Rhonda Anita Knihy

Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913–1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.

Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád.

Kniha Zmatky chovance Törlesse je románová prvotina rakouského spisovatele Roberta Musila vydaná v roce 1906. Záhy dosáhla značného úspěchu a etablovala Musila jako literáta; vyvolala i veřejný skandál zobrazením šikany a homosexuálních praktik na chlapeckém internátě. Expresionistický příběh, napsaný dle autorových slov „z dlouhé chvíle“, líčí prožitky mladého kadeta rakousko-uherské internátní školy (Musil vychází ze své vlastní zkušenosti s Vojenskou kadetní školou v Hranicích): jeho zrání a morální a ideové tápání mezi konvenční společností a vlastními představami o světě stejně jako první sexuální zkušenosti. V tomto díle Musil poprvé nastínil obraz zkázy měšťanského světa a zhroucení světového řádu, který později rozpracoval v trojdílném románu Muž bez vlastností.

Stěžejní dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu o spisovateli Gustavu von Aschenbachovi a jeho snaze uniknout každodenní rutině cestou. V Benátkách se osudově setkává se čtrnáctiletým Tadziem, který v Aschenbachovi probudí do té doby skrývané homosexuální sklony. Platonické milostné vzplanutí naruší stereotyp spisovatelova života, ale nepřeroste v čin. Na pozadí morové epidemie, která v Benátkách vypukla, zažívá Aschenbach dny největší radosti i strachu.

Jedno z velkých severských dramat s ženskou hrdinkou, čerstvě provdanou Hedou Gablerovou. Příběh o jejím těžkém hledání splnění vlastních tužeb, které vede k tragickým koncům, patří mezi nejhranější Ibsenovy hry. Vychází v edici D jako 133. svazek ve skvělém překladu Františka Fröhlicha.

Roma, 455 d.C.: durante il saccheggio i Vandali trafugano come bottino di guerra la Menorah (l’antico candelabro a sette braccia) del Tempio di Gerusalemme, portata a Roma da Tito. Tra la comunità ebraica si diffonde un grande scoramento: il simbolo più antico, il fondamento stesso dell’identità del popolo ebraico è andato perduto e deve essere recuperato a ogni costo. Con il suo stile cristallino Stefan Zweig ricostruisce una vicenda che è per molti versi un vero e proprio mito fondativo del popolo ebraico, e poco importa se a volte il suo racconto ceda il passo alla leggenda. “Le leggende fiorite sulla scomparsa della Menorah sono quasi infinite” si legge nella postfazione di Fabio Isman. “E tutte, come anche il racconto di Stefan Zweig, hanno un unico obiettivo: mantenerla in vita.”