Kniha seznámí čtenáře s vývojem největší spolkové země Německa od formování Bavorů a raného středověku, kdy území patřilo nejprve do franské a poté východofranské říše, přes vznik vlastního vévodství a jeho vztahy s panovníky římskoněmecké říše, s rolí za reformace i třicetileté války, se začleněním do sjednoceného Německa a proslulým Kulturkampfem. Jedná se o první souhrnné zpracování dějin této země v naší literatuře, a to včetně vzájemných vztahů, někdy přátelských, jindy naopak.
Kniha přináší přehledným způsobem zpracované informace nejen o všech současných státech světa, ale i o nejdůležitějších historických státních útvarech ve středověku a starověku. Cílem publikace je zprostředkovat čtenáři co nejpodrobnější a nejaktuálnější údaje týkající se jednotlivých států. Jednotlivá hesla v knize jsou řazena abecedně bez ohledu na dobu nebo kontinent.
Pod společným označením Zmizelé Čechy vydává nakladatelství Paseka edici, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové.
Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.
Politické strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa prošly od roku 1990 do současnosti řadou významných vývojových změn. Tato publikace sleduje tyto proměny a zaměřuje se na úroveň voleb do zemských sněmů. Ty jsou s ohledem na silnou pozici federalismu v Německu důležitou součástí vládnutí. Práce nejprve popisuje teoretická východiska, z nichž se zde vychází. Následuje etapizace vývoje stranických systémů od roku 1990 do současnosti. Poté je vždy jedna kapitola věnována každé z pěti spolkových zemí, kterým se zde věnujeme, Braniborsku, Durynsku, Meklenbursko-Předním Pomořansku, Sasku a Sasko-Anhaltsku. Kapitoly jsou strukturovány jednotně, vždy je nejprve vyložen politický a stranický vývoj v těchto spolkových zemích a následně se věnujeme rozboru stranických systémů z hledisek jejich fragmentace, agregace a voličské volatility. Závěrečná kapitola přináší komparaci těchto spolkových zemí a poznatky jsou konfrontovány s výsledky tzv. starých spolkových zemí.
Kniha se zabývá dějinami státu od založení v roce 1949, přes sjednocení Německa v roce 1990 až do současnosti. Popisuje jak politický systém a ekonomiku země, tak vývoj společnost a kultury. Zvláštní pozornost věnuje problematice znovusjednocení Německa a vývoje na území bývalého východního Německa (NDR) a vztahům s Československem, resp. Českou republikou.
Předložený text představuje ucelený výklad obsahu, smyslu a významu discipliny politologie vřazené do kontextu ostatních společenských věd. Zejména je třeba ocenit logickou a přehlednou výstavbu textu, jakož i jeho srozumitelnost z hlediska možností laického zájemce a studenta. Uvedené členění dále podtrhuje využití výkladových boxů, kam jsou zařazeny některé klíčové dílčí pojmy a problémy.
Autorka vychází ze vzpomínek mladé ženy Soni Maicherové, jejíž dosavadní středostavovskou existenci zcela zničily válka, útěk a vyhnání. Spolu s matkou a devítiměsíčním synem musela bezhlavě opustit rodnou zemi a vydat se na nebezpečný útěk, aniž by věděla, kam ji osud zavede a zda ještě někdy uvidí svého manžela, který musel narukovat do německé armády. O tom, jak se přes všechny těžkosti a rány osudu vyrovnala se svým životem, vypráví tato kniha. I když jde pouze o jeden z osudů statisíců žen té doby, přesto je důležité o něm informovat a vyprávět. Většina pamětníků té doby již zemřela. Hrozí, že tehdejší události upadnou v zapomnění. Právě proto je důležité si připomínat to, co se ještě nedávno dělo ve středu Evropy.
Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.
Dne 15. srpna začalo bombardování, které trvalo hodiny. Vzpomínám si, že v tu noc došlo k zatmění měsíce, což dokonale ladilo s atmosférou soudného dne. Po dva týdny jsme odolávali každodenním útokům, ale hrozilo obklíčení, když Rusové přešli řeku a postupovali kolem nás. Následoval rozkaz k ústupu. Dalších šest týdnů bylo nejhorších, co jsem zažil. Každý den přinášel nové situace, noční ústupy a snahu udržet obranu. Spánek byl nemožný, všichni jsme podávali nadlidské výkony, i když mnozí kamarádi padli nebo byli zraněni. Stále slyším jejich křik, na to se nedá zapomenout. Kniha sleduje osudy německého vojáka Eberharda Dennerleina, který v roce 1936 vstoupil do 47. ženijního praporu v Mnichově a zavázal se věrně sloužit wehrmachtu. Ve dvaceti letech se stal velitelem roty. Po misích v Nizozemsku, Belgii a Francii byl v roce 1943 převelen na východní frontu, kde čelil drsné realitě války. Jeho osudy se na konci války protnou s dějinami Československa. Z Tábora se dostal do ruského zajetí, kde strávil několik let. Po celou dobu si své zážitky zaznamenával do deníku, který se stal důležitým svědectvím jeho života.
