Jiří Studený Pořadí knih

Sumarizující „rozlučková“ antologie deseti let literárního časopisu Partonyma obsahuje výběr z básnických a prozaických textů českých i zahraničních básní a povídek, které byly v periodiku mezi lety 2012 a 2021 publikovány. Kniha obsahuje texty následujících autorů a autorek: Básník Ticho, Jarmila Hannah Čermáková, Jiří Dědeček, Koraly Dimitriadis, Tadeáš Dohňanský, Jitka Fialová, Radek Fridrich, Ondřej Hložek, Štěpán Hobza, Mariusz Hoffmann, Michaela Horynová, O. L. Hrabal, Antotnín Hrdý, Tomáš Jireček, Tereza Lehečka (Klenorová), Eliška Kohlíčková, Teodor Kravál, Přemysl Krejčík, Jiří Kratochvil, dr. Krejzyber(d), J. H. Krchovský, Marek Kučera, Jiří Lojín, Lubomír Macháček, Igor Malijevský, David Mareš, Pavel Martinec, Aleš Misař, Ivana Myšková, Márió Z. Nemes, Ludvík Němec, Kamil Novotný, Jana Orlová, Natálie Paterová, Josef Pecinovský, Iva Pekárková, Aneta Krejčík Plšková, Josef Prokeš, Lenka Nováčková (Požárová), Kamil Princ, Simona Racková, Tereza Riedlbauchová, Jakub Řehák, Viki Shock, Ladislav Slezák, Petr Stančík, Petra Strá, Jan Sviták, Roman Szpuk, Jolana Ševčíková, Jan Těsnohlídek ml., Jindřich Tošner, Martin Trdla, Lukáš Trejbal, Lukáš Vavrečka, Bronislava Volková, David Zábranský, Jiří Žáček.

Próza psaná ženami v kontextu současné české literární kultury. Monografie Sedm statečných a spol. se zaměřuje na analýzu fenoménu prózy psané ženami v polistopadové české literární kultuře a v tomto směru otevírá řadu otázek, jejichž obsah představuje pro domácí literární vědu relativně novou výzvu. Žádný z členů autorského kolektivu v kontextu své kapitoly rozhodně nestřílí jen tak od boku, ostatně samotná kategorie tzv. ženského psaní je v knize postupně podrobována systematické kritické reflexi, ať už se jedná o souvislosti současné literatury psané ženami s tematizací postpaměti, feministických a genderových aspektů tvorby, slovanských meziliterárních vztahů, středoevropské intertextuality, žánrové problematiky populární literatury nebo třeba tvůrčího psaní. V záměrně širokém metodologickém rámci knihy se uvedené téma prezentuje jako interaktivní průsečík mnoha dílčích subsystémů soudobé české literární kultury, jejíž vnitřně diferencovaná hodnotová struktura statečně překračuje všechny zbytkové i stávající ideologické předsudky a estetické limity.

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí. Právě snaha obnovit dávné spojenectví vědy a umění, empirického a estetického postoje ke skutečnosti tvoří metodologickou a hodnotovou osu publikace, která tak navazuje na autorovu předchozí knihu Dramata jazyka. Teorie a praxe tvůrčího psaní (2010). Kreativnímu zkoumání je podroben rovněž samotný žánr eseje, v němž Jiří Studený spatřuje klíčový komunikační nástroj umožňující sebereflektivní a imaginativní překračování stávajících vědeckých, respektive kulturních paradigmat. Z literárněkulturního hlediska tvoří kniha souvislý komentář k nejednoznačnému postavení literární tvorby v podmínkách současné společnosti.

Dvojčíslo 13–14 časopisu Tahy je rámcově zaměřeno na problematiku eseje a esejistiky v různých, a to nejenom literárních souvislostech. V bloku studií čtenáři naleznou články: Jiřího Studeného: Povytažený dráp Antonína K. K. Kudláče: Kontinuita diskontinuity. Nástin vývoje české populární fantastiky po roce 1989, Petra Posledního: Druhý Conrad. Životopisná stránka literární kultury, Jiřího Marka: Esejistické prvky v románu Sestra aneb Hraniční rozjímání či Aleše Misaře: Vysoká hra o slovo. Rozeznávat poezii Michala Horáčka. Dále číslo nabízí například překlad dvou esejů Michela de Montaigne, ukázky tří esejů z pera slovinských autorů – Aleše Debeljaka, Dušana Šarotara a Meta Kušara – nebo rozhovor s Evou Turnovou. I pro toto číslo poskytli ukázky svých prací dva východočeští fotografové Radek Homola (černobílé) a Jiří Kroul (barevné).

Kolektivní monografie Pop & brak vychází svým zaměřením vstříc dnešnímu zájmu o bádání na poli populární kultury, jejíž aktuální dosah a význam v řadě oblastí předčí tradiční působení tzv. elitního umění. Výsledkem spolupráce přizvaného autorského týmu se stala kniha, jejíž jednotlivé kapitoly tematizují jak teoretické otázky, například současný stav domácí odborné reflexe populární literatury nebo možnosti aplikace metod tvůrčího psaní v této literární sféře, tak vývojové přehledy populární produkce v zahraničí, a konečně rovněž tvorbu konkrétních literárních autorů. Záměrně interdisciplinární charakter publikace dokresluje kapitola věnovaná komiksu, tedy hraničnímu, nikoli však okrajovému médiu, které stále častěji zajímá také současné literární vědce.

Druhá básnická sbírka Dr. Krejzybera (básnický pseudonym Jiřího Studeného) se nese v duchu reflexivních, místy až deníkových záznamů vyjadřujících obraznou cestou všední zápasy dnešního člověka o vlastní autenticitu a myšlenkovou a citovou nezávislost. V básních se prolíná banální každodennost s bezmála snovými vizemi, prezentovanými ovšem mnohdy v značně ironickém až parodickém kontextu. Sbírku doplňuje jako bonus samostatná básnická skladba Vanishing Plot, inspirovaná existenciální poetikou nezávislého filmu šedesátých let (kultovní snímek Vanishing Point). Důležitý rozměr veršů Dr. Krejzybera tvoří rovněž hledání spirituálních východisek ze současné hodnotové krize globalizovaného světa, jíž lze vzdorovat vědomou životní odpoutaností, lehkostí a humorem.

Sbírka básní. Dr. Krejzyber (*2008), ve spolupráci s básníkem Jiřím Studeným vydal sbírky Soulbuilding (1996), Lotosové zajetí (2004) a Zase básně (2008). Cyklus Myslet jako auto je jeho samostatným debutem.

Kniha představuje přinejmenším v českém kontextu ojedinělý pokus propojit literárněvědnou metodologii (naratologie, versologie, genologie aj.) s metodicky otevřeným, kreativním charakterem výuky tvůrčího psaní, které se tak stává nástrojem kritické reflexe samotných základů a dominantních diskursů současné literární teorie. Autor přistupuje k literárně zaměřenému tvůrčímu psaní interdisciplinárně (psychologie kreativity, dramatická výchova, ekologie, rétorika a stylistika) a multikulturně (bojová umění zenu, meditační postupy a šamanismus), stroze analytické pasáže střídá s esejistickými vstupy odhalujícími diskursivně obtížně zachytitelné aspekty tvořivosti, což mu umožňuje nejenom v mnoha ohledech syntetizovat dosavadní domácí poznatky o tvůrčím psaní (Zdeněk Kožmín, Zbyněk Fišer, František Hrdlička a další), ale především otevírat jeho narůstající metodické možnosti do řady netušených oblastí a směrů.

Sbírka básní Jiřího Studeného. Básník a esejista se narodil v Hradci Králové. Je asistentem na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, zabývá se tvůrčím psaním, rétorikou, .... Poezii a eseje publikoval také časopisecky - Iniciály, Tvar, Host, ...