Paul Ricoeur byl jedním z nejvýznamnějších filozofů 20. století, jehož rozsáhlé dílo se zabývá především filozofickou antropologií a schopností člověka jako jednající bytosti. Zkoumal možnosti sebeporozumění skrze vztah ke světu a druhým lidem, přičemž odmítal představu o okamžité sebedůvěrnosti či úplném sebeovládání. Jeho metodologie se vyvinula z existenciální fenomenologie k hermeneutické fenomenologii, která zdůrazňuje, že veškerá srozumitelnost a sebeporozumění jsou zprostředkovány jazykem, symboly a texty. Ricoeurův přístup tedy klade důraz na interpretační povahu lidského poznání a existence.
V osmdesátých letech vydal autor postupně tři svazky monumentálního díla Čas a vyprávění, v němž se zabývá významem narativní povahy slovesných útvarů, jakými jsou román či historiografická díla. V závěrečném dílu se znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
V prvním svazku třídílné práce, zabývající se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.
Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.
První díl rozsáhlého projektu Filosofie vůle nazvaný Fenomenologie svobody. Ricoeur se zde pokouší o fenomenologický popis základních struktur lidské vůle: rozhodování, tělesného pohybu a svolení s tím, co nelze změnit.
Knižní vydání přednášky, která byla přednesená dne 5. listopadu 2000 v pražském Karolinu.
Obsáhlá knížka rozhovorů, které v letech 1994–95 s Ricoeurem vedli F. Azouvi a M. de Launay představuje tuto myslitelskou osobnost přístupnou formou.
Dialogy, v nichž rozmlouvá s filosofem Gabrielem Marcelem myslitel nemenšího významu -Paul Ricoeur. V šesti rozhovorech Ricoeur vybízí a směřuje Marcelovy myšlenky, aniž by do rozhovorů vstupoval coby svébytná myslitelská osobnost, nýbrž účastní se rozhovoru jako ten, komu záleží, aby byl slyšen ten druhý.
Soubor kratších studií (z 50. a 60. let) významného francouzského filosofa, inspirovaného zejména fenomenologií, hermeneutikou a některými prvky existencialismu. Uspořádal a redigoval Miloš Rejchrt.
Eseje o hermeneutice. Dva články Paula Ricoeura „Úkol hermeneutiky“ a „Hermeneutická funkce odstupu“ se nacházejí v Ricoeurově díle Du texte a l’action a představují souvislý výklad historie moderní filosofické hermeneutiky. V druhém článku Ricoeur především předkládá vlastní pojetí hermeneutiky, rozvíjí myšlenku rozumění si před dílem (z díla).
