Alessandro Baricco Pořadí knih (chronologicky)

Dopo La sposa giovane, Alessandro Baricco torna al romanzo con una storia spirituale, sapienziale, che è al tempo stesso un western, un romanzo d’amore.«Siamo già stati dove non siamo mai stati, e anzi, a dirla tutta, veniamo da lì.»Ha ventisette anni, Abel, quando diventa leggenda. Ha messo fine a una rapina sparando simultaneamente con due pistole contro obiettivi diversi. Un colpo detto il Mistico, che pochi sono in grado di mettere a segno con la sua precisione. È lo sceriffo della cittadina di un Ovest immaginario ed è innamorato di Hallelujah Wood, una donna che ha addosso una specie di mistero, mani piccole e labbra orientali. Anche lei lo ama: ogni tanto parte senza che lui sappia dove va – “passiamo senza fermarci, è inteso così” –, ma torna sempre. La madre di Abel, invece, anni prima se n’è andata per non tornare mai più. Ha preso i quattro cavalli migliori e ha lasciato lui, i fratelli e la sorella al loro destino. Una bruja una volta gli ha detto: “Sarà molto doloroso, ma un giorno, Abel, te lo prometto, nascerai”. Alessandro Baricco dà vita a uno straordinario romanzo che è una storia spirituale, sapienziale, e al tempo stesso un western dove la scrittura è geometrica e il racconto visionario.

La storia si svolge a Itaca, il tempo è quello del mito; ogni notte la tela, come una quinta teatrale, unisce e separa, incessantemente. Più ossessione che pazienza. Tre personaggi si muovono in questo romanzo breve e intenso di Maria Grazia Ciani. Penelope, Antinoo e Ulisse. Non ombre, ma corpi. Corpi che esitano. Penelope è rimasta, Antinoo è arrivato, Ulisse è tornato. Penelope l’ha aspettato. Ma l’attesa, più che un tempo, si è rivelata uno spazio, e lo spazio è stato occupato da Antinoo, principe e pretendente. Che cosa succede quando l’ospite si sostituisce all’atteso? Che cosa accade ai miti, a Penelope e Ulisse, e a noi? Dell’uomo Ulisse sappiamo molto, della donna Penelope – che se ne sta, impenetrabile e irraggiungibile, a guardia della fedeltà coniugale – assai meno. Eppure, quando Ulisse parte, lei non ha nemmeno vent’anni, e come tutti, a un certo punto, dovrà pure aver cercato un sorriso... Con una scrittura nitida ed esatta, sensuale, riprendendo e ampliando una versione narrata da Apollodoro, Maria Grazia Ciani, grecista e traduttrice dell’Odissea, ci regala una Penelope inedita e segreta, attraverso il volto, i gesti e il desiderio di una delle figure più celebri e affascinanti della mitologia.

Stehen wir vor einem epochalen Umbruch ähnlich dem der Aufklärung, jetzt, da die Computerisierung und Kommerzialisierung nahezu aller Lebensbereiche unsere kulturellen Errungenschaften nach und nach verschlingen? Ja, lautet Alessandro Bariccos – wertfreie – Antwort. Die weitgreifende Popularisierung von Kulturphänomenen nimmt er zum Anlass, so unvoreingenommen wie originell darüber nachzudenken, wie sich unser aller Art, die Welt zu erfahren, durch moderne Technologien und unsere ständige Vernetzung via Internet grundlegend verändert. Geistreich, mit einer gehörigen Prise Humor und stets unterhaltsam entfaltet Alessandro Baricco eine bestechend hellsichtige Analyse unserer Epoche, die ihrerseits zum Denken anstiftet.

"Fourteen years after the publication of his cult classic I Barbari, Baricco returns in The Game to the topic of change, in a journey that maps out the transformations that the digital revolution has wrought upon the landscape of human experience. From Space Invaders to the PlayStation, from Windows 95 to the conundrum of artificial intelligence, Baricco traces the trajectory of a revolution in the way we think, feel, and communicate - and seeks to discover what it might actually mean for our future."--Amazon

Un nuovo Barnum . Una nuova visita guidata alle cose del mondo, e agli uomini che lo rendono abitabile, o semplicemente più riconoscibile. Baricco insegue il mondo, e induce i suoi lettori a partecipare la curiosità con cui va a stanare notizie, episodi, insistenze, personaggi, dibattiti, immagini. Stanando dice e dicendo mostra, con una varietà di accenti e di esposizione che, per citare una sua antica generosa ossessione, fa pensare al circo, al Barnum delle meraviglie. Ecco dunque un nuovo Barnum che si aggiunge ai due pubblicati negli anni novanta. Qui facciamo i conti con la riforma dello spettacolo, con la scuola come videogame, con la priorità delle storie, con il cantiere della Morgan Library di Renzo Piano, con la Cinquecento Miglia di Indianapolis, con le immagini di Vivian Maier, con le provocazioni di Houellebecq e l’eredità di Gabriel García Márquez. Una grande occasione per farsi sedurre, sorprendere, interrogare. "Magari sopravvaluto il valore della storia della cultura: ma quella bellezza non è l’unica memoria viva che abbiamo per ricordarci di cosa volevamo essere? Né guerrieri, né santi, né superuomini: semplicemente, uomini."

In het mysterieuze Almayer, een afgelegen herberg aan zee, komt een bonte verzameling mensen bijeen, ieder met zijn of haar eigen verleden en angsten. Ze zijn allemaal op zoek. Er is de vijftienjarige Elisewin, die lijdt aan overgevoeligheid en bang is voor alles en iedereen. En er is professor Bartleboom, die onderzoek doet naar het begin en einde van dingen. De excentrieke kunstenaar Plasson doopt zijn penseel in oceaanwater om een portret van de zee te schilderen. En de beeldschone madame Deverià is door haar man gestuurd om te genezen van haar overspel. Als deze mensen elkaar ontmoeten, komen ook hun lotsbestemmingen samen als in een vooropgezet plan. Bovenal is er de zee zelf: de werkelijke hoofdpersoon en het geheimzinnige middelpunt van de verschillende verhalen. Oceaan van een zee is speels, provocatief en stemt tot nadenken, een bijzonder originele en wijze roman.

- Je crois que j’aimerais être copiste. - Cela consiste à copier des choses, non ? - Probablement. - Mais pas des actes notariés ou des chiffres, je vous prie. - J’essaierai d’éviter. - Essayez de voir si vous ne pouvez pas par exemple copier les gens. - Oui.- Tels qu’ils sont. - Oui. - Vous y arriverez très bien. Qu’est-ce qu’un artiste ? Alessandro Baricco nous invite à suivre le parcours de Mr Gwyn, entre badinage et aventures cocasses. Un roman intrigant et brillant.

Itálie, začátek 20. století. Před branou domu bohaté rodiny se jednoho dne objevuje Mladá nevěsta. Je jí osmnáct let a přijíždí z Argentiny, neboť se má provdat za Syna. Než se však ženich vrátí z cest, přijme dívku mezi sebe jeho prazvláštní rodina, zakletá do rituálů stejně sofistikovaných jako nepochopitelných: Otec, jehož každá nenadálá emoce hrozí poslat na onen svět, nebezpečně krásná Matka se svými nerozluštitelnými sylogismy, znetvořená a přece svůdná Dcera a Strýc stižený spavou nemocí. Netrpělivě očekávaný Syn svůj příjezd stále odkládá a dívka si mezitím nachází cestu ke každému ze členů rodiny...

Tom Smith und Jerry Wesson haben mit der Waffenfabrik nur die Nachnamen gemein. Echte Abenteurer brauchen keine Waffen. Die Habenichtse lernen sich bei den Niagarafällen kennen, wo sich der eine als Erfinder und Meteorologe, der andere als »Leichenfischer« verdingt. Und dann ist da noch die Journalistin Rachel, die der erste Mensch sein will, der einen Sturz von den Fällen überlebt. Zu dritt wollen sie der Welt eine unvergessliche Geschichte liefern und zu Helden werden. Die Niagarafälle - spektakuläres Naturereignis, irdisches Paradies und mythischer Ort. Sie haben die Phantasie vieler Schriftsteller beflügelt, auch wenn Charles Dickens sagte, dass »jedes Wort über diesen wundervollen Ort nur reiner Unsinn sein könnte«. Als Tom, Jerry und Rachel sich begegnen, hat jeder seinen eigenen Vorteil im Sinn. Um Schlagzeilen zu schreiben, bedarf es einer tollkühnen Tat - und vertrauenswürdiger Helfer. Rachel will sich in einem Holzfass die Wasserfälle hinunterzustürzen und diesen Sturz als erster Mensch überleben. Doch ihr Plan geht nicht auf.

Que peut notre culture face aux assauts du monde actuel ? Telle est la question que se pose l'auteur de Soie et de Novecento devant l'efface-ment progressif d'une culture de type classique au profit de la modernité apportée par les nouvelles technologies. Le village de la culture est-il mis à sac par les barbares ? se demande Alessandro Baricco. Oui, mais son but n'est pas de juger. II s'agit au contraire de comprendre qui sont ces barbares et plus encore comment ils procèdent, quels sont leur logique, leur mode de fonctionnement, les dégâts qu'ils ont causés et les leçons qu'on peut en tirer. A travers divers exemples (le vin, le football, les livres, la musique classique, Google), Alessandro Baricco dresse un fulgurant portrait de cette mutation et s'interroge sur le concept d'expérience, sur la localisation du sens, pour nous et pour ces nouveaux barbares. Un passionnant voyage dans le présent qui le mène jusque sur la Grande Muraille de Chine. Avec sérieux et humour, Alessandro Baricco nous livre une réflexion forte et articulée qui constitue une contribution précieuse au débat sur l'avenir de la culture. Riche d'idées et de suggestions, Les barbares est un livre qui nous concerne tous.

The crazy life and courageous death of a man who loved women too much to want only one. Don Juan is a passionate lover of life and nearly 1,000 women. But one day he kills the Commendatore of Calatrava in a duel, and so begins the end for the incorrigible seducer.

V roce 1535 se Thomas Cromwell, syn kováře, stal prvním ministrem krále Jindřicha VIII. Jeho vliv a majetek rostly s nástupem Anny Boleynové, Jindřichovy druhé manželky. Kvůli ní se král rozešel s Římem a založil vlastní církev, což vedlo k nebezpečné izolaci země. Anna však nedokázala splnit svůj slib a porodit syna, který by zajistil pokračování tudorovské linie. Během letní návštěvy Wolf Hall, domu rodiny Seymourových, Cromwell sleduje, jak král propadá lásce k tiché Janě. Uvědomuje si, že jde o více než jen o královo potěšení; bezpečnost země je v ohrožení. V dusné atmosféře dvorských intrik a sexuálního taktizování musí připravit „pravdu“, která uspokojí Jindřicha a zajistí jeho vlastní kariéru. Krvavé události posledních dní Annina života však zasáhnou jak ministra, tak krále. Román zkoumá jednu z nejtemnějších epizod anglických dějin: pád Anny Boleynové. Přináší odvážný obraz tudorovské Anglie a vrhá nové světlo na moderní svět. Hilary Mantelová, autorka na vrcholu sil, byla za tuto práci oceněna, včetně druhého zisku Man Bookerovy ceny a Costa Book Award v roce 2012.

Dvě postavy, tři povídky, jedna neobvyklá časová rovina. V knize Třikrát za svítání mají dva protagonisté možnost třikrát se setkat, vždy v klíčovém momentě života, jenž neplyne pouze od narození ke smrti. Jejich setkání je vždy jedinečné, první i poslední. Další křehká a podmanivá kniha Alessandra Baricca.

Jasper Gwyn, úspěšný spisovatel, uveřejní v novinách článek, kde vyjmenuje padesát dva věcí, které už nemíní nikdy dělat. Poslední v pořadí je psaní. Namísto toho chce dělat kopírovače. Nechce však kopírovat spisy, ale lidi. Na jedné výstavě si uvědomí, že portrét se dá namalovat i tak, že model nepozorujeme, ale pochopíme. Začne psát portréty a brzy je jasné, že se najdou zájemci, kteří mu ochotně zaplatí za pár stran textu. Tak jako všichni umělci i on nakonec podlehne a zhotoví to, co ho láká nejvíce – autoportrét, který pod pseudonymem uveřejní. Když se však o jeho činnosti začne psát v novinách, Gwyn se rozhodne všeho nechat a ztratí se. Alessandro Baricco zvolil poutavé schéma záhady a jejího postupného odhalování, které vrhá světlo i na vzájemný vztah reality a fikce, autora a jeho díla a položil si otázku, v čem spočívá smysl a poctivost umělecké tvorby.

In De barbaren behandelt Alessandro Baricco een fenomeen dat ons allen aangaat: de geleidelijke teloorgang van ons cultuurbesef. Baricco schreef hierover een serie wijd uiteenlopende en veelgelezen artikelen. Zo schakelt hij moeiteloos over van de tanende interesse voor de wijncultuur naar de vercommercialisering van de ooit heilige voetbalsport. Is er in de moderne tijd nog wel plaats voor bezieling? Wel degelijk, stelt Baricco, we moeten alleen beseffen dat er niet zoiets is als beschaving aan de ene en barbarisme aan de andere kant.

Это роман о любви, трогательной и невероятно красивой. История отношений молодого француза, его жены и гейши-европейки очаровывает читателя

Four teenage boys become obsessed with the beautiful, mysterious and promiscuous Andre, who, after trying to commit suicide, forces these devout Catholic boys to question everything they know about devotion, desire and sin. Original.

30 esejí, ktoré autor publikoval na pokračovanie medzi májom a októbrom 2006 v novinách La Republica. Autor analyzuje zásadné problémy našej doby.

Prema Hegelu, muzika treba da izdigne dušu iznad sebe same, treba da je vine iznad svog sadržaja i stvori jedno područje gde će, oslobođena svih patnji, moći nesmetano da uroni u pročišćeni osećaj same sebe. Naučnici sa Univerziteta u Viskonsinu su otkrili da se proizvodnja mleka kod krava koje slušaju simfonijsku muziku uvećava za 7,5%. Bariko istražuje univerzum koji se proteže od Betovena do Stinga, kako bi iznova pronašao smisao muzike u savremenom društvu...

Dovendo riassumere, direi questo: tutti a sentire, nell’aria, un’incomprensibile apocalisse imminente; e, ovunque, questa voce che corre: stanno arrivando i barbari. Vedi menti raffinate scrutare l’arrivo dell’invasione con gli occhi fissi nell’orizzonte della televisione. Professori capaci, dalle loro cattedre, misurano nei silenzi dei loro allievi le rovine che si è lasciato dietro il passaggio di un’orda che, in effetti, nessuno però è riuscito a vedere. E intorno a quel che si scrive o si immagina aleggia lo sguardo smarrito di esegeti che, sgomenti, raccontano una terra saccheggiata da predatori senza cultura. I barbari, eccoli qua. Ora: nel mio mondo scarseggia l’onestà intellettuale, ma non l’intelligenza. Non sono tutti ammattiti. Vedono qualcosa che c’è. Ma quel che c’è, io non riesco a guardarlo con quegli occhi lì. Qualcosa non mi torna.” “Ognuno di noi sta dove stanno tutti, nell’unico luogo che c’è, dentro la corrente della mutazione, dove ciò che ci è noto lo chiamiamo civiltà, e quel che ancora non ha nome, barbarie. A differenza di altri penso che sia un luogo magnifico.

Il talento di raccontare storie di Baricco alla sua prima prova. Il titolo nasce dalla rabbia dell'autore e dai castelli de! sogno di un bambino. Il romanzo è ambientato nell'Ottocento, in una cittadina immaginaria, Quinnipak; è generoso nel presentare storie e personaggi, ciascuno con i suoi sogni e caratteri. E tra questi ci sono il signore e la signora Rail, che si amano di un amore tutto loro, e il bambino Penth con il suo amico Pekisch, e due bande che partono dagli estremi del paese per incontrarsi. La narrazione è costruita come un montaggio cinematografico e orchestrata come una partitura musicale, che lascia il senso del piacere dell'ascolto

Le romancier italien propose une relecture personnelle du texte antique. Pour donner un style et un rythme moderne, il a opéré des coupes et a transposé le récit à la troisième personne du singulier en 21 monologues.

Alessandro Bariccos erste Veröffentlichung handelte von der komischen Oper Mozarts und Rossinis. Dieser Text sowie zahlreiche weitere Aufsätze über Musik, Philosophie und die Darstellung von Wirklichkeit sind in diesem Band versammelt. Es geht um die Entstehung von Kunstwerken und darum, dass die Wahrheit nur eine Illusion, die Erinnerung eine Rekonstruktion ist.

Dit verhaal is het verhaal van Ultimo Parri, een bijzonder jongetje dat iedereen om zijn vingers windt. Een rijke graaf raakt zo onder de indruk dat hij Ultimo's vader aanneemt als mecanicien. Eerst reist Ultimo met hen de autocircuits af, maar algauw trekt hij de wijde wereld in om zijn droom na te jagen: orde scheppen in de chaos van de wereld om hem heen. Hij overleeft de wreedheden van de Eerste Wereldoorlog, maar pas als hij verliefd wordt op de Russische Elizaveta maakt Ultimo op verrassende wijze zijn droom waar. Het virtuoos en met veel gevoel vertelde levensverhaal van Ultimo geeft een prachtig beeld van Italië in de twintigste eeuw en een wereld die zich opmaakt voor de moderne tijd.

Když Jonathan Harker přijel na hrůzostrašný hrad hraběte Draculy v Transylvánii, neměl vůbec ponětí, co jej čeká. Brzy se v něm, díky děsivým nočním zvykům svého hostitele, probouzí strach o holý život... Tento příběh vypráví o bitvě proti silám zla, kterou vede výstřední profesor Van Helsing a jeho odvážní mladí přátelé přitahujíc nejodpornějšího vampýra na světě. Většina děje této knihy se odehrává přímo ve viktoriánské době a prostředí. A přestože se svět od doby, kdy byla kniha napsána, změnil, naše bázeň je stále stejná, a proto Dracula zůstává klasickým dílem.

An unforgettable fable about the brutality of war - and one girl's quest for revenge and healing, from the author of the acclaimed international bestseller "Silk." When - in an unnamed place and time - Manuel Roca's enemies hunt him down to kill him, they fail to discover Nina, his youngest child, hidden in a hole beneath his farmhouse floor. After this carnage Tito, one of the murderers, discovers Nina's trapdoor. Enthralled by the sight of Nina's perfect innocence, he keeps quiet. By the time she has grown up, Nina's innocence will have bloomed into something else altogether, and one by one the wartime hunters will become the peacetime hunted. But not until a striking old woman calls upon a familiar old man selling newspapers in town can we know what Nina will ultimately make of her brutal legacy.

Esiste davvero la globalizzazione? O, in altri termini, esiste davvero un nemico radicale chiamato globalizzazione? Che cosa intendiamo con globalizzazione? Mette in circolo idee che mutano il corso degli eventi o produce eventi che mutano il nostro modo di pensare? Alessandro Baricco prende le mosse da un assunto molto preciso: non dare nulla per scontato. Ecco perché, posto il primo quesito, lo scrittore procede attraverso una serie di numerose domande e di esemplificazioni alla ricerca di una percezione di quel fenomeno che abbiamo imparato a chiamare globalizzazione.

La locanda Almayer è un non-luogo, che si affaccia su un non-mare, in un non-tempo; e insieme è il Luogo per eccellenza, punto d'arrivo di una miriade di destini che al loro tempo storico, e alle stimmate della loro natura, vogliono disperatamente sfuggire, ponendosi per un verso o per l'altro oltre il limite. Lì soggiorna ad esempio il professor Bartleboom, che dedica la sua vita allo stralunato progetto di stabilire dove finisce il mare; oppure il pittore Plasson, che per dipingere usa esclusivamente l'acqua marina, raffigurando vedute oceaniche su tele che restano ostinatamente bianche; o ancora la giovane Elisewin, che ha paura di tutto e di tutti, col suo inutile mentore padre Pluche. E poi una bellissima donna mandata nella locanda dal marito perché guarisca dalla malattia dell'adulterio, dei misteriosissimi bambini, un fosco vendicatore…

'Contained in theses few page is a complete portrait of what it means to be human, at our most elemental, and the effect is awesome.' The Observer

Phileas Taylor Barnum è stato il più grande impresario circense della seconda metà dell'Ottocento e il suo nome è diventato sinonimo di spettacolo, di immenso baraccone di portenti.Per Alessandro Baricco, Barnum è un mondo che si squaderna come un Grande Show, come una sequenza ininterrotta di spettacoli: spettacoli che son tali per definizione e spettacoli che son tali loro malgrado, gli uni e gli altri registrati con divertita passione. Scritti per la rubrica che Baricco firma settimanalmente sulla "Stampa", i Barnum rivelano, ora raccolti in volume, una partitura segreta di irresistibile fascino. A ritmo serrato entrano in pista Jovanotti e Mike Bongiorno, la faccia di Funari e il popolo della Lega, la voce di Carmelo Bene e quella di Tom Waits, la musica di Michael Nyman e il minimalismo di Philip Glass, Topolino e Carlo Magno, la Liguria e la California, un film sterminato di Wim Wenders e una lunga coda davanti al Louvre. Un circo dentro il circo, un teatro dentro il gran teatro del mondo.

"Questo libro non cade dal cielo. Non è il solito libro sulla globalizzazione, ma è il frutto di un percorso iniziato qualche anno fa quando ancora non c'era il popolo di Seattle, né tantomeno le tute bianche o le linee rosse. Proprio perché questo volume è semplicemente una tappa di un percorso che è cominciato in tempi non sospetti e che ha tutte le intenzioni di proseguire, ci siamo trovati a subire un dibattito ben lontano dal cuore della questione. Eppure tra le pieghe di quel dibattito abbiamo scorto una grande voglia di capire che, ci sembra, sia rimasta insoddisfatta. Cerchiamo allora di entrare nel merito e di abbozzare alcune risposte a quanti, e sono in tanti, chiedono di comprendere. Ecco perché gli articoli raccolti in questo libro costituiscono una sorta di percorso per capire come si è arrivati all'11 settembre".

Ein einsamer Maler, der mit Meerwasser das Meer täglich neu zu malen beginnt. Ein skurriler Wissenschaftler, der für eine Enzyklopädie die Grenzen des Ozeans festlegen will. Ein junges Mädchen, das zu zart ist, um zu leben, und zu lebendig, um zu sterben. Eine schöne Frau, die in der Abgeschiedenheit des Strandes von der Liebe genesen will. Sie gehören zu der illustren Gästeschar, die Alessandro Baricco in der Locanda Almayer irgendwo am Meer, außerhalb jeder Zeit, versammelt hat. Die philosophisch anregenden Gespräche der hier Gestrandeten und die geheimnisvolle Atmosphäre dieses symbolträchtigen Mikrokosmos üben auf den Leser eine einmalige, magische Anziehungskraft aus. Oceano mare ist ein Buch voll Poesie und Weisheit. Ein Buch über die Sehnsucht nach Erkenntnis und Wahrheit, Erfüllung und Vollkommenheit. Ein Buch über Genies, Träumer und Sinnsucher. schovat popis

Prema Hegelu, muzika treba da izdigne dušu iznad sebe same, treba da je vine iznad svog sadržaja i stvori jedno područje gde će, oslobođena svih patnji, moći nesmetano da uroni u pročišćeni osećaj same sebe. Naučnici sa Univerziteta u Viskonsinu su otkrili da se proizvodnja mleka kod krava koje slušaju simfonijsku muziku uvećava za 7,5%. Bariko istražuje univerzum koji se proteže od Betovena do Stinga, kako bi iznova pronašao smisao muzike u savremenom društvu...

Kunst oder Prestige - brillant und provozierend formulierte Fragen zum Thema Musik. 'Einer der spannendsten Musik-Essays der 90er Jahre.' Abendzeitung Laut Hegel soll Musik die Seele erheben. In Wisconsin stieg bei Kühen, denen symphonische Musik vorgespielt wurde, die Milchproduktion. Mit diesen beiden einleitenden Zitaten Baricco umreißt das Feld, auf das er sich begibt. Der international erfolgreiche Romancier hat zum Thema Musik viele und häufig provozierende Fragen. Es sind Fragen, die sich alle stellen sollten, denen an Musik wirklich etwas liegt. Wie wirkt sie, was nutzt und wo schadet sie? Was ist er wirkliche Stellenwert klassischer Musik in unserer Zeit? Ist sie an sich schon hochwertiger als Popmusik, und warum? Und: War sie das schon seit langem, oder ist es doch erst Beethoven gewesen, der sie zum Hort geistiger Werte hochstilisiert hat? Die Musik ist Alessandro Bariccos erste große Liebe. Mit diesen brillant formulierten Essays kehrt der ehemalige Musikkritiker zu ihr zurück.

City je v pořadí už čtvrtým románem významného italského spisovatele Alessandra Baricca, jehož děj je poprvé zasazen, alespoň částečně, do současnosti. Tento román nenese slovo město pouze v názvu, je to město plné čtvrtí a ulic a křižovatek. Obydlené. Lze v něm potkat dva nerozlučné přátele, univerzitní profesory, generála, malého génia nebo dívku, která celý život tvoří western. Cestou městem se přesouváte i v čase a dostáváte se do městečka "tenkrát na západě", ve kterém se zastavil čas, i do boxerských ringů v "dobách rádia". Je to velké město a není snadné v něm najít cestu, ale bloudit jeho ulicemi rozhodně není nezajímavé.

Lo spettacolo continua. Alessandro Baricco ci accompagna per la seconda volta sotto la tenda del circo Barnum, a condividere gli stupori, la lucidità, la febbrile curiosità davanti al mondo dello spettacolo e allo spettacolo del mondo. Dalla faccia gommosa di Mr Bean e la molle consistenza del cheeseburger, il silenzioso lavoro della giustizia al tribunale dell'Aja e le "note spalancate" di Arturo Benedetti Michelangeli, il cuore elettronico di Tokyo e l'amorosa pazienza del giocatore di bocce, e poi ancora il terremoto in Umbria, Wembley, Ebla, il rugby neozelandese, il teatro che si fa a Edimburgo e molti fantasmi dell'opera (Maria Callas, i three tenors, la Scala, Don Giovanni e tutta la Bohème). Corteo balzano e sapiente, concerto di divertite simultaneità culturali, Barnum 2 è sì la testimonianza di una misura giornalistica singolare e "d'autore", ma è anche un immancabile appuntamento con la registrazione dal vivo degli umori del mondo, con la "presa diretta" che vogliono le cose, gli uomini, i luoghi quando a decidere è l'intelligenza dello sguardo.

Queste pagine rinviano a quell'irripetibile momento dell'illuminismo in cui l'uomo sperimentò la possibilità di una propria realizzazione nella storia, senza piú alcun riferimento con la trascendenza. Baricco dimostra però che in Rossini, piú a livello della musica che a quello del libretto, la soggettività «orizzontale» dell'uomo settecentesco trova una propria conciliazione con l'oggettività tramite una «fuga in avanti» in cui uomo e mondo convergono in una seconda natura, permeata dalla felicità che si raggiunge attraverso un certo abbandono ai territori della follia. Tale superamento del soggetto, secondo Baricco, sottende tutto il teatro rossiniano, sia quello comico analizzato nel primo saggio, sia quello serio preso in esame nel secondo. Anche qui, seppure in modo diverso, l'opera di Rossini è riconosciuta come luogo anomalo in cui illuminismo e rivendicazione della felicità si incontrano, o quanto meno si cercano, al riparo dalle false illusioni dell'incombente ideologia borghese ottocentesca.

The story was made into The Legend of 1900, a 1998 film starring Tim Roth. Told through the eyes of Novecento’s (the greatest pianist who ever played on the ocean) best friend, trumpeter Tim Tooney, Baricco’s virile text echoes heroic fables and great myths, whilst winking at the beautiful and terrible minutiae that makes up life.

Toto není román. A není to povídka. Toto je příběh. Poetický příběh o nenaplněné lásce, vyprávěný stylem hladkým a lehounkým jako hedvábí. Děj se odehrává ve Francii a exotickém Japonsku devatenáctého století. Hrdina Hervé Joncour se živí neobyčejným řemeslem – cestuje přes celý svět, aby do Francie z dalekých zemí přinesl vajíčka bource morušového a prodal je zde. Pří jedné cestě z neznámých končin Japonska je tak očarován, že ho to poznamená na celý život… Kniha byla přeložena do více než třiceti jazyků, do filmové podoby ji převedl François Girard pod názvem Silk, u nás Hedvábná cesta.

A Selyem, a Tengeróceán, a Vértelenül és a Novecento után most a Harag-várak. Csupa "vaskos" mű - százötven-kétszáz oldalon. Bármily furcsa, a Baricco-regényeknek ez az egyik varázserejük. Földrészeket és évtizedeket fognak át, nagy emberi drámákat sűrítenek magukba - hihetetlenül tömören. Az író egyszer elmondta, hogyan készülnek: évekig töri a fejét hosszú és bonyolult történeteken, majd évekig töri a fejét azon, miként írhatná meg őket néhány tucatnyi oldalon. A Harag-várak? Van egy város, Quinnipak. Benne él a legszebb ajkú asszony, a titkát mélyen őrző Jun. A leghálásabb férj, Rail úr. Olyan hálás, hogy a feleségét megajándékozza Elisabeth-tel. Egy mozdonnyal. Itt él a legtalálékonyabb muzsikus, Pekisch úr, a humanofon feltalálója. Apja zakójában ott cseperedik Pehnt, míg egyszer csak hirtelen bele nem nő a zakóba. És idelátogat Hector Horeau, a kristálypalota megálmodója. Európának egy boldog századában vagyunk, az illúziókéban, amikor az emberek megmámorosodnak találmányaiktól, még nem tudják, hogy ezek milyen veszélyt hordoznak. Vannak szelíd tündérmesék, ilyen volt a Selyem, a Harag-várak viszont rakoncátlan, buja tündérmese.

Románová prvotina italského spisovatele, ve které vzdal hold smělým průkopníkům pokroku 19. století, lidem, kteří měli odvahu jít za svou touhou a za svým snem, nebáli se riskovat a dokázali unést prohru. Hrdinové Hradů hněvu sní o zemi zbrázděné železničními tratěmi, ve kterých spatřují "pomníky přímočaré trajektorie osudu"; sní o skleněné architektuře, kde bude člověk konečně v bezpečí, sní o tom, že objeví neviditelné noty, pořídí katalog života, naleznou to, co ztratili, zvítězí nad vlastním strachem, nad sebou samými, nad osudem. A není důležité, jestli se jejich sny vyplní, Bariccovi hrdinové nemusí bezpodmínečně vyhrávat, pro ně je důležité nevzdát se, zkoušet to zas a znovu.

Oceán moře v sobě spojuje alegorii prastarého mýtu, realistické vyprávění, moderní stylistickou dokonalost a postmoderní hybridnost. Za něžně krutými a vesele melancholickými příběhy se skrývá temná síla moře, která si dokáže podmanit každého. Stačí se zaposlouchat do polyfonie, která se rozplývá v mohutném chorálu oceánu moře, jehož hudba uchvacuje, povznáší i drtí.