Stanislav Rakús Knihy

Román zachycuje hodnotovou stratifikaci zvráceného systému normalizace, který vytláčí na periferii schopné a favorizuje neschopné nebo bezcharakterní lidi.

Komorní próza z učitelského prostředí v období socialistické normalizace zobrazuje pokřivené mezilidské vztahy v společnosti. Hrdina jde od neúspěchu k neúspěchu, ale zato s neodolatelným půvabem.

Sbírka čtyř krátkých próz významného slovenského autora, oceněná roku 2010 cenou Anasoft Litera. Ve čtyřech povídkách různého rozsahu vypráví Stanislav Rakús příběhy nenápadných, upozaděných hrdinů, vesměs zasazené do slovenských reálií pozdního socialismu. Profese jeho protagonistů mívají co do činění s literaturou nebo jinou jazykovou tvorbou a i jinak jsou v Rakúsových textech přítomny lehké autobiografické motivy. Své hrdiny nechává prožívat obvykle nedramatické, statické a zdánlivě banální děje, čechovovsky kontrastující s jejich touhou či potřebou vzchopit se a vzít život do svých rukou. Styl vyprávění se dotýká hranic tragikomedie i grotesky, vyznačuje se jazykovou precizností, kultivovaností a smyslem pro výmluvný detail, často se v něm objevují venkovsky baladické motivy a permanentně je přítomen specifický ironický humor, jemný, nenápadný a jakoby bezděčný.

Sbírka pěti hloubavých povídek oceňovaného slovenského autora se věnuje především tematice smrti, smutku a osamění. Rakús v glacé rukavičkách vypráví ty nejobyčejnější příběhy o nejobyčejnějších lidech. Ocitají se však v neobvyklých situacích a se svou jemnou psychikou musejí zvládat často brutální situace. Zmocňuje se jich úzkost v kontaktu s neznámými lidmi, na neprozkoumaných místech, po nečekaných zprávách. Nakladatelská anotace.

Román situovaný do akademického prostredia. V tragikomickom uspôsobení sa v ňom nepriamo konfrontuje represívny systém 50. rokov s geniálnou ruskou literatúrou 19. storočia, ktorá je predmetom vyučovania.

Súbor literárnovedných úvah z rokov 1972 - 1993.

Sám názov signalizuje, že predmetom knihy sa cez text, ktorý patrí do autorskej produkčnej línie, a cez dielo, na ktorom sa zúčastňuje aj čitateľská dotvárajúca iniciatíva, stáva v najširšom zmysle komunikačná estetika. Táto rozsiahla oblasť potom umožňuje v jednotlivých kapitolách sledovať text z pozície jeho rozličných štruktúrnych zložiek a elementov (jazyk, čas, videnie, druhový synkretizmus, vierohodnosť, účinnosť, funkčnosť, mnohoznačnosť, presnosť a pod.). Zároveň umožňuje interpretovať úlohu, akú pri konkretizácii textu a jeho premene na dielo zohráva svojím prežívaním a múzickými dispozíciami čitateľ. Autor sleduje prostredníctvom domácej i inonárodnej literatúry, literatúry pre deti i dospelých aj inštituciálnu bázu literatúry (univerzitné prostredie, kritika, individuálne a kolektívne, dobové a spoločenské súvislosti, kultúrna situácia).

Jednotlivé úvahy vychádzali v denníku SME od februára 2006 do konca mája 2010 v rámci cyklu Dnes píše...

Výber z takmer 150 rozhovorov, úvah a rozprávaní skvelého rozprávača, prozaika a literárneho vedca pripravil Juraj Briškár.