Stanislav Rakús je prozaik a literární vědec, jehož díla se vyznačují silným životním zážitkem přeneseným skrze vyprávění. Toto vyprávěcí pojetí mu umožňuje volněji pracovat s motivy a inovativně využívat kompoziční a dějové postupy. Jeho tvorba vychází z hlubokého zájmu o moderní slovenskou prózu, ale zároveň se snaží o vlastní umělecké ztvárnění. Kombinace akademické práce a psaní mu přináší bohaté podněty z živé skutečnosti, které obohacují jeho psaní.
Sbírka pěti hloubavých povídek oceňovaného slovenského autora se věnuje především tematice smrti, smutku a osamění. Rakús v glacé rukavičkách vypráví ty nejobyčejnější příběhy o nejobyčejnějších lidech. Ocitají se však v neobvyklých situacích a se svou jemnou psychikou musejí zvládat často brutální situace. Zmocňuje se jich úzkost v kontaktu s neznámými lidmi, na neprozkoumaných místech, po nečekaných zprávách. Nakladatelská anotace.
Komorní próza z učitelského prostředí v období socialistické normalizace zobrazuje pokřivené mezilidské vztahy v společnosti. Hrdina jde od neúspěchu k neúspěchu, ale zato s neodolatelným půvabem.
Román zachycuje hodnotovou stratifikaci zvráceného systému normalizace, který vytláčí na periferii schopné a favorizuje neschopné nebo bezcharakterní lidi.
Sbírka čtyř krátkých próz významného slovenského autora, oceněná roku 2010 cenou Anasoft Litera. Ve čtyřech povídkách různého rozsahu vypráví Stanislav Rakús příběhy nenápadných, upozaděných hrdinů, vesměs zasazené do slovenských reálií pozdního socialismu. Profese jeho protagonistů mívají co do činění s literaturou nebo jinou jazykovou tvorbou a i jinak jsou v Rakúsových textech přítomny lehké autobiografické motivy. Své hrdiny nechává prožívat obvykle nedramatické, statické a zdánlivě banální děje, čechovovsky kontrastující s jejich touhou či potřebou vzchopit se a vzít život do svých rukou. Styl vyprávění se dotýká hranic tragikomedie i grotesky, vyznačuje se jazykovou precizností, kultivovaností a smyslem pro výmluvný detail, často se v něm objevují venkovsky baladické motivy a permanentně je přítomen specifický ironický humor, jemný, nenápadný a jakoby bezděčný.