Jan Rendek Pořadí knih

Kostnice jsou navzdory obecnému povědomí běžnou součástí naší kulturní krajiny a v minulosti se nalézaly téměř na každém hřbitově. I když si dnes většina z nás pod pojmem kostnice představí objekty monumentální a všeobecně známé, jako je například kostnice v Sedlci u Kutné Hory, existuje velké množství kostnic, jejichž původní funkce ‒ ukládání lidských kosterních pozůstatků zejména v období hromadných úmrtí ‒ byla již dávno zapomenuta a tyto drobné sakrální stavby sloužily jako márnice nebo sklady. Poslední dobou ale zájem o ně stoupá a některé objekty se dočkaly zrestaurování a zpřístupnění veřejnosti. Tato publikace je prvním souhrnným pokusem ukázat jejich rozmanitost v knižní podobě. Představuje přes 150 lokalit z různých koutů naší republiky, řazených abecedně. Jednotlivé kostnice jsou v ní zasazeny do historického kontextu obcí i chrámových okrsků, jejichž součástí většinou bývají. Nechybějí informace o dalších funerálních památkách a dějinách pohřbívání v příslušných obcích, v obsáhlé úvodní kapitole jsou navíc naše kostnice zasazeny do širších kulturně-historických a etnologických souvislostí. Kniha je doplněna množstvím fotografií jednotlivých objektů, včetně často obtížně dostupných interiérů, které odrážejí jedinečnou atmosféru těchto ponurých míst.

Iniciátorkou této knihy byla vzpomínka. Vzpomínka na školní výlety, ale i na nedávnou profesi jednoho z autorů, dendrologa Václava Větvičky, který zámeckým parkům věnoval značnou část života. A tak jsme, po stopách vlastních vzpomínek, navštívili po čase nejen zámky, ale především jejich zahrady. Slovo zahrady nám tu připadá patřičnější než slovo park, parky. Vždyť někde, jako třeba ve Vidimi nebo v Děčíně, to jsou div ne zahrádky, tak jaképak parky. Na druhé straně snad u nás neexistuje zámecké sídlo – a že jich máme! – u něhož by nebyla aspoň malá zahrada. Stavebníci, stavitelé i tvůrci zámků předešli současnost, která doporučuje vlastníkům rodinných domků žít část roku na zahradě, v zelené komnatě.

Z českých hradů a zámků dýchá tajemná historie. Jejich velký počet a překvapivá rozmanitost láká každý rok stále více turistů toužících po poznání. V této jedinečné knize, která je největší jednosvazkovou publikací svého druhu, naleznete téměř 250 památek z různých koutů naší republiky. Jejím autorem je přední český odborník, historik PhDr. Vladimír Brych. Nejen, že se dozvíte spoustu zajímavých informací, ale texty o památkách jsou doprovázeny velkým množstvím unikátních fotografií Jana Rendeka. Kniha vám tak může posloužit jako dobrý pomocník při výběru zajímavého výletu, nebo se její krásou necháte jen tak okouzlit v pohodlí domova a budete snít o dobách dávno minulých.

Popsány a fotograficky zdokumentovány jsou rybníky v povodí: Hajanského, Smoliveckého a Hamerského potoka, Závišínského, Paštického, Mračovského a Škvořetického potoka, severních a jižních přítoků říčky Lomnice, Málkovského, Kostřateckého a Jarotického potoka. Nejvíce rybníků pak v jižní oblasti území - v povodí Brložského potoka. Kniha vychází z původní publikace Jiřího Sekery Rybníky na Blatensku z roku 2000 s přepracovanou textovou a značně rozšířenou obrazovou částí.

Po Hradech, zámcích a tvrzích jižních Čech (2011) druhý svazek průvodců historickými vrchnostenskými sídly je zaměřen na sousední západočeský region. Kniha představuje výběr z bohatého památkového fondu hned dvou krajů: Plzeňského a Karlovarského. Věnuje pozornost atraktivním panským rezidencím stejně jako téměř zapomenutým, ale unikátním sídlům nižší šlechty, jež se zde vzácně dochovala. Průvodce přibližuje aktuální stav objektů, historii, architekturu, nabízí praktické informace i zajímavosti, jež by neměly návštěvníkovi uniknout. Nadstandardní množství fotografií otevírá zraku čtenáře brány nejvýznamnějších hradů a zámků dříve, než do nich vstoupí.

Řeky, přehrady, jezera, rybníky – půvabné fenomény krajiny využíváme k rekreaci i jako turistický cíl, putujeme kolem a podél nich, někdy si troufneme a usedáme do nejrůznějších plavidel, abychom s pomocí vlastní šikovnosti a zdatnosti zdolali nástrahy vodních toků. V rámci "Rodinných toulek" jsme připravili výběr 40 nejkrásnějších výletů lodí po celé ČR. Nebudeme k tomu potřebovat vodácké vybavení, dokonce nebudeme muset podstupovat žádnou námahu. Využijeme totiž výhradně veřejnou lodní dopravu. U každého vybraného výletu najdete stručné představení hlavního místa, ať už se jedná o řeku nebo "stojatou" vodu, dále popis trasy, kterou lodí absolvujeme (rozumí se to, co z lodi vidíme, případně kde můžeme vystoupit), a nějakou tu zajímavost navrch. Nemohou chybět ani praktické informace - ty se vážou k určitému datu a právě v lodní dopravě se mohou sezonu od sezony měnit. Proto jsou v publikaci uváděni i provozovatelé pravidelné dopravy - neuškodí, když si aktuální stav vždy ověříme.

V českých zemích má rybníkářství tradici, která sahá až do 12. století. Největší rybniční soustavy jsou v jižních Čechách, ale rybníky byly zakládány téměř po celém území. Do této knihy jich autoři vybrali přes 200, aby čtenáře seznámili s jejich historií, rozlohou, hospodářským a rekreačním využitím i k řešení vodohospodářských problémů. Kniha je doplněna velkým množstvím barevných fotografií, dokumentujících krásu těchto významných krajinných prvků. Vyrazte s námi k rybníku!

České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, nikdy nebyly izolované, ale měly bohaté kontakty s okolím. Na jihu, západě a severu probíhaly interakce s německým živlem, na severovýchodě s polským. Uvnitř území existovala zemská hranice mezi Čechami a Moravou, a také jazykové ostrovy. Tyto hranice nebyly neprodyšné; vedly jimi obchodní stezky a měnily se s novými vládami a vlastníky. Vznikly tak „hraniční Böhmischdorfy“, které rozlišovaly příslušnost k německému či českému živlu. Některé obce, jako Česká Kamenice, si jméno uchovaly, jiné ztratily přívlastek Český (např. Český Beranov). Poválečný vývoj vedl k zániku nejen jmen, ale i celých obcí (České Nové Domky, Böhmisch Neuhäusl). K tomu se přidávají „české“ paralely, které připomínají cizinu (České Švýcarsko, Česká Kanada, Česká Sibiř). Chceme vás provést těmito místy a zvolili jsme cestu „proti chodu hodinových ručiček“. Začínáme na severu Čech, pokračujeme přes severozápadní a jihozápadní Čechy až do jižních a středních Čech, a poté na severovýchod a východ Čech. Odtud je blízko k lidským sídlům s českým přívlastkem na Moravě a ve Slezsku. Vydejte se s námi, i když už máte hodinky digitální.

Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se počítá k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také např. synagogám. Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v povětsech, krásné literatuře apod. Obrazový doprovod zahrnuje kromě fotografií exteriérů a interiérů historická dobová vyobrazení, veduty apod. Vychází v české i anglické verzi.

Most je stavební konstrukce umožňující převedení horizontální komunikace přes vodní tok nebo jinou hlubokou překážku. A jak to vidí básník? K čemu jsou mosty přes řeku? Aby měl člověk blíž k člověku. Obrazová publikace představuje historické mosty naší republiky, které jsou důležitými stavebními památkami nejvyšší kategorie, ale i nejnovější a velmi odvážné mostní stavby, drobné kamenné venkovské mostky i lávky, jež jsou přes nepříliš velké rozměry pozoruhodnými a originálními architektonickými díly předních současných architektů. Železniční viadukty, ozvláštňující krajinu, velkolepé dálniční mosty, mosty jako součást hradů a zámků, mosty přes Vltavu, Labe, Radbuzu, Bílinu, Otavu… Mnohé z působivých fotografií jsou letecké snímky s nezvyklými pohledy na stavby známé jen z pohledu chodce či cestujícího automobilem nebo vlakem, umožňující obdivovat jejich technickou i historickou krásu. Fotografie provází text nabitý informacemi přibližující příběhy spojené se vznikem jednotlivých mostů a s jejich osudy.