Rebeca Wild Knihy

1. vydání Mnoho rodičů se snaží o respektující výchovu. S vymezováním hranic ve výchově dětí si je však jist málokdo. Často se pohybujeme mezi dvěma extrémy – buď dětem nastavíme hranice příliš omezující, nebo naopak až příliš široké. Děti však ke svému správnému vývoji potřebují takové hranice, mezi nimiž se budou cítit jako doma, aby se mohly rozvíjet podle své vnitřní motivace a zralosti. V knize naleznete spoustu užitečných poznatků, které autorka načerpala během více než třicetileté pedagogické praxe. Základem úspěchu v soužití s dětmi je vytvoření „vhodného prostředí“ a respekt k jejich vlastním životním procesům. Kniha je cennou podporou pro všechny, kdo žijí a pracují s dětmi. „Znovu a znovu vidíme, že hranice neslouží k tomu, abychom děti vedli k nějakému cíli, který jsme si vymysleli: aby se staly zodpovědnějšími, inteligentnějšími nebo sociálnějšími. Naším úkolem je vytvořit (a tedy také ohraničit) prostředí, ve kterém se mohou odehrávat pravé vývojové procesy.“ Rebeca Wildová

Výchova dětí začíná u dospělých. Místo toho, abychom se snažili děti přizpůsobit našim požadavkům, měli bychom se pokusit vnímat svět z perspektivy dětí a vytvořit jim prostředí, které odpovídá jejich vývojovým potřebám. Dokud totiž nebudeme mít jasno v tom, jaké jsou přirozené potřeby dětí, a nebudeme se k sobě chovat s respektem, může každá situace běžného dne vést ke konfliktu. I přes veškerý materiální blahobyt se stává z výchovy našich dětí skutečný problém. Mluví se o „nouzovém“ nebo „katastrofálním stavu výchovy“, o rostoucí agresivitě mezi dětmi i mladistvými. Nespočívá snad problém v tom, že nebereme dostatečný ohled na to, jaké děti vlastně jsou? V tom, že je místo toho chceme formovat tak, aby odpovídaly našim potřebám, naší představě o čase, našemu životnímu tempu, našim vzdělávacím ideálům? Následky jsou známé: napětí, agresivita, útěky, nedostatek koncentrace, hyperaktivita. Rebeca Wildová klade otázku, čím to je, že se mnozí inteligentní dospělí i přes ideální podmínky cítí při výchově nejistí. A nabízí odpověď: „Právě citliví lidé více či méně tuší, že zacházení s dětmi patří ke kritickým otázkám jejich života. Stojíme na křižovatce a musíme se rozhodnout, zda budeme dítě systematicky vést k obrazu svému, k našemu myšlení a cítění a ke způsobu, jakým jednáme s věcmi a lidmi, nebo zda se necháme společným soužitím s dítětem ovlivnit tak, jako bychom sami stáli znovu na začátku.“

V práci Vývojová období se autorka při svém rozboru soustředí na prvních čtyřiadvacet let lidského života, pro něž má příroda uchystány vlastní strategie biologického růstu. V té souvislosti máme každý z nás možnost ve vlastním nitru budovat v souladu s plánem, jenž si v sobě přirozeně neseme jako nedílnou součást lidského potenciálu, nezbytné nástroje, díky nimž pak tuto planetu lze obývat smysluplně a uvnitř vlastního organismu tvořit rozlehlá prostranství, jež jsou domovem naši niterné bytosti, které je dáno v nich nepřetržitě růst a promítat se do vnějšího světa. Najdeme-li v sobě dost odvahy a vydáme se hledat nové úhly pohledu, s nimiž pak budeme s to rozkrývat význam jednotlivých vývojových období v rozmanitých rovinách, postupně budeme čím dál snáze schopni rozlišovat mezi autentickými a náhražkovými potřebami jak u sebe sama, tak i u dětí.

How can we create schools that reinforce each child's joy of life, curiosity, individuality, the natural conviction of his or her own self-worth and the worth of others—and that meet the highest academic standards as well? Rebeca Wild, a principal in a Pestalozzi school in Ecuador—the model for a grassroots educational movement in several European countries—reveals how the children in her Pesta classroom experience reading, writing, and mathematics, as well as art, music, geography, the natural sciences, social issues, even matters of life and death. Rebeca Wild shares the organic process by which the Pesta method evolved and explains how the Pesta experience transforms not only the children—including many diagnosed with various psychological problems and learning disabilities—but the parents and teachers as well.

20 Jahre nach Erscheinen des Buches „Erziehung zum Sein“ schreibt Rebeca Wild über die weitere Entwicklung einer in der Welt wohl einzigartigen Schule, die sie 1977 zusammen mit ihrem Mann Mauricio in Ecuador gegründet hat. Im „Pesta“ geht es vor allem darum, wie eine für die Kinder und ihre Reifungs- und Entwicklungsschritte „vorbereitete Umgebung“ etwas anderes anbieten kann als die herkömmliche Schule. Denn Kinder und Jugendliche müssen nicht belehrt werden, sondern brauchen eine Umgebung, die ihren emotionalen und mentalen Wachstumsprozessen entspricht. Nicht der Versuch, den Kindern lediglich „Wissen“ einzutrichtern, sondern der Respekt vor der Individualität eines jeden Kindes und vor seinem inneren Entwicklungsplan liegt dem Ansatz zugrunde, der natürlich die Methoden Maria Montessoris einbezieht, sich aber auch auf so unterschiedliche Autoren wie Piaget, Hoimar von Ditfurth, Illich, Neill oder Maturana bezieht.

Diese anschauliche und bewegende Schilderung eines gelungenen Kindergarten- und Schulexperimentes ist schon zahlreichen Eltern, ErzieherInnen und LehrerInnen zu einem wertvollen Begleiter auf dem Weg zu einem anderen Umgang mit Kindern geworden. Viele Fragen, die uns in Schule, Familie und Gesellschaft auf den Nägeln brennen, beantworten sich hier als täglich gelebte Erfahrung. Ein spannendes und hilfreiches Buch, das Schule in einem völlig neuen Licht erscheinen läßt und Mut macht, Kindern - zu Hause, im Kindergarten oder in der Schule - eine Umgebung vorzubereiten, in

Kindererziehung beginnt beim Erwachsenen. Anstatt unsere Kinder nach unseren Vorstellungen zu formen, sollten wir versuchen, die Welt aus ihrer Perspektive zu sehen und uns als stünden wir selbst am Anfang. Trotz materiellem Wohlstand wird die Erziehung zu einem Problem. Begriffe wie „Erziehungsnotstand“ und „Erziehungskatastrophe“ sind allgegenwärtig. Möglicherweise liegt das daran, dass wir nicht ausreichend darauf achten, wie Kinder wirklich sind, sondern sie an unsere Bedürfnisse und Vorstellungen anpassen wollen. Die Folgen sind Anspannung, Aggressivität, Rückzug, Konzentrationsmangel, Schulversagen und Hyperaktivität. Dieses Handbuch für Eltern, Erzieher und Lehrer bietet wertvolle Einblicke. Rebeca Wild zeigt anhand alltäglicher Beispiele, wie wir die authentischen Bedürfnisse unserer Kinder wiederentdecken und ihre Umgebung entsprechend gestalten können. Solange die Grundbedürfnisse des Kindes und der Respekt voreinander nicht geklärt sind, können alltägliche Situationen in Konflikte münden. Sensible Erwachsene zweifeln oft an ihren Erziehungskompetenzen, da der Umgang mit Kindern zu den kritischsten Lebensumständen zählt. Wir stehen an einem Kreuzweg: Sollen wir das Kind an unseren Standards ausrichten oder uns durch die Beziehung zu ihm berühren lassen? Zwischen den Extremen „ein Kind allein lassen“ und „sein Problem lösen“ liegt der Raum für echte Entwicklungsprozesse, der von erziehenden Erwachsenen selten betreten

Das neueste Buch von Rebeca Wild, in dem sie ihr Augenmerk vor allem auf die Prozesse von einzelnen Kindern richtet. Die Lektüre dieses Buches regt dazu an, unser derzeitiges Schulsystem zu überdenken und macht Mut, neue Wege zu erproben. ÖsterreichischerErfahrungen Kinderschutzbund Die Bücher von Rebeca Wild über den Pesta gehören mit zum Lebendigsten und Spannendsten, was in den letzten Jahrzehnten über Pädagogik und Schule geschrieben wurde. Enfin (Schweiz) Rebeca Wilds Beschreibung eines jeden Kindes, seiner Familiensituation und seines Lebensgefühls ist sehr anschaulich und lebendig. So führt uns Rebeca Wild auf unvergleichbare Art vor Augen, welche Folgen die Familienatmosphäre für die Kinder hat und wie sich der Umgang mit dem Kind auf seine Entwicklung auswirkt. Schwierigkeiten auf dem Weg zu einer neuen Art des Umgangs mit Kindern werden deutlich und immer wieder gibt sie Hinweise, die eine reale Hilfe bedeuten, sich in diesem Neuland zu orientieren. Ein lebendiges und eindrückliches Buch.