Martin Navrátil Knihy

Celobarevná publikace mapuje historickou železniční síť na Vysočině, zejména pak v okrese Třebíč (s přesahy do Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí a Brna). Knihu tvoří čtyři kapitoly, které mapují jednotlivé historické tratě v úsecích Jihlava – Znojmo (Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn), Moravské Budějovice - Jemnice (Císařsko-královské státní dráhy – kaiserlich-königliche Staatsbahnen), Okříšky - Brno a Studenec - Velké Meziříčí (Rakouská společnost státní dráhy – k.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft). Tyto kapitoly doplňuje seznam použitých pramenů a literatury. Kniha nabízí více než 170 fotografických příloh. Jsou jimi reprodukce unikátních historických pohlednic z období konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů.

Celobarevná publikace plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb z první poloviny dvacátého století se zaměřuje na nostalgickou dráhu spojující české Jizerské hory s polskou stranou Krkonoš. Autoři chtějí připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a pruské železnice, ale také mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím vybudovali jizerskou železnici z Liberce přes Tanvald do Kořenova a její krkonošské pokračování do Jeleni Góry. Úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější a jedinou normálně rozchodnou ozubnicovou železnicí v ČR, kde vlak na necelých sedmi kilometrech překonává výšku 235 metrů pomocí ozubnice Abtova systému. Tři nejstrmější úseky o celkové délce 4,4 km umožňují překonání sklonu až 58 promile, kdy ozubená kola lokomotiv zapadávají do zubů pásové ozubnice. Výstavba této horské trati v létě 1902 zahrnovala čtyři tunely, skalní zářezy a mosty. Z Kořenova trať pokračuje přes 25 m vysoký Jizerský viadukt do Harrachova a dále do polské Szklarske Poręby a Jeleni Góry. Dráha dnes slouží převážně pro osobní dopravu a nabízí nádherné výhledy na Jizerské hory a Krkonoše, včetně nejvyšší české hory Sněžky.

Publikace předkládá část nejslavnějšího spisu De principiis alexandrijského teologa Órigena (185–254 n. l.), jenž patří k nejvýznamnějším a nejvlivnějším autorům křesťanské vzdělanosti vůbec. Vybraná pasáž se zabývá otázkou svobody volby, která představovala pro Órigenovy filozofické i teologické předchůdce klíčový problém a která také stojí v centru pozornosti alexandrijského teologa samotného. Protože se nám vlivem pozdějších dogmatických sporů (4.–6. stol. n. l.) nedochoval původní Órigenův text, přeložili jsme dva prameny, které si nárokují věrné předání Órigenovy nauky: řecký text z díla Philocalia a latinský překlad Turannia Rufina. Překlad provází rozsáhlá studie, která si kromě životopisného a historicko-filozofického uvedení Órigena z Alexandrie, klade za cíl představit jeho pojetí.

Celobarevná publikace, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb je věnovaná významné dráze vinoucí se podél Vltavy a Labe. Autoři chtějí prostřednictvím této (již desáté) publikace z řady „Železniční tratě na starých pohlednicích" připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské (v tomto případě i saské) a československé prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří v polovině 19. století tuto trať z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly (Děčín) do saských Drážďan vybudovali a uvedli do provozu.

Kniha Parní návraty po dvaceti letech je obrazovou publikací, navazující na titul vydaný v roce 2002. Autoři se zaměřují na provoz muzejních parních lokomotiv v zemích střední Evropy v letech 2002 - 2021. Členění knihy na kapitoly Nostalgie, Výjimečnost okamžiku, Romantika a Pomíjivost času naznačuje, že se jedná o méně tradiční úhly pohledu na mizející svět páry, preferující zajímavé světelné podmínky během všech ročních období.

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy. Ve skutečnosti jde o několik tratí, které jsou různé významem, dobou vzniku, majitelem, resp. provozovatelem a nakonec i vývojem. První díl, věnující se úseku mezi dnešními městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Kácovem, představuje nejstarší část (úsek mezi tehdejším Německým Brodem a Světlou z roku 1870) na páteřní dráze společnosti Rakouská severozápadní dráha Vídeň–Praha/Děčín, kterou na přelomu 19. a 20. století, v době vyvrcholení druhé lokálkové vlny výstavby místních svépomocných drah, doplnily Místní dráha Německý Brod–Žďár (1898) a Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov (1903). Nyní už stačí nasednout ve Žďáře do pomyslného vlaku a můžeme vyrazit proti toku času až do Kácova, malebné, dnes mezilehlé stanice, která pro svou autentičnost v minulých letech nejednou posloužila filmařům nabídkou moderními zásahy nedotčeného nádraží. Provázet nás bude – chvíli vpravo, chvíli vlevo – třpytící se hladina Sázavy. Co se nemění, je její krása a romantika, která odsud nezmizela a na níž se velkou měrou podílela i železnice.

Knihu, která se věnuje historii místní železniční dráhy Olbramovice – Sedlčany, vydalo občanské sdružení Posázavský Pacifik, jehož členy jsou i oba autoři.

Úchvatná fotopublikace, ve které můžete najít barevné fotografie z muzeí páry z 80. a 90. let z České republiky a dalších evropských zemích (Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina a Nizozemsko). Úvodní slovo Lumír Behal.

Kniha "100 let místní dráhy Světlá - Ledeč - Kácov" spadá do žánru Dějiny. Autorem je Navrátil Martin, Pleva František. Obsahuje 236 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Posázavský Pacifik" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Celobarevná publikace „Železniční trať z Pardubic do Liberce na starých pohlednicích“ autorů Karla Černého a Martina Navrátila mapuje jednu z nejvýznamnějších tratí rakouské monarchie (Jihoseveroněmecká spojovací dráha – k. k. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn), která později propojila Liberec, Hradec Králové a Pardubice s Vídní. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. K nejsložitějším úsekům trati patřilo sevřené údolí řeky Jizery, které ani ne na pěti kilometrech mezi Semily a Železným Brodem připravily při stavbě dráhy projektantům a stavitelům největší obtíže. Dráha se tu tak musela nad levým břehem Jizery prokousat čtyřmi tzv. Říkovskými tunely. Díky tomu, že atraktivní místo později zpřístupnila Riegrova turistická stezka vedoucí po pravém břehu řeky Jizery, s tunely pojmenovanými Říkovský č. I až IV vzniklo absolutně největší množství pohlednic z dráhy Pardubice – Liberec. Kniha je již sedmá z řady Železniční tratě na starých pohlednicích.