Markéta Záleská Knihy

Několik hodin před vlastní popravou diktuje Marjorie Standifordová své paměti. Loupila a vraždila spolu se svým manželem Lamontem a milenkou Natalií po celém Jihozápadě, přesto tvrdí, že ona sama nikoho nezabila. Aby zajistila svému synovi budoucnost, dala si vyplatit od známého spisovatele honorář za to, že mu přenechá svůj příběh…

V anglosaské literární tradici není mnoho knih, které by tematicky souvisely s Československem. Chabonův příběh se začíná odvíjet v New Yorku na podzim roku 1939 a hlavní roli v něm hrají dva mladíci: Samuel Klayman (později se přejmenuje na Sammyho Claye) je židovský chlapec z Brooklynu, zatímco Josef Kavalier uprchl z Prahy před Hitlerem. Jeden má rád komiksy i brakovou literaturu, druhý zase zbožňuje Harry Houdiniho. Utvoří spolu tým, v němž Sammy píše texty a Josef kreslí, vytvoří nového komiksového hrdinu jménem Eskapista, a se svým nápadem uspějí v jednom nakladatelství. Jde o mimořádně silný a citlivý příběh, zároveň však o určitou mystifikaci – autor vytváří představu, že jeho hrdinové skutečně existovali a "mate" nás uváděním takových osob v knize, jakými jsou např. Salvador Dalí či Orson Welles. Za tuto knihu byl autor roku 2001 poctěn Pulitzerovou cenou. 2. vydání

Jack Nicholson patří mezi největší hvězdy světového filmu. Držitel tří Oscarů se do povědomí českých filmových diváků dostal hlavně svou nezapomenutelnou kreací ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem. Od té doby vytvořil ještě řadu rozličných rolí, v posledních letech zářil například ve filmech Lepší už to nebude a Lepší pozdě, než později. V dubnu roku 2007 se dožívá 70 let, ale stále se o něm mluví jako o jednom z největších svůdníků v Hollywoodu. Jeho pestrý životní příběh přibližuje detailně právě tato kniha.

Poutavá biografie a působivá mnohagenerační sága o hledání pochopení osobního i dějinného. V roce 1989, po smrti své matky Franci, se Helena Epsteinová rozhodla, že probádá a znovu oživí životy tří žen svého rodu - své matky, babičky a prababičky. Autorka využívá své bohaté publicistické zkušenosti a literárně dokumentaristickou formou oživuje minulost své rodiny a spolu s ní i bohatý, složitý a dnes zaniklý svět mnohonárodnostní společnosti českých zemí.... celý text

Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 – tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy... je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.

Román o boji proti plynoucímu času: Max se narodil v těle starého muže a vyvíjí se obráceně: zatímco jeho duch stárne, tělo mládne ke svému konci... V jeho životě tak nastal jen jeden krátký okamžik, kdy jeho vnější zjev odpovídal jeho psychickému věku. Po zbytek času musel předstírat něco, co není, protože skutečnost je přece pro okolí nepřijatelná! Existuje jediný přítel, vrstevník, který ví o Maxovi vše, ale ani jeho nezištná pomoc nemohla Maxovi v jeho těžkém osudu příliš pomoci. Max nemá šanci se přizpůsobit - a mladá dívka přeci nemůže milovat starce... Ale "každý z nás je něčí životní láska", a tak se Max snaží své lásce se přiblížit, i když ví, že čas běží proti němu a že to nemůže být nadlouho. A čím blíž je svému konci (o němž přesně ví), tím je zoufalejší. Autor vytvořil podmanivý, strhující román zdaleka nejen o lásce. Je to metafora předem prohraného boje s časem, v němž to, že jsme věkem "moudřejší" je jen planá útěcha. Stylově, detailně propracovanou drobnokresbou postav i reálií (skvěle přibližuje atmosféru San Franciska přelomu 19. a 20. století) se blíží Proustovi, bravurní znepokojivostí (a vlastně do jisté míry i tematicky) pak třeba Plechovému bubínku Güntera Grasse.