Zelda Fitzgerald Knihy

Velký Gatsby (1925), vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. SelfmademanJay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová však v éře prohibice do těchto sfér pronikli každý po svém a podobně se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ oné „budoucnosti, jež před námi rok od roku ustupuje“ a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu je v této edici doplněno nedokončeným románem Poslední magnát (1941), ve kterém se téma hledání, úpadku a pádu rozvíjí v atraktivních kulisách hollywoodských filmových ateliérů.

Začínající balerína Alabama a úspěšný malíř David na první pohled vypadají jako dokonalý mladý pár. Skutečnost je ale jiná. Přestože oba patří k americké smetánce jazzového věku, jejich manželství se kvůli hádkám a žárlivosti rozpadá. Alabama nakonec přistoupí k ráznému kroku a od Davida i své dcery se odstěhuje, aby se mohla věnovat své kariéře v prestižním tanečním souboru. Vážné zranění ale všechno vmžiku změní.

Věnujte mi valčík – román o nezkrotné jižanské krásce, jež se po svatbě ocitá v prostředí meziválečné newyorské smetánky – je vyprávění jemné, lyrické, zářící mnoha jasnými barvami, ale také dojemné, nostalgické a místy do krajnosti zoufalé. Divoké rytmy originálního, neobvykle otevřeného a osobitě sugestivního líčení ženského osudu se zklidňují do nálad nadějného očekávání, a ty zase střídají lyrické ozvěny vzpomínek málem zaniklých. Kde se vyprávění ujímá proud vědomí, jde o vypjatou situaci a vnitřní monolog vyvolává dojem, že byl zapsán v návalech zuřivého hněvu. Jediný dokončený román Zeldy Fitzgeraldové ukazuje její mimořádný talent pro citlivé pozorování, který sdílela s manželem F. S. Fitzgeraldem a díky kterému dokázala po svém vystihnout ducha doby v životních peripetiích jednotlivce. Její dar proměnit slova v cosi duhově měňavého, udivujícím způsobem krásného a znovu a znovu překvapujícího je obdivuhodný, stejně jako je pozoruhodné, že autorka knihu napsala za necelé dva měsíce. To, že se jí stále daří okouzlovat, bavit a dojímat čtenáře, je ovšem ještě pozoruhodnější.

V roztančené době divokých večírků sledujeme mladého talentovaného lékaře – psychiatra, jenž v sobě cítí dar empatie i poslání pomáhat narušeným lidským bytostem. Stává se bavičem i utěšitelem svých zámožných krajanů, kteří v Evropě hledají osvobození od dosavadních ctností povinnosti a sebeovládání. V osudovém vztahu k mladé pacientce z miliardářské rodiny jej život strhává do neovladatelného víru.

Románová prvotina klasika moderní americké literatury má řadu autobiografických prvků. Autor zde na postavě hlavního hrdiny zachycuje nejprve své zážitky na universitě před první světovou válkou, dobu radostného dozrávání a optimistického pohledu na svět, v němž jsou všechny možnosti mladým, schopným a energickým lidem otevřeny, a později i nezdary...

Unkonventionell, klug und witzig – der Sensationsfund aus der Feder der Stilikone. Kaum jemand verkörpert den Zeitgeist der Roaring Twenties so wie Zelda Fitzgerald. Sie war der Prototyp des »Flappers«: frech, abenteuerlustig, extravagant. Ihre Erzählungen entführen uns in das glamouröse, schillernde Bühnenuniversum der Tänzerinnen, Schauspielerinnen und Sängerinnen und erwecken das Gefühl dieser Ära zum Leben. Die Lichter des Broadway, Schrankkoffer voll Tüllkleider, Orchideen in onduliertem Haar: Diese hinreißend sinnlichen Erzählungen handeln von der hohen Kunst, sich selbst zu inszenieren – und von dem Preis, den man dafür zahlt.

Die Erzählung beleuchtet die komplexe Natur der Ehe, die als ständige Auseinandersetzung wahrgenommen wird. Der Protagonist reflektiert über die Herausforderungen und Konflikte, die in einer Partnerschaft auftreten, und hinterfragt die grundlegenden Werte und Erwartungen, die mit dem Eheleben verbunden sind. Durch persönliche Erfahrungen und Beobachtungen wird die Ehe als ein Kampf dargestellt, der sowohl schmerzhafte als auch lehrreiche Momente umfasst. Die tiefgründige Auseinandersetzung mit diesem Thema regt zum Nachdenken über die Essenz von Beziehungen an.

Zelda und F. Scott Fitzgerald. Sie galten als das Traum- paar der Roaring Twenties. Zelda war die elegante Frau an der Seite des gefeierten Autors, eine Südstaaten- schönheit, Vorbild für seine weiblichen Romanfiguren. Doch Zelda wollte mehr sein als nur seine Muse und versuchte zeit ihres Lebens, sich gegen den Mann an ihrer Seite zu behaupten. Ganz gleich wie glamourös ihr Leben war, die Ehe mit F. Scott glich einem Gefängnis. Um sich daraus zu befreien, arbeitete sie an ihrer eigenen Karriere, als Tänzerin und später als Schriftstellerin. In Schenk mir den Walzer erzählt Zelda Fitzgerald die Geschichte von Alabama, einem jungen Mädchen aus den Südstaaten, das aus ihrem Elternhaus in die Ehe mit dem Künstler David flieht. Alabama folgt David nach New York, nach Italien und an die Côte d'Azur. Doch sein Ruhm ist ihr nicht genug, Alabama will aus dem Schatten ihres berühmten Mannes heraustreten, träumt von einer Karriere als Tänzerin - und scheitert. Zelda Fitzgerald schrieb den Roman 1932 innerhalb von nur zwei Monaten in einer Nervenklinik. Ein aufschlussreiches Zeitdokument, das ergreifende Porträt einer großen, fatalen Liebe.