Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938
Autoři
Hodnocení knihy
Více o knize
Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.
Nákup knihy
Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938, Lukáš Novotný
- Jazyk
- Rok vydání
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Lukáš Novotný
- Vydavatel
- Agentura Pankrác
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 248
- ISBN10
- 8086781305
- ISBN13
- 9788086781303
- Série
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.


