Kniha představuje 90 nejvýznačnějších hradů a zámků z celé Moravy. Pojednání o jednotlivých památkách přinášejí základní stavebně-historickou, případně umělecko-historickou charakteristiku objektu i jeho vybavení, a zkratku dějin lokality.
Kniha přibližuje architektonické památky Jihočeského kraje, zejména vrchnostenská sídla 12. až 19. století. Jejich stavební podoba a umělecká výzdoba odrážejí dobové nároky a životní styl stavebníků a majitelů, stejně jako výtvarný názor střídajících se slohových epoch. Těžištěm průvodce jsou majestátní hrady a zámky Rožmberků a ostatních Vítkovců, jejichž majetková základna ležela v jižních Čechách, ale kniha zachycuje i neobvyklé množství drobných středověkých tvrzí a renesančních rezidenčních dvorů. Bohatě fotograficky vybavená publikace je tak důstojným příspěvkem k 400. výročí úmrtí Petra Voka z Rožmberka (1611).
Vltava živila i okouzlila generace našich předchůdců. Plavce a šífaře na jedné straně, Bedřicha Smetanu, Emanuela Chalupného, Jana Čáku, Karla Čáslavského a mnohé další na straně druhé. Ti všichni nám zachovali pohled na starou řeku předchozích staletí. Možná, že jednou rozmnožíme jejich řady naší knihou. Po nějakém čase bude i tato kniha dokumentem, zachycujícím nejen řeku samotnou, ale i lidský důmysl a díla, která se stala součástí života Vlatvy v druhé polovině 20. století. Náš obdiv patřil především mostům, podaným rukám spojujícím břehy. Z ptačí perspektivy jsme zachytili i jiná vodní díla a stavby, spjaté s tou nejnárodnější českou řekou. Při přípravě knížky jsme si opět celou řeku prošli. Po kolikáté už? I vás k takové procházce zveme. Kdyby bylo nevlídno, stačí vzít Vltavu do ruky.
Hrady, zámky a tvrze se v průběhu posledních staletí proměnily v samozřejmou součást české krajiny. Tato kniha je představuje v celém časovém rozsahu 12. - 19. století. kdy žily svým pozoruhodným životem.
Vladislav Vančura napsal Tři řeky, Jan Rendek je vyfotografoval a Václav Větvička je prošel, projel, zavzpomínal a zapsal. Třetí společnou řekou je Sázava, která se vpila do mnoha lidských srdcí a osudů. Na horním toku pomáhala během středověké stříbrné horečky, zatímco na středním toku mlela obilí a řezala dřevo, které nesla na svých vlnkách, nejprve jako polena a později ve vory. Z požáreckých lomů vozila do Prahy kámen a její síla poháněla hamry v „době železné“. Na jejích březích vyrostly proslulé sklárny a vzdělanostní centra, jako Sázavský a Žďárský klášter. Města jako Žďár, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlá a další jsou jen větší korálky na jejím náhrdelníku. Sázava se také na konci 19. století seznámila s železnicí, což ji významně poznamenalo. Dráha sloužila průmyslu a obchodu, později přispěla k rozvoji trampingu, tábornictví a chataření. Sázava má mnoho ctitelů a její osud je jedinečný. Která z našich řek se může pochlubit podobným příběhem?
Řeky, přehrady, jezera, rybníky – půvabné fenomény krajiny využíváme k rekreaci i jako turistický cíl, putujeme kolem a podél nich, někdy si troufneme a usedáme do nejrůznějších plavidel, abychom s pomocí vlastní šikovnosti a zdatnosti zdolali nástrahy vodních toků. V rámci "Rodinných toulek" jsme připravili výběr 40 nejkrásnějších výletů lodí po celé ČR. Nebudeme k tomu potřebovat vodácké vybavení, dokonce nebudeme muset podstupovat žádnou námahu. Využijeme totiž výhradně veřejnou lodní dopravu. U každého vybraného výletu najdete stručné představení hlavního místa, ať už se jedná o řeku nebo "stojatou" vodu, dále popis trasy, kterou lodí absolvujeme (rozumí se to, co z lodi vidíme, případně kde můžeme vystoupit), a nějakou tu zajímavost navrch. Nemohou chybět ani praktické informace - ty se vážou k určitému datu a právě v lodní dopravě se mohou sezonu od sezony měnit. Proto jsou v publikaci uváděni i provozovatelé pravidelné dopravy - neuškodí, když si aktuální stav vždy ověříme.
O Berounce se tvrdí, že je řekou bez pramene, a naši předkové ji nazvali Míza. Tato řeka je známá svým množstvím ostrovů, přičemž jsme jich napočítali 88, i když jejich počet se po dešti nebo povodni mění. Některé ostrovy jsou velké, jiné malé, a vznikly různými způsoby, včetně prokopání strouhy. Mezi nimi je i ostrov s názvem Ostrov, a další, které dostaly jména jako Ostrov lásky nebo Ostrov komárů, podle zkušeností vodáků. Berounka, vedle svých čtyř zdrojnic, zachytila pod Plzní téměř 50 potoků a říček, což představuje značné množství vody. Na její cestě naši předkové postavili téměř 30 jezů, které využívali k pohonu mlýnských kol a turbín. Brody se objevily tam, kde bylo třeba, a z jednoho z nich vznikla osada Brod, dnešní Beroun. Když se lidé unavili broděním, začali používat přívozy, kterých bylo mnohem víc než dnešních posledních zástupců. S rostoucí dopravou se začaly stavět mosty, které spojují a symbolizují spolupráci. Otovi Pavlovi a Františku Nepilovi se kraj a řeka vryly pod kůži jako živá míza. To, co nám Berounka prozradila, chceme věnovat památce obou pánů a vám, čtenářům a obdivovatelům této řeky.
Most je stavební konstrukce umožňující převedení horizontální komunikace přes vodní tok nebo jinou hlubokou překážku. A jak to vidí básník? K čemu jsou mosty přes řeku? Aby měl člověk blíž k člověku. Obrazová publikace představuje historické mosty naší republiky, které jsou důležitými stavebními památkami nejvyšší kategorie, ale i nejnovější a velmi odvážné mostní stavby, drobné kamenné venkovské mostky i lávky, jež jsou přes nepříliš velké rozměry pozoruhodnými a originálními architektonickými díly předních současných architektů. Železniční viadukty, ozvláštňující krajinu, velkolepé dálniční mosty, mosty jako součást hradů a zámků, mosty přes Vltavu, Labe, Radbuzu, Bílinu, Otavu… Mnohé z působivých fotografií jsou letecké snímky s nezvyklými pohledy na stavby známé jen z pohledu chodce či cestujícího automobilem nebo vlakem, umožňující obdivovat jejich technickou i historickou krásu. Fotografie provází text nabitý informacemi přibližující příběhy spojené se vznikem jednotlivých mostů a s jejich osudy.
V českých zemích má rybníkářství tradici, která sahá až do 12. století. Největší rybniční soustavy jsou v jižních Čechách, ale rybníky byly zakládány téměř po celém území. Do této knihy jich autoři vybrali přes 200, aby čtenáře seznámili s jejich historií, rozlohou, hospodářským a rekreačním využitím i k řešení vodohospodářských problémů. Kniha je doplněna velkým množstvím barevných fotografií, dokumentujících krásu těchto významných krajinných prvků. Vyrazte s námi k rybníku!
Kniha o nejvyšších vyznamenáních 27 členských států Evropské unie vychází při příležitosti výstavy Krása evropské faleristiky v Hrzánském paláci. V kvalitním provedení na křídovém papíře čtenáři najdou fotografie nejvýznamnějších vyznamenání a řádů členských států EU, včetně jejich stručné historie. (vyznamenání členských zemí Evropské unie = The beauty of European faleristics : European Union member states and their honours)
České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, nikdy nebyly izolované, ale měly bohaté kontakty s okolím. Na jihu, západě a severu probíhaly interakce s německým živlem, na severovýchodě s polským. Uvnitř území existovala zemská hranice mezi Čechami a Moravou, a také jazykové ostrovy. Tyto hranice nebyly neprodyšné; vedly jimi obchodní stezky a měnily se s novými vládami a vlastníky. Vznikly tak „hraniční Böhmischdorfy“, které rozlišovaly příslušnost k německému či českému živlu. Některé obce, jako Česká Kamenice, si jméno uchovaly, jiné ztratily přívlastek Český (např. Český Beranov). Poválečný vývoj vedl k zániku nejen jmen, ale i celých obcí (České Nové Domky, Böhmisch Neuhäusl). K tomu se přidávají „české“ paralely, které připomínají cizinu (České Švýcarsko, Česká Kanada, Česká Sibiř). Chceme vás provést těmito místy a zvolili jsme cestu „proti chodu hodinových ručiček“. Začínáme na severu Čech, pokračujeme přes severozápadní a jihozápadní Čechy až do jižních a středních Čech, a poté na severovýchod a východ Čech. Odtud je blízko k lidským sídlům s českým přívlastkem na Moravě a ve Slezsku. Vydejte se s námi, i když už máte hodinky digitální.
Kostnice jsou navzdory obecnému povědomí běžnou součástí naší kulturní krajiny a v minulosti se nalézaly téměř na každém hřbitově. I když si dnes většina z nás pod pojmem kostnice představí objekty monumentální a všeobecně známé, jako je například kostnice v Sedlci u Kutné Hory, existuje velké množství kostnic, jejichž původní funkce ‒ ukládání lidských kosterních pozůstatků zejména v období hromadných úmrtí ‒ byla již dávno zapomenuta a tyto drobné sakrální stavby sloužily jako márnice nebo sklady. Poslední dobou ale zájem o ně stoupá a některé objekty se dočkaly zrestaurování a zpřístupnění veřejnosti. Tato publikace je prvním souhrnným pokusem ukázat jejich rozmanitost v knižní podobě. Představuje přes 150 lokalit z různých koutů naší republiky, řazených abecedně. Jednotlivé kostnice jsou v ní zasazeny do historického kontextu obcí i chrámových okrsků, jejichž součástí většinou bývají. Nechybějí informace o dalších funerálních památkách a dějinách pohřbívání v příslušných obcích, v obsáhlé úvodní kapitole jsou navíc naše kostnice zasazeny do širších kulturně-historických a etnologických souvislostí. Kniha je doplněna množstvím fotografií jednotlivých objektů, včetně často obtížně dostupných interiérů, které odrážejí jedinečnou atmosféru těchto ponurých míst.
3000 historických a přírodních pozoruhodostí
TURISTICKÁ ENCYKLOPEDIE ČESKÉ REPUBLIKY vám ukáže naši zemi z naprosto nečekaných perspektiv! Jedinečné fotografie, poutavé texty a podrobné mapy vás provedou naší zemí krok za krokem. Stane se nepostradatelným průvodcem na vašich cestách. V knize najdete více než 3000 pamětihodností a podrobné mapy. A to není vše! Publikaci doplňují autentické fotografie známých fotografů jako je Jan Rendek, Zdeněk Patzelt, Zdeněk Matúšek a jiní.
Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se počítá k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také např. synagogám. Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v povětsech, krásné literatuře apod. Obrazový doprovod zahrnuje kromě fotografií exteriérů a interiérů historická dobová vyobrazení, veduty apod. Vychází v české i anglické verzi.
Výpravná publikace autorské dvojice Liebscher a Rendek je plodem posledních pěti let, ve kterých autoři objížděli české rybníky a účastnili se osobně nesčetných výlovů. Nalétali desítky hodin v letadle při focení leteckých snímků, procházeli archivy a hledali příběhy rybníků a rybníkářů, naslouchali vyprávění pamětníků. Na vybraném vzorku stovky českých rybníků se pokoušejí přiblížit fenomén českého rybníku jako významného krajinného prvku, zdroje obživy, romantického místa, kterým procházela historie a který je kulisou mnoha legend a bájí.
Po Hradech, zámcích a tvrzích jižních Čech (2011) druhý svazek průvodců historickými vrchnostenskými sídly je zaměřen na sousední západočeský region. Kniha představuje výběr z bohatého památkového fondu hned dvou krajů: Plzeňského a Karlovarského. Věnuje pozornost atraktivním panským rezidencím stejně jako téměř zapomenutým, ale unikátním sídlům nižší šlechty, jež se zde vzácně dochovala. Průvodce přibližuje aktuální stav objektů, historii, architekturu, nabízí praktické informace i zajímavosti, jež by neměly návštěvníkovi uniknout. Nadstandardní množství fotografií otevírá zraku čtenáře brány nejvýznamnějších hradů a zámků dříve, než do nich vstoupí.
Z českých hradů a zámků dýchá tajemná historie. Jejich velký počet a překvapivá rozmanitost láká každý rok stále více turistů toužících po poznání. V této jedinečné knize, která je největší jednosvazkovou publikací svého druhu, naleznete téměř 250 památek z různých koutů naší republiky. Jejím autorem je přední český odborník, historik PhDr. Vladimír Brych. Nejen, že se dozvíte spoustu zajímavých informací, ale texty o památkách jsou doprovázeny velkým množstvím unikátních fotografií Jana Rendeka. Kniha vám tak může posloužit jako dobrý pomocník při výběru zajímavého výletu, nebo se její krásou necháte jen tak okouzlit v pohodlí domova a budete snít o dobách dávno minulých.
Iniciátorkou této knihy byla vzpomínka. Vzpomínka na školní výlety, ale i na nedávnou profesi jednoho z autorů, dendrologa Václava Větvičky, který zámeckým parkům věnoval značnou část života. A tak jsme, po stopách vlastních vzpomínek, navštívili po čase nejen zámky, ale především jejich zahrady. Slovo zahrady nám tu připadá patřičnější než slovo park, parky. Vždyť někde, jako třeba ve Vidimi nebo v Děčíně, to jsou div ne zahrádky, tak jaképak parky. Na druhé straně snad u nás neexistuje zámecké sídlo – a že jich máme! – u něhož by nebyla aspoň malá zahrada. Stavebníci, stavitelé i tvůrci zámků předešli současnost, která doporučuje vlastníkům rodinných domků žít část roku na zahradě, v zelené komnatě.
Popsány a fotograficky zdokumentovány jsou rybníky v povodí: Hajanského, Smoliveckého a Hamerského potoka, Závišínského, Paštického, Mračovského a Škvořetického potoka, severních a jižních přítoků říčky Lomnice, Málkovského, Kostřateckého a Jarotického potoka. Nejvíce rybníků pak v jižní oblasti území - v povodí Brložského potoka. Kniha vychází z původní publikace Jiřího Sekery Rybníky na Blatensku z roku 2000 s přepracovanou textovou a značně rozšířenou obrazovou částí.
Dejiny strednej Európy sú plné vojen a veľkých bitiek, ktoré často menili tvár celého kontinentu. Táto kniha mapuje najvýznamnejšie konflikty od čias Keltov až po koniec tridsaťročnej vojny.
