Miroslav Balaštík Knihy

Nejznámější a dnes již klasická kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který je právem považován za jednoho z největších myslitelů 20. století. Vznikla během druhé světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval „socialistům všech stran“. Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu. Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž – o naši budoucí svobodu a prosperitu.

Nečekaně rychlý pád komunismu v roce 1989 přinesl záplavu knih autorů nejrůznějších generací a poetik a téměř v jediném okamžiku propojil literaturu exilovou, samizdatovou a oficiální. „Obnovení chaosu", jak toto období nazval Jiří Kratochvil, však znamenalo také proměnu společenské role literatury a potřebu nově definovat její hodnoty a funkce. Kniha Postgenerace se pokouší mapovat kritické diskuse, spory a manifestační vystoupení, které tuto situaci provázely a které současně upřely pozornost na poezii nejmladší básnické generace. Autoři narození v 60. a 70. letech 20. století již vstupovali do literatury nezatíženi vztahy k bývalému režimu, a vzbuzovali tak namalá očekávání, že do literatury vnesou nové tvůrčí impulsy...

Jedná se o výbor z téměř dvou stovek rozhovorů, které byly v posledních dvaceti letech publikovány v časopisu Host. Pětatřicet nejzajímavějších dialogů se spisovateli, literárními kritiky, umělci a vědci odhaluje nejen životní a tvůrčí osudy těchto osobností, jejich názory a postoje, ale fakticky zaznamenává i vývoj literatury v posledních desetiletích. Čtenáři zde mimo jiné najdou rozhovory s Janem Balabánem, Alexandrou Berkovou, Petrem Borkovcem, Irenou Douskovou, Otou Filipem, Jiřím Hájíčkem, Petrem Hruškou, Jiřím Kratochvilem, J. H. Krchovským, Jiřím Kuběnou, Petrem Placákem, Miloslavem Topinkou, Bogdanem Trojakem, Michalem Vieweghem a řadou dalších. Kniha vychází také jako připomenutí nadcházejícího třicetiletého výročí založení časopisu Host.

Kniha představuje souhrnný pohled na naratologické teorie dvacátého století do začátku osmdesátých let. Zaměřuje se zejména na teorii ruského formalismu, francouzského strukturalismu, anglo-americké nové kritiky, tel-avivské školy a fenomenologie čtení. Na rozdíl od mnoha jiných publikací neuspořádává kniha S. Rimmonové-Kenanové toto téma chronologicky, ani podle jednotlivých teorií a jejich autorů, nýbrž synchronně okolo jednotlivých naratologických složek jako jsou čas, události, fokalizace, charakterizace, vyprávění, text, čtení apod. Tento přístup umožňuje autorce vnést do knihy i některé vlastní názory a modifikace probíraných teorií. Vedle analýzy a popisu obecného systému, na jehož základě fungují všechny fikční narativy, se autorka zabývá i problematikou studia jednotlivých textů na pozadí tohoto obecného systému.