Rhonda Anita Pořadí knih (chronologicky)

Roma, 455 d.C.: durante il saccheggio i Vandali trafugano come bottino di guerra la Menorah (l’antico candelabro a sette braccia) del Tempio di Gerusalemme, portata a Roma da Tito. Tra la comunità ebraica si diffonde un grande scoramento: il simbolo più antico, il fondamento stesso dell’identità del popolo ebraico è andato perduto e deve essere recuperato a ogni costo. Con il suo stile cristallino Stefan Zweig ricostruisce una vicenda che è per molti versi un vero e proprio mito fondativo del popolo ebraico, e poco importa se a volte il suo racconto ceda il passo alla leggenda. “Le leggende fiorite sulla scomparsa della Menorah sono quasi infinite” si legge nella postfazione di Fabio Isman. “E tutte, come anche il racconto di Stefan Zweig, hanno un unico obiettivo: mantenerla in vita.”

Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád.

Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913–1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.

Zmatky chovance Törlesse jsou románovou prvotinou význačného rakouského spisovatele, literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě. Musil ji napsal, když mu bylo pouhých dvaadvacet let, a poprvé vyšla v roce 1906, přesto jde o dílo neobyčejně zralé, které dodnes uchvacuje nové generace čtenářů subtilní, citlivou a pronikavě přesnou studií duševního i tělesného zrání mladičkého chovance internátní vojenské školy. Na pozadí hrdinova pubertálního procitání autor zároveň vykresluje obraz fungování lidského společenství uvnitř uzavřeného světa, jemuž vládne duch soupeření a konfrontace, a zachycuje mechanismy soužití mezi chovanci, vztahy mezi jedincem a masou, mezi obětí a jejími trýzniteli, mezi diktátory a jejich přisluhovači i spojenci. Prvotina Roberta Musila v novém překladu Radovana Charváta.

Novela Smrt v Benátkách, v roce 1971 převedená na stříbrné plátno Luchinem Viscontim, patří k nejznámějším Mannovým literárním pracím a stejně jako ostatní autorovo dílo se jejím hlavním námětem stala problematika vztahu umělce k životu. Úspěšný spisovatel Gustav von Aschenbach, prototyp lidské zralosti a životního i tvůrčího soustředění, se ve svých padesáti letech rozhodne strávit léto v Benátkách. Namísto kontemplace tu však na moralistního pedanta čeká setkání s odvrácenou stranou vlastního nitra: bičován potlačovanou, avšak čím dál tím méně zvladatelnou smyslovou vášní je přitahován k polskému chlapci Tadziovi, takže když ve městě vypukne epidemie cholery, odmítne Aschenbach Benátky opustit a zůstane v nich až do trpce tragického konce. Co se na první pohled jeví být pouze osudovým zřetězením náhod, je ve skutečnosti přísně logické a vyplývá z dlouho narůstající psychické krize hlavního hrdiny - ukáže se, že Aschenbachova rovnováha byla pouze zdánlivá, neboť jí bylo dosaženo v umění, nikoliv v životě. Konečně Thomas Mann sám Smrt v Benátkách charakterizoval jako "příběh o rozkoši ze zániku"....

Jedno z velkých severských dramat s ženskou hrdinkou, čerstvě provdanou Hedou Gablerovou. Příběh o jejím těžkém hledání splnění vlastních tužeb, které vede k tragickým koncům, patří mezi nejhranější Ibsenovy hry. Vychází v edici D jako 133. svazek ve skvělém překladu Františka Fröhlicha.