Po kom mám své mateřské znaménko? Po kom mám svůj hlas? Vypravěči románu jsou čtyři šestileté děti, každé zastupující jinou generaci, ale patřící k téže rodině. Chronologie jde proti proudu času: první dostává slovo Sol, rozmazlený a namyšlený chlapec ze současné Ameriky, fascinovaný internetem, násilím a pornografií, po něm jeho otec Randall, svědek izraelsko-palestinských konfliktů, dále Randallova matka Sadie, až obsesivně pátrající po minulosti své matky, spjaté s nacistickým programem převýchovy unesených dětí Lebensborn. A konečně přichází dramatický osud talentované Kristiny-Erry, kterou proslaví zpěv beze slov - specifický způsob, jak se vyrovnat se svou vykořeněností a neexistencí mateřštiny. Více než nacistické zločiny či konflikty víry autorku zajímá, nakolik dějinné události a společenské trendy zasahují osobnost člověka, jakou morální a psychickou výbavu mu do života přinášejí a jak působí na postoje k rodinnému životu jako takovému i k vlastní rodině. S hrdiny ve zpětném letu let prožijeme postupně mezipřistání v Kanadě, USA, Izraeli a Německu... Jizvy, které dětští hrdinové utržili, se jako rodová znamení přenášejí na generace jejich potomků. Hlasy dětských vypravěčů znějí nevinně, ale ona neposkvrněnost a čistota se časem vytrácí.
