Kateřina Bečková Pořadí knih (chronologicky)

V Praze naleznete unikát, jaký nemá žádné jiné město na světě. Praha má totiž bránu do své minulosti. Jmenuje se Langweilův model a zavede nás do jejích ulic, náměstí, zákoutí a zahrad právě před dvěma sty lety. Před očima ožívá město v trojrozměrné, realistické a barevné podobě i s domy, které už století i více neexistují. Papírový model je dílem knihovního úředníka Antonína Langweila (1791-1837), který si tak plnil svůj sen o umělecké seberealizaci. V polovině 20. století se dílo stalo součástí expozic Muzea hlavního města Prahy, jehož hvězdným exponátem je dosud. Kniha Langweilův model Prahy / Procházka Prahou před dvěma sty lety provází jednotlivými částmi města od Staroměstského náměstí a dalších míst Starého Města přes Malou Stranu na Pražský hrad a Hradčany. Výklad se zaměřil na architektonicky cenné stavby, zaniklé budovy, okolnosti proměny zástavby a další zajímavosti doby před dvěma sty lety. Důvěrně blízké setkání s minulostí nabízí kromě mimořádného zážitku i snazší pochopení současné podoby města. Celobarevná publikace obsahuje více než 250 fotografií, dále mapky a další obrazový materiál.

Když rodič pro své dítě vymýšlí pohádku, naplní ji vlastní fantazií. O čem tak mohl vyprávět svým dcerám autor slavného modelu Prahy v první třetině 19. století? O pražských tajemstvích a tajemných zákoutích, o příbězích domovních znamení, o postavách z legend a pověstí. V jehopohádkách potkáme kamenného rytíře z Platnéřské ulice, mnicha z Pavelské uličky či tajemného korzára z domu U Bílé věže. Příběhy nás provedou ulicemi staré Prahy od Starého Města přes Malou Stranu na Hradčany. Kromě samotných pohádek kniha obsahuje i plánky popisovaných míst, jejich stručnou historii a slovníček archaických výrazů. Může být proto také inspirací pro rodinné procházky historickým středem Prahy.

Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí. Publikace pojednává slovem a obrazem čtyřicet objektů, jejichž ztráta památkový fond výrazněji poškodila. Z těch známějších k nim patří proměna horizontu pražské Hanspaulky po zničení hotelu Praha, estetická degradace Klimentské ulice po zboření Špačkova domu nebo demolice unikátní mazutové výtopny na sídlišti Invalidovna. Kniha se ale zaměřuje i na stavby, jejichž konec palcové titulky nezaznamenaly, jako například skladový areál Na Třebešíně, továrny Ringhoffer, Walter, Lokomotivka, Pergamenka či Praga v Karlíně. Bohaté obrazové vybavení knihy zahrnuje materiál archivní i novější, pořízený v době před zánikem budov.

Historické fotografie Prahy se často objevují v publikacích, avšak tato kniha se zaměřuje na samotnou fotografii a její vznik. Autorky se rozhodly systematicky zachytit široké spektrum fotografické produkce z nejstaršího období, včetně unikátních snímků, které dosud nebyly publikovány. Tento komplexní pohled umožňuje pochopit, jak se fotografie jako technické médium vyvíjela a jaká byla Praha v době jejích prvních snímků. Na realizaci tohoto projektu se podílely kurátorky tří pražských sbírek historických fotografií, Muzea hlavního města Prahy, Archivu hlavního města Prahy a Ústavu dějin umění AV ČR, ve spolupráci s dalšími institucemi z Prahy a Vídně. Výsledkem je odborná obrazová publikace, která obsahuje více než 700 snímků z prvních dvaceti let fotografie. Texty uvádějí čtenáře do kontextu počátků fotografie a popisují průkopnické úsilí prvních fotografů a Prahu, kterou zachytili. Obrazová část je doplněna katalogem fotografií se základními údaji o autorech a technice. Na závěr knihy jsou medailonky fotografů, poznatky z archivního bádání, slovníček odborných termínů, bibliografie a rejstříky. Dvojjazyčná kniha se snaží stát se klíčovým titulem v oboru a nezbytnou příručkou pro zájemce o historii fotografie v Praze a střední Evropě.

Autorka předkládá čtveřici příběhů, v nichž se nenápadní hrdinové dostávají do soukolí nepříjemných situací, nevydařených plánů a rozčarování či neúnosně trapných okamžiků. Umělecký fotograf se teprve v pokročilém věku dočká své první výstavy a ta vyvolá podstatně jinou reakci, než mohl očekávat. Odpočinek v lázních se pro nenápadného programátora středních let stane noční můrou díky soustředěnému útoku protřelé dívenky. Úspěšná, ale osamělá žena zcela propadne své vášni pro známého herce, až se dostane do nebezpečného podezření a prožije ponižující vystřízlivění. Poslední povídka je pak aktuální politickou karikaturou čestného a zpočátku poněkud naivního vědce, jenž přijme nabídku angažovat se v komunální politice a krok za krokem se propadá do korupčního bahna. Kateřina Bečková vypráví své příběhy s kultivovaností, velkou empatií a jasným názorem.

Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami Poříčskou, Novou, Koňskou či Žitnou. Mnohé ze zahrad, sadů a letohrádků, většinou zaniklých, zůstaly dodnes v paměti města jako pomístní názvy či jména ulic Vinohrad, Žižkova, Nuslí, Vršovic, Karlína a Libně. Oblíbená byla Kanálka, Wimmerovy a Krennovy sady, v hostince proměněné letohrádky Sakrabonka, Sklenářka, Bezovka nebo Kravín, sezonní událostí bývala Fidlovačka v dosud nezastavěném Nuselském údolí, na vltavských ostrůvcích si výletníci vychutnávali romantická přírodní zákoutí, na Vyšehradě, u Chodovské tvrze či u kunratického hrádku zase doteky dávné minulosti. Kniha, reprodukující známá i dosud nepublikovaná umělecká díla, může však být nejen zprávou o životním stylu našich předků, ale také pobídkou k procházce po zobrazených lokalitách a po proměnách posledních dvou stoletích.

Rakouský literární badatel objeví v pražském antikvariátu neznámé dílo Franze Kafky s názvem Neviditelný. Tvoří soubor s ostatními Kafkovými spisy, dokonce v jednotné vazbě. Profesora kniha zaujme a přestože literární podvrh záhy odhalí, příběh, odehrávající se v době asanace pražského židovské města, jej zaujme tak, že začne pátrat po autorovi textu a jeho pohnutkách. Zároveň si uvědomí vlastní zkušenost z mládí, která i jemu dala zažít pocit neviditelnosti. Umně proplétané tři příběhy se společným motivem.

Nová kniha Kateřiny Bečkové volně navazuje na edici Zmizelá Praha. Čerpá z bohatství archivních zdrojů, které ukrývají stovky dosud nepublikovaných vyobrazení, grafických listů a kreseb, a podává ucelenou představu o původní podobě výletních míst za pražskými hradbami. Jejich návštěva byla zejména v první polovině 19. století pro Pražany společensky velmi významná. Příležitostí bylo nespočet, ať už šlo o Petřín nebo Šárku, kulturně upravenou přírodu na Kanálce, veřejnosti otevřenou šlechtickou zahradu Kinských či císařskou Královskou oboru či oboru Hvězda, různé viničné usedlosti, lusthausy s občerstvením, zámky a šlechtické letohrádky.

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.