Henri Jozef Machiel Nouwen Knihy

Setkání s reprodukcí Rembrandtova obrazu Návrat ztraceného syna bylo pro Henriho Nouwena počátkem dlouhého duchovního dobrodružství. Rembrandtovo zpodobení známého evangelního příběhu inspirovalo autora k úvahám nad jednotlivými dramatickými momenty podobenství: návrat marnotratného mladšího syna, otcova láskyplná náruč, zášť staršího syna, To vše ve světle malířovy vlastní životní pouti i osobních zkušeností. Témata návratu domů, přijetí a usmíření naleznou odezvu v srdci každého, kdo kdy poznal opuštěnost, sklíčenost, žárlivost či hněv. Výzva k lásce, jak ji projevil otec a přijal syn z podobenství, se ukazuje jako to nejdůležitější poselství příběhu známého křesťanům všech dob a s novou přesvědčivostí a platností směřuje k současnému čtenáři.

Deník muže, který se rozhodl strávit několik měsíců v trapistickém klášteře v modlitbách a meditacích.

Kráčet v těžkých časech s nadějí. Tato hluboce povzbuzující, hluboce realistická kniha, sestavená z nepublikovaných spisů milovaného autora, lektora a duchovního průvodce Henriho Nouwena, se zaměřuje ne na to, jak přežít těžké časy, ale jak žít plně uprostřed nich a dále.

Deník moudrosti a víry. Psaní této ročenky se mi stalo skutečným duchovním dobrodružstvím .Poté, co jsem popsal celý sešit na běžná témata, jsem znenadání zjistil, že píši o Ježíši, ohnisku své víry. Dosud nikdy jsem o církvi nepsal. Když jsem na konci práce úvahy znovu pročítal, uvědomil jsem si, že jsem díky této knize vyjádřil svou víru a napsal své vlastní krédo.

Úvahy o smrti a o službě umírajícím. Kniha se zabývá smrtí z křesťanského úhlu pohledu. Vychází ze skutečnosti, že nevyhnutelnost smrti přináší velkou nejistotu, obavy a strach. Autor vede čtenáře přes jeho strach směrem k Bohu, který je zárukou, že ani těžká nemoc, ani velká ztráta, dokonce ani sama smrt není schopná připravit člověka o svobodu. Kniha může přinést užitek lidem, kteří pečují o těžce nemocné nebo doprovázejí umírající.

Autorův duchovní deník z ročního pobytu v komunitě Archa Jeana Vaniéra. Nouwen zde našel svůj domov a smysl svého poslání v péči o handicapované členy této komunity.

Meditace na téma: Život v přítomnosti, Radost, Strádání, Obrácení, Život v kázni, Duchovní život, Modlitba, Soucit, Rodina, Vztahy, Kdo jsme.

Křestanské úvahy nad životem, vztahy mezi lidmi, potřebě lásky, uznání, ale i utrpení pro pocit duchovního růstu

Žádný duchovní nemůže nikoho spasit. Může se jen těm, kdo jsou plni strachu a obav, nabídnout jako průvodce. A přece díky právě tomuto vedení lze spatřit první známky naděje. Je tomu tak proto, že sdílená bolest, je-li chápána jako cesta k osvobození, již není paralyzující, ale mobilizující. Když si uvědomíme, že před svými bolestmi nemáme utíkat, ale že je můžeme využít pro společné hledání života, pak se tyto bolesti mění z projevů zoufalství ve známky naděje. (z přebalu knihy)

Vlivný autor duchovní literatury, spojující osobní zkušenosti s nejhlubšími myšlenkami křesťanství i jiných spirituálních a náboženských tradic, v knize Duchovní život jako cesta ukazuje tři fáze pohybu člověka k dosažení zralého lidství, zdravých vztahů s druhými lidmi a osobního vztahu s Bohem v modlitbě. Tato cesta růstu vede od zraňující osamělosti k plodné a duchovně plné samotě, od nepřátelství a agresivity k otevřené pohostinnosti, od iluzí a sentimentality ve vztahu k Bohu až k nalezení osvobozující otevřenosti v modlitbě. Henri Nouwen doplňuje svůj výklad moudrými vyprávěními z řady náboženských tradic, od klasiků křesťanských (Thomas Merton, Chalíl Džibrán, pravoslavné hnutí hésychastů) až po příběhy zenové. Připojen je i samostatný autobiografický text „Za zrcadlem“, který líčí autorovu vážnou nehodu a novou, proměňující zkušenost s Bohem na prahu smrti.