Ladislav Bareš Knihy

Dějiny Egypta zdaleka nejsou jenom sfingy a pyramidy. Jeho historie po zániku úchvatných starověkých říší je neméně zajímavá a vzrušující, o čemž nás přesvědčí i kniha významných českých odborníků - egyptologů a arabistů. V současnosti patří mezi významné islámské státy, které nepochybně do světového vývoje zasáhnou nezanedbatelným způsobem. Nejstarší obyvatel nilského údolí o Faraoni a stavitelé pyramid o Impérium na dvou kontinentech: Nová říše o Pod nadvládou Řeků a Římanů o Zrození islámu a dobytí Egypta muslimskými Araby o Svatá válka křižáků a džihád muslimů Mamlúcký sultanát o Život a kultura ve středověku o Egypt pod osmanskou vládou o Francouzská expedice a její důsledky o Vláda Muhammada Alího Období britské okupace o Monarchie za krále Fu'áda o Palestinská válka a její důsledky o Násir a suezská krize o Blízkovýchodní konflikt Sádátova iniciativa a mírová smlouva s Izraelem o Prezident Mubárak a jeho elita o Islamistický extremismus a terorismus.

Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.

Rozsáhlé původní dílo vědců Českého egyptologického ústavu. Úvodní dvě kapitoly jsou věnovány historii Egypta a egyptologii. Těžiště práce pak představuje více než 950 abecedně uspořádaných hesel týkajících se politických poměrů, hospodářství, náboženství, jazyka a písma, literatury, umění, významných osobností a událostí staroegyptské historie. Knihu doplňuje přes 600 ilustračních obrázků.

Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Za více než půl století od založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v roce 1958 a jeho činnosti v Egyptě od roku 1960 se českým egyptologům podařilo objevit a publikovat množství památek, od pravěkých skalních kreseb po vzácné papyry. Mnohé z těchto nálezů jsou dnes přístupné veřejnosti na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru a v egyptských muzeích v Káhiře, Sakkáře, Asuánu či Port Saidu, a část z nich se nachází i v Náprstkově muzeu v Praze. Česká veřejnost je pravidelně informována o práci českých egyptologů prostřednictvím vědeckých monografií, článků a populárních publikací. Dosud však chyběla práce, která by přiblížila umění starého Egypta prostřednictvím archeologických nálezů z českých výzkumů. I když výběr nálezů odráží charakter českých archeologických koncesí v Núbii, na memfidském pohřebišti a v Západní poušti, nabízí pestrou paletu památek. Čtenáři se mohou seznámit s principy staroegyptského uměleckého kánonu, uměleckým citem Egypťanů, jejich pojetím perspektivy, inspirací přírodou, citem pro materiál a detailní precizností.

Chufuova Velká pyramida je nejstarším ze Sedmi divů světa a jediným, jenž dosud stojí. Za použití nejmodernější počítačové grafiky oživuje kniha svět Egypta z doby 4. dynastie a ukazuje, jak a proč byla postavena tato nejneobyčejnější památka. Původ Velké pyramidy vedl k nesčetným spekulacím. Jak byli staří Egypťané, vybavení jen nejzákladnějšími nástroji, schopni stavět tak přesně? Jak se dopravovaly kamenné bloky, vážící některé až 40 tun? Jak dlouho stavba trvala? Jak žili odvedení dělníci, kteří ji stavěli? Teprve na počátku 21. století nacházíme odpovědi… Autoři sledují dějiny zkoumání gízského pohřebiště, od nejstarších řeckých a římských cestovatelů až po dílo A. Kirchera a J. Greavese o 800 let později. Zkoumají počátky a vývoj egyptologie, zajímá je spojení se svobodným zednářstvím i důsledky hromadné turistiky. Kniha se nevyhýbá i uvedení méně pravověrných teorií pyramidologů a všímá si, jak se Velká pyramida stala magnetem pro všelijaké šarlatány, kacíře a ztřeštěnce. Vydáno jako doprovodná publikace televizního seriálu Pyramida, poprvé vysílaného na BBC v roce 2002. Váz., 192 stran, 18,9 x 24,6 cm, celobarevná publikace. Přeložil doc. PhDr. Ladislav Bareš

Co znamenal Nil pro starý Egypt? Jak žili faraoni? Proč se stavěly pyramidy? Svět starých Egypťanů dávno odvál čas. Zůstali však svědci jejich velké minulosti. Pyramidy a chrámy, hrobky a mumie, malby a hieroglyfy nás okouzlují ještě dnes. Řetězec nových objevů v údolí Nilu se již po dvě staletí nepřetrhl a sotva uplyne měsíc, během něhož bychom nebyli informováni o nových nálezech. Díky nim jsme se hodně dozvěděli o životech starých Egypťanů, mnohé je však ještě opředeno tajemstvím či zůstává záhadným nebo velice sporným. Egyptolog Dieter Kurth popisuje v této knize z encyklopedické řady CO-JAK-PROČ proměnlivou historii země na Nilu a líčí život faraonů a jejich poddaných. Informuje také o práci badatelů a badatelek, kteří se snaží svět starých Egypťanů zpětně rekonstruovat. Na publikaci, jíž právě držíte v rukou, se podílel rovněž přední český egyptolog doc. PhDr. Ladislav Bareš, CSc., odborný publicista a čerstvý spoludržitel prestižního ocenění "Gratis agit", udělovaného za šíření dobrého jména České republiky v cizině.

This handsome report describes work in the 1980s and 1990s on the tomb of Udjahorresnet, a prominent official who participated in the Persian occupation of Egypt around 525 BC and may even have been one of their main collaborators. As well as chapters on the results of excavations, on the development of the Saite-Persian shaft tomb tradition, and the finds, this book presents a full review of what we know about this colourful 1st Millennium BC figure.

The first volume includes the description of the archaeological situation and finds from the main burial chamber and the place of funerary cult in front of the eastern enclosure wall of the tomb (L. Bare), including the subsidiary burial chambers (K. Smoláriková). Separate chapters deal, among others, with the pottery (K. Smoláriková), amulets (V. Gae Callender), analysis of anthropological finds (E. Strouhal), architectural reconstruction and restoration works (M. Balík, M. Dvor(ák) and the Book of the Dead from the subsidiary burial chamber of Neferibreseneb Nekau (J. Janák a R. Landgráfová). The second volume is currently in preparation and will be dedicated to the texts and decoration on the walls of the burial chamber and sarcophagi of Iufaa.

In 2019 Charles University, its Faculty of Arts, and the Czech Institute of Egyptology are celebrating the hundredth birthday of Czech Egyptology. It is an important centenary not only for us, but for archaeology globally. For many years now Czech Egyptologists have been among world leaders in the field, making major breakthroughs (most recently the discovery of the tomb of the priest Kaires) - and helping to set new international research trends. This book presents the most important discoveries of Czech Egyptologists and the range and variety of their activities.