Thomas Hylland Eriksen Pořadí knih (chronologicky)

Přední světový antropolog Thomas Hylland Eriksen představuje antropologii jako revoluční způsob přemýšlení o lidských společnostech. Kniha je perfektním vstupem do oboru nejen pro studenty, ale i pro čtenáře, kteří se s touto vědní disciplínou zatím blíže neseznámili. Eriksen poutavým způsobem nastiňuje historii antropologie a základní pojmy, jako je společnost, osoba, kultura či překlad. Přibližuje také metody terénního výzkumu a hlavní témata, jimiž se antropologové zaobírají. Eriksen v knize Co je antropologie? přesvědčivě ukazuje, proč je antropologie jednou ze základních vědních disciplín a jak se její zjištění zrcadlí v mnoha současných debatách nejen o ekologii, identitě a podstatě lidství.

Kniha se zaměřuje na etnické skupiny a identity, což je klíčové téma sociálních věd. Etnické fenomény a procesy zůstávají zásadními determinanty lidského světa, přičemž jejich význam přetrvává i dnes, ačkoliv se před sto lety předpovídal jejich zánik. Etnicita se projevuje nejen v hnutích původních obyvatel a menšin, ale také v jádru mnoha destruktivních válečných konfliktů posledních dekád. Tyto fenomény ovlivňují společnosti od každodenních interakcí na lokální úrovni až po mezinárodní vztahy. Pochopení etnických identit a skupin je klíčové pro porozumění současnému světu. Publikace představuje vývoj studia etnicity a aktuální diskurzy v této oblasti, přičemž se odkazuje na přelomovou práci „Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Culture Difference“ (ed. F. Barth 1969). V autorském týmu se nachází jeden z posledních žijících spoluautorů této práce, Gunnar Haaland, a významné postavy jako Thomas Hylland Eriksen a Miroslav Hroch, který je klíčovou osobností v oblasti nacionalismu. Dále přispívají mladší generace českých antropologů, Marek Jakoubek a Lenka J. Budilová.

Planéta sa prehrieva a my žijeme v dobe globálnej krízy. Lepšie povedané: kríz, ktoré sa prekrývajú. Eriksen ponúka priekopnícky pohľad na problémy antropocénu, skúma problémy životného prostredia, ekonomiky a identity antropologickou optikou. Na podklade etnografických výskumov interpretuje vzťahy medzi lokálnymi udalosťami a globálnymi procesmi, ktoré neustále vznikajú v dôsledku ľudskej činnosti, a naopak. Dá sa ešte vystúpiť z tohto kolotoča, ak chceme žiť inak?

Ethnic Groups and Boundaries Today demonstrates the enduring significance of Barth's work, identifying its shortcomings and showcasing the state of the art today, fifty years after the publication of the ground-breaking original.

Leading anthropologist Thomas Hylland Eriksen shows how anthropology is a revolutionary way of thinking about the human world. Perfect for students, but also for those who have never encountered anthropology before, this book explores the key issues in an exciting and innovative way. Lucid and accessible, What is Anthropology? draws examples from current affairs as well as previous anthropological studies. He looks at the history of anthropology, its unique research methods and some of its central concepts, such as society, culture and translation. This second edition contains a new introduction, as well as updates throughout. New content includes discussions about Brexit, the rise of the populist Right in Europe, the anthropology of climate change and social media. What is Anthropology? shows in persuasive ways why anthropology is a fundamental intellectual discipline, perhaps more so in the 21st century than ever before.

A major intervention on the overarching challenges of modernity from one of the world's leading anthropologists

Profesor Thomas Hylland Eriksen ve svých knihách systematicky mapuje nežádoucí průvodní jevy modernity, tentokrát se zaměřuje na odpad. Odpad je to, co zbývá, co nikdo nechce. Je pěkné si představovat, že když něco vyhodíme, prostě to zmizí. Ovšem skutečnost je taková, že množství odpadu roste každým dnem, a týká se to celé naší planety. Aktuální kniha má spojitost s předchozími Eriksenovými publikacemi – Tyranie okamžiku pojednávala o nadbytku informací, Odpad zase o nadbytku předmětů. Jak je autorovým dobrým zvykem - je kniha neobyčejně čtivá, plná pozoruhodných detailů a neobvyklých pohledů na zdánlivě obyčejné věci, ovšem obsahuje silné morální poselství

Thoroughly updated and revised edition of a popular classic of modern anthropology.

Dreck, Abfall, Kehricht, Schlacke, Schrott und Müll: Viele Wörter bezeichnen diesen immer größer werdenden Bereich unserer Zivilisation, mit dem wir uns eigentlich nicht auseinandersetzen möchten, dessen möglichst rasche und diskrete Entsorgung uns wesentlich lieber ist. Aber die Auseinandersetzung mit dem Müll ist nicht nur unumgänglich, sie kann auch sehr heilsam sein, gehört er doch zu den verdrängten Tatsachen der modernen Zivilisation. Der Autor betreibt mit seinem Buch eine längst fällige kulturphilosophische Abfallforschung – vom Haushalts- und industriellen Abfall über Menschen die nicht mehr gebraucht werden, bis zu Informationsmüll. Betrachtet man Mensch und Müll in ihren jeweiligen Kontexten, ergeben sich überraschende Perspektiven. Mit einem wohltuend sachlichen und distanzierten Blick auf alles, was stinkt, ekelt, verschmutzt und stört, gelingt es dem Autor, uns für das Phänomen Müll zu interessieren und unser Augenmerk auf diese Schattenseiten des modernen Lebens zu richten. Eine spannende und folgenreiche Untersuchung, zeigt sie doch auch Notwendigkeit und Möglichkeit, dieses verdrängte Thema bzw. seinen stofflichen Inhalt wieder in unsere realen und ideellen Kreisläufe zu integrieren.

Etnicita je v sociální antropologii klíčovým tématem od konce šedesátých let a zůstává centrálním objektem výzkumu. Tato kniha, založená na antropologických přístupech ke studiu etnicity, přesahuje akademické hranice. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola antropologie generuje poznatky o sociálním životě a každodenních interakcích, kde etnicita vzniká. Etnické vztahy se formují v sociálních situacích jako odpověď na životní nároky a výzvy. Sociální antropologie umožňuje zkoumat tyto procesy v kontextu lokálního dění, avšak pro komplexní pochopení etnicity a nacionalismu je nezbytné doplnit je historickými a makrosociologickými přístupy. Antropologické metody odhalují, jak lidé definují a vnímají etnické vztahy, jak hovoří o svých skupinách a o ostatních, a jak se udržují, vyjednávají a proměňují příslušné světonázory. Význam členství v etnické skupině je nejlépe zkoumatelný prostřednictvím detailního, participativního výzkumu, který je charakteristický pro antropologii. Jako komparativní disciplína sociální antropologie zkoumá podobnosti a rozdíly mezi mezietnickými situacemi a jejich kontexty, čímž nabízí mnohovrstevnou a komplexní vizi etnicity v současném světě.