Rhonda Anita Knihy

Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád.

První román rakouského prozaika (autora, který po léta upadl v zapomenutí a dnes je nově objevován). Příběh z prostředí starorakouského vojenského výchovného internátu; příběh, který líčí smyslové procitání mladých chlapců a jehož hlavní zápletka je založena na homosexualitě několika z nich a její různé motivaci. Hrdina románu se jí dopustí v slabé chvíli a pak s těžkými výčitkami svědomí svého činu lituje. Přesvědčivě napsaný román tehdy dvaadvacetiletého autora. Doslov Růžena Grebeníčková

Novela z r. 1913, která eticky a esteticky končí jedno údobí autorova vývoje, řeší problém harmonie ducha a smyslů, krásy mravní a estetické. Stárnoucí spisovatel, který se ve svém díle dopracoval k vybroušené, avšak prázdné profesionální dokonalosti a který pěstuje umění odtržené od života, se na zájezdu do Benátek setkává s mladým chlapcem podmanivé svěžesti a toto setkání s kypícím životem vyvolá v něm tvůrčí krizi, jež přechází v jeho smrt duchovní i fyzickou.

Jedno z velkých severských dramat s ženskou hrdinkou, čerstvě provdanou Hedou Gablerovou. Příběh o jejím těžkém hledání splnění vlastních tužeb, které vede k tragickým koncům, patří mezi nejhranější Ibsenovy hry. Vychází v edici D jako 133. svazek ve skvělém překladu Františka Fröhlicha.

Roma, 455 d.C.: durante il saccheggio i Vandali trafugano come bottino di guerra la Menorah (l’antico candelabro a sette braccia) del Tempio di Gerusalemme, portata a Roma da Tito. Tra la comunità ebraica si diffonde un grande scoramento: il simbolo più antico, il fondamento stesso dell’identità del popolo ebraico è andato perduto e deve essere recuperato a ogni costo. Con il suo stile cristallino Stefan Zweig ricostruisce una vicenda che è per molti versi un vero e proprio mito fondativo del popolo ebraico, e poco importa se a volte il suo racconto ceda il passo alla leggenda. “Le leggende fiorite sulla scomparsa della Menorah sono quasi infinite” si legge nella postfazione di Fabio Isman. “E tutte, come anche il racconto di Stefan Zweig, hanno un unico obiettivo: mantenerla in vita.”