Lucie Bartoňová Knihy

Jediné úplné, spolehlivé vydání, v grafické úpravě respektující podobu, jak vycházela za autorova života, a v kvalitním polygrafickém provedení s papírovou obálkou. Textové znění vychází z kritického vydání ve Spisech Josefa Čapka. Kniha je edičně připravena podle vydání poslední ruky z roku 1937 a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno. Kniha Povídání o pejskovi a kočičce patří ke klasickým dílům literatury pro děti. Poprvé vyšla roku 1929 a od té doby potěšila mnoho dětí a jejich rodičů. Pejsek a kočička spolu žijí v domečku a vedou svoji malou domácnost a chtějí všechno dělat jako velcí lidé, umývají špinavou podlahu, pečou dort, chodí v neděli na procházku, píšou dopis dětem nebo hrají divadlo. Ale protože pejsek a kočička lidmi nejsou, nedopadne všechno vždy tak, jak by si přáli, jejich svérázná řešení jsou ale vždy zábavná a originální. V některých příbězích vystupuje postava spisovatele pana Čapka, kterého pejsek a kočička navštěvují, hovoří s ním o vážných věcech a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Přitažlivost této knížky spočívá zejména ve způsobu vyprávění, které se zakládá převážně na dialogických pasážích. Pejsek a kočička spolu rozmlouvají jako lidé, jejich přímočarý, hovorový jazyk v kombinaci s vypravěčskou zkratkou způsobuje, že kniha je velmi vhodná k předčítání.

Povídky Půlnočního deníku psala Gertruda Goepfertová na základě záznamů svých tehdejších snů v průběhu 60. let, v době, kdy se starala zejména o vlastní rodinu. Soustavnému psaní se tehdy nemohla věnovat, ale zapsané sny byly, jak říká, „jako hotové románky, které uvázly v mysli, v paměti jako vzpomínky na ,prožitou noc‘“. Jejich síla netkví prvotně v tom, jaké události jsou v nich popisovány. Sebevědomí autorčiných textů má své opodstatnění ve způsobu, jakým Goepfertová z těkavých snů vybudovala beletristický text, který pojednává neskutečné obrazy a situace věcně a s odstupem. Fantasknost dění je střídmou stylizací, prostou nadnesenosti, paradoxně podtrhována a zvýrazňována. Ilustrace: Gertruda Goepfertová.

Svazek přináší autorovu původní básnickou tvorbu; zahrnuje všechny knižně publikované básně a v širokém, autorizovaném výboru též básně vydané v časopisech a sbornících i dosud neuveřejněné. J. Zelenka dosud vydal čtyři sbírky: jako soukromý tisk vyšlo Spoutání (1984, s básněmi z desetiletí předcházejícího roku vydání), knižně byly publikovány Přepadání (1994 [ve skutečnosti 1995], obsahující výbor ze sbírky Spoutání, rozšířený o nové básně z období 1991–1994, a o prózu Sníh z léta 1987), Objetiny (1997, s básněmi datovanými 1994–1997) a Kostelík (2003, s vročením 2001). Mimo vyjmenované edice zůstaly další autorovy básně a básnické cykly, které napsal od poloviny 60. let 20. století až do současnosti, většina z nich dosud existovala pouze v rukopisech, pouze několik jich bylo otištěno časopisecky a ve sbornících. Uspořádali, k vydání připravili, ediční poznámku a komentáře napsali Lucie Bartoňová a Robert Krumphanzl.