Jiří Kroupa Pořadí knih

Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, ažezoterickými významy. Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.

Kniha popisuje příběh amatérského sportovce na jeho strastiplných cestách k vysněnému cíli. Kolika překážkám je nutno někdy čelit a kolik síly v sobě musí člověk nalézt, aby dosáhl toho, o čem od dětství sní? Kde hledat sílu, podporu a motivaci a naopak čemu je dobré se vyhnout? O tom všem pojednává kniha, která zároveň nastiňuje i osobní a rodinný život, který někdy dokáže být náročný a někdy vás to dostane až na samotné dno. Čtenář se seznámí s různými modely silničních i motokrosových motorek a autorovými zkušenostmi s nimi. Tato autobiografie je vhodná pro ty, kteří ztrácejí motivaci jít si za svými sny, ale také pro ty, kteří se jen tak chtějí začíst do příběhu jednoho obyčejného motorkáře, který dal vše za to, aby žil svůj sen.

Město na řece Loučné má mnoho tváří. Je historická, ale i moderní. Význam historické Litomyšle byl ještě umocněn 1. prosince 1999, kdy byl zdejši zámek spolu s okolím na „zámeckém návrší“ zapsán do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Zámecký areál, který spolu se sousedícím piaristickým kostelem a klášterem tvoří hlavní dominantu města, si uchoval své prostředí nezměněné od počátku 19. století a je jednou z nejvýznamnějších památek renesance u nás. Budova, stojící na místě gotického biskupského hradu ze 14. století, rozvíjí do monumentální podoby typ italského paláce s arkádovým dvorem, třemi nádvořími, třípatrovými klenutými arkádami, bohatě členěnými štíty a komíny. Interiéry zámku byly upraveny v pozdním baroku a raném klasicismu a doplněny bohatou malířskou výzdobou. Unikátně se z této doby dochovalo zámecké divadlo včetně souboru malovaných kulis a dekorací. K zámeckému areálu patří kromě parku i původně renesanční pivovar, který byl v první třetině 18. století barokně přestavěn Františkem Maxmiliánem Kaňkou, dále jízdárna, konírny a kočárovna. Město Litomyšl má ovšem ještě jinou pozoruhodnou prioritu, současnou architekturu. Raně novověké uměni a kultura se v něm setkávají s vysoce kvalitní současnou architekturou a uměním a vytvářejí tak přinejmenším ve středoevropském prostředí určitě ne tak obvyklý celek. Toto sepětí raného novověku i současnosti představuje a zdůrazňuje právě tato publikace.

Studijní pomůcka nejprve vytváří metodologický základ pro komparativní analýzu institucionální stránky vybraných politických systémů. Prezentuje základní formy vlády, typologii politických stran a systémů stran. Poté analyzuje soustavy nejvyšších státních orgánů v modelových zemích (USA, Velká Británie, Francie, Itálie, Spolková republika Německo), zemích našich sousedů (Rakousko, Slovensko, Polsko) a ve vybraných regionech Evropy (Pyrenejský poloostrov, Skandinávie, Pobaltí) a v Rusku. Stejně tak i politické strany a systémy stran v těchto státech.

Katalog k výstavě z cyklu Moravské zemské knihovny Oči Brna z 1. prosince 2017 - 31. ledna 2018.

Drobná publikace mapující historii kláštera v Rajhradě. Publikace se zaměřuje na samotný klášter, knihovnu a Památník národního písemnictví na Moravě.

Publikace se zaměřuje na architektonický vývoj města Litomyšl, především zdejšího zámku a jeho okolí, kde byl v průběhu času vytvořen mimořádně hodnotný areál. Připomíná rovněž výjimečné sepětí historické a moderní architektury v tomto městě.

Návštěvníka Žďáru nad Sázavou zaujme již z dálkových pohledů krystalická hmota architektury někdejšího poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Když pak následně projde prstencem ambitů a vstoupí na nádvoří chrámu, neubrání se pocitu nadpozemské skutečnosti, dojmu jakéhosi tajuplného prostoru mezi zemí a nebem. Toto dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela předčilo podle mnohých znalců dějin architektury vše, co do té doby u staveb tohoto typu vzniklo v Čechách a v celé střední Evropě. Autoři publikace Zelená hora s podtitulem Žďársko Jana Santiniho, profesoři dějin umění a architektury Jiří Kroupa a Jan Sedlák, ve své publikaci nevěnují pozornost jen Svatojánskému poutnímu kostelu na Zelené hoře, ale také Santiniho stavbám v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáru nad Sázavou, konírně a jízdárně, Opatské aule v prelatuře kláštera, Dolnímu hřbitovu, hospodářskému dvoru „Lyra“ u Bránského rybníka a dalším. Představují také sakristii hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice ve městě a Santiniho stavby na Žďársku - chrám sv. Václava Zvoli, panský hostinec s dvorem v Ostrově nad Oslavou, kostel sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové nebo farní kostel v Obytčově. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.