Radovan Charvát Pořadí knih

Úvahy o zlu a jeho různých formách, kritika církve, která pomocí strachu z ďábla zajišťuje poslušnost lidí. Drewermann tvrdí, že strach je vštěpován každému jedinci od začátku jeho života, a to strach z porušení desatera a vyloučení z komunity. Církev vytvořila konvenci, že ďábel je synonymem zla, čemuž se lidé obávají. Tato atmosféra strachu se může zneužívat a vést k neurotickým a psychotickým onemocněním, jak upozorňuje Drewermann, psychoterapeut. V rozhovoru s novinářem J. D. Kogelem rozvíjí úvahy o lidské agresi, zoufalství, víře, odpuštění, existenci a hledání ospravedlnění. Zmiňuje také biologii, sociální psychologii, psychoanalýzu, teologii prvotního hříchu a vykoupení, církevní hrozbu pekla a křesťanskou naději v nebe. Eugen Drewermann, profesor katolické dogmatické teologie, byl v roce 1991 zbaven práva učit a v roce 1992 i kázat pro své nekonformní názory. V roce 2005 oznámil odchod z katolické církve a je považován za významného myslitele a univerzálního vzdělance v Německu.

Záznamy snů německého filozofa, muzikologa a sociologa Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou bizarní a někdy komické, odhalující jeho surreálné i erotické představy a motivy z rodinného prostředí. Adorno, významný představitel kritické teorie frankfurtské školy, začal své sny pečlivě zaznamenávat v roce 1934, před emigrací do USA, a pokračoval až do své smrti v roce 1969. V tomto svazku autor neprovádí žádné vysvětlení ani interpretaci, sny zůstávají bez komentáře. V jednom rozhovoru však uvedl, že „sny tvoří kontinuum, patří jednotnému, ucelenému světu, podobně jako Kafkovy povídky“ a varoval, že čím více jsou sny propojené, tím hrozí, že je nelze od skutečnosti odlišit. V jeho snech se objevují různé osobnosti kulturního a společenského života a Adorno se vyrovnává s pocity viny spojenými s holocaustem, jemuž unikl jako emigrant. Často prožívá i svou vlastní popravu. Protokoly snů tak poskytují překvapivý pohled na vnitřní svět Adornovy výjimečné osobnosti. Kniha je doplněna komentářem německého profesora literatury Jana-Philippa Reemtsmy.

Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018

Román Noc z olova je sondou do nejskrytějších zákoutí duše plnou neobvyklých symbolů a obrazů vymykajících se realitě, které utkví v mysli i dlouho po přečtení. Ústřední postava, Matthieu, se vydává na pouť temným, nehostinným městem, jehož obyvatelé nikdy nespí. Vše je jen pouhý klam, pokřivený odraz v zrcadle. Po boku druha Anderse, svého mladšího dvojníka, se propadává do temnoty a s sebou strhává i udiveného čtenáře. Novela Noc z olova z roku 1956 uzavírá rozsáhlé dílo vzdělance a estéta, německého spisovatele a dramatika Hanse Hennyho Jahnna (1894–1959).

Román o dospívání v divoké době. Hlavní hrdina Jiřík, alter ego autora, vyrůstá v Praze padesátých a sedmdesátých let v domácnosti, které vládnou ženy. V příběhu hraje velkou roli nejen politika a osud Jiříkovy židovské rodiny, ale i jeho bouřlivé dospívání. Realita románu má silně autobiografické rysy. Kniha však nabízí mnohem více než jen řadu absurdních historek: díky fabulačnímu umění autora a jeho sebeironii mutují často i následky zážitků holocaustu jeho příbuzných do neobvyklých grotesek. Román vyšel původně německy a byl dokonce nominovaný na prestižní Německou knižní cenu. Pro české vydání text ve spolupráci s předkladatelem Radovanem Charvátem výrazně upravil. Generační výpověď o normalizační době je svým zpracování i v rámci české literatury naprosto ojedinělá.

Román Vyhlazení (Auslöschung, 1986) představuje poslední a vrcholný autorův příspěvek světové literatuře. Rozvíjí zde a k dokonalosti přivádí všechny motivy a prostředky, které prostupují jeho tvorbu odpočátku: kritika všeho a všech – zejména rakouského státu a společnosti – jako umění literární nadsázky, všudypřítomná tragikomika, sarkasmus, sebeironie a bytostně hudební rytmus vyprávění.

První román rakouského prozaika (autora, který po léta upadl v zapomenutí a dnes je nově objevován). Příběh z prostředí starorakouského vojenského výchovného internátu; příběh, který líčí smyslové procitání mladých chlapců a jehož hlavní zápletka je založena na homosexualitě několika z nich a její různé motivaci. Hrdina románu se jí dopustí v slabé chvíli a pak s těžkými výčitkami svědomí svého činu lituje. Přesvědčivě napsaný román tehdy dvaadvacetiletého autora. Doslov Růžena Grebeníčková

Výbor miniatur, glos, výstižných črt i krátkých povídek z let 1899–1920 tohoto významného švýcarského autora představuje vhled do jeho tvorby nejvlastnější: v psaní krátkých próz byl Robert Walser jedinečný a neopakovatelný, v mnohém překonávají jeho vlastní romány.