Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916-1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují nyní dva nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města.
Podrobná monografie o světoznámém realistickém papírovém modelu Prahy, který vytvořil v letech 1826–1834 sluha Univerzitní knihovny v Praze Antonín Langweil.
První část knihy popisuje na základě podrobného studia archivních pramenů strastiplný život tvůrce modelu. Druhá část se zaměřila na svědeckou výpověď modelu o podobě Prahy před velkými stavebními změnami, které ji postihly v druhé polovině 19. století. Ilustrační doprovod knihy tvoří série snímků modelu, které vytvořil fotograf Miroslav Fokt. Pro milovníky tématu zmizelé Prahy jsou jednotlivé kapitoly v místopisné části knihy uvozeny plánky vyznačujícími zbořené a radikálně přestavěné budovy.
Kniha je druhým svazkem nového zpracování edice Zmizelá Praha, který se tentokrát zaměřil na historická pražská města levého břehu Vltavy - Hradčany s Pražským hradem a Malou Stranu. Oproti Novému Městu, které bylo obsahem prvního svazku edice, je na Malé Straně a Hradčanech objektů zbořených v 19. a 20. století jen minimální množství. Nesrovnatelně častěji však byly Hradčany a Malá Strana zobrazovány a tak lze dobře sledovat jejich zásadní stavební proměny hlouběji do minulosti, než to bylo u Nového Města. Text je připraven jako komentář k publikovaným vyobrazením a zaměřuje se přednostně na ilustrované proměny historické zástavby.
Rakouský literární badatel objeví v pražském antikvariátu neznámé dílo Franze Kafky s názvem Neviditelný. Tvoří soubor s ostatními Kafkovými spisy, dokonce v jednotné vazbě. Profesora kniha zaujme a přestože literární podvrh záhy odhalí, příběh, odehrávající se v době asanace pražského židovské města, jej zaujme tak, že začne pátrat po autorovi textu a jeho pohnutkách. Zároveň si uvědomí vlastní zkušenost z mládí, která i jemu dala zažít pocit neviditelnosti. Umně proplétané tři příběhy se společným motivem.
Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace.
Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření.
První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.
Žižkov, Vinohrady, Nusle, Modřany a další části jihovýchodu města
Další díl tematické edice Zmizelá Praha pojednává o zmizelých industriálních stavbách v jihovýchodní oblasti Prahy. Šlo zejména o téměř souvislý průmyslový pás procházející Nuslemi, Vršovicemi, Strašnicemi a Hostivaří. Jinou industriální prehistorii má modřanský průmyslový břeh. Zde byly zprvu zejména sklady dřeva, pily a dřevozpracovatelské dílny, neboť dřevo se dopravovalo po řece. Vinohrady a Žižkov ve svých adresářích z devadesátých let 19. století uvádějí továrnu snad v každé ulici. Většinou však tyto podniky zmizely beze stopy.
Další svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnovaný zaniklým industriálním stavbám na území našeho hlavního města. Historická předměstí Prahy a pražské periferie se staly během posledních deseti let „Pompejemi“ českého průmyslu. I nejvěhlasnější, největší a nejstarší podniky zanikly, a pokud již na jejich místě nevyrostly nové obytné čtvrti, v opuštěných halách se dnes prohání jen vítr. Autorka knihy Továrny a tovární haly však nepátrá po důvodech této osudové proměny, ale snaží se nalézat stopy tovární výroby ve struktuře města a zachytit, jak byl kdysi průmysl v Praze všudypřítomný. První díl exkurze po místopisu zaniklých továren směřuje logicky do nejprůmyslovějších částí Prahy a největší pozornost věnuje zaniklým závodům ČKD – Kolbence, Českomoravské, Pragovce, Daňkovce, dále pak Rustonce, Českým loděnicím a mnoha malým továrničkám, které svými komíny dotvářely nezaměnitelnou siluetu předměstských čtvrtí.
Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy.
Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916–1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují tři nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města, druhý a třetí historickým předměstím a okrajům města – pravému a levému břehu Vltavy.
Od Petrské čtvrti po vodě do Troje.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídal i její charakter. Kniha se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněnám řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření.
po úspěšném prvním dílu, jenž obsáhl "horní tok" řeky od Braníku až po František, vychází svazek mapující petrskou čtvrť, Karlín s Rohanským ostrovem, Maniny s tématem přeložení koryta řeky, Karlínský, Libeňský a Holešovický přístav či plavební průplav mezi Trojou a Bubenčí.
