o znepokojivě vizionářský rozměr. Dystopické básně z budoucnosti, která každým dnem čím dál víc připomíná naši současnost.

Ve své druhé básnické knize se Jan Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, rozbíjí stěny mezi různými světy skutečnými a neskutečnými až tam, kde toto rozdělení přestává dávat smysl. A někdy právě mýtus, psychedelická vize, počítačová hra proniká nejpřesvědčivěji a nejjasněji k podstatným otázkám a bolestem světa. Škrob odmítá poezii jako psaní „o něčem“, sama poezie se mu stává realitou, sama kniha propojeným a vrstevnatým světem. Ne ale jako forma úniku — Reál je v první řadě pokus o generační zpověď a osobní (duchovní i politický) manifest. Boj proti katastrofě, vzpoura proti dystopii, ve které svým způsobem už dnes žijeme, nespoutaná básnická imaginace jako nabitá zbraň a cesta k osvobození člověka.

Editoři Jan Škrob a Tomáš Vaněk (zároveň i ilustrátor tohoto sborníku) vybrali řadu básnických a prozaických textů, v nichž zaznívají ozvěny často bolestných střetů s realitou, s těžkou zkušeností z prožitých traumat, ale i se snahou otevřeně se podělit o postřehy, jež se vybavují při rozmluvách na vyhraněná témata. Těmito náměty může být třeba cosi neznámého v nás, město, sen nebo i zákeřná choroba, která může zatemnit vědomí nebo připomenout poničenou zahradu, v níž však stále existuje naděje nalézt svěží zelenou trávu. Almanach je cenným příspěvkem k poznání a nahlédnutí do světa lidí, pohybujících se v neustálém "okruží" souboje s vlastním vědomím i s možnostmi, jež jsou vymezeny hranicemi zraněných myslí a duší.

Básnická prvotina autora, zakotveného v hluboce žitém křesťanství i bolestech a intelektuálních zápasech současnosti. "Nevěřím na angažovanou a neangažovanou poezii," říká Škrob. "V mých básních je všechno, co v životě vnímám jako důležité. Psát poezii, která by se dala jasně označit jako politická, náboženská, milostná nebo jiným přídomkem, bych bral jako redukci života v jeho vrstvách." Básně jsou rozdělené do dvou volných cyklů a dvou delších skladeb. Vychází v edici Otisky. Doslov napsal Adam Borzič. Grafickou úpravu, výtvarný doprovod a sazbu obstarala Hana Kolbe.