William Fense Weaver byl uznávaným překladatelem, který se věnoval dílům italských autorů po více než padesát let. Jeho překlady zahrnovaly nejen prózu, ale i poezii a operní libreta, čímž obohatil literární svět. Weaver se také etabloval jako literární kritik a komentátor, což dokládá jeho hluboké porozumění a vášeň pro italskou kulturu a její literární projevy.
Působivý, rozsáhle komponovaný román se odehrává v období od roku 1941 až do 60. let 20. století a jeho pozadí vypráví tragický příběh ženy a jejích dvou synů. Román, v pořadí autorčin třetí, vyvolal mnoho polemik u kritiky a velký ohlas u čtenářů na celém světě. Natalia Ginzburgová jej nazvala „nejkrásnějším románem století“, od jiných si naproti tomu vysloužil kritiku pro svůj pesimistický pohled na vztah jednotlivce a dějin.
ZŮSTAT NAŽIVU NENÍ PROVINĚNÍ Když ne já pro sebe, kdo tady bude pro mne? A když ne takto, jak? A když ne nyní, kdy? ptá se píseň, kterou přijala za svou hymnu Gedaljova partyzánská skupina složená z ruských a polských Židů, mužů a žen odhodlaně bojujících proti nepříteli. Jsou to lidé, kterým válka vzala všechno – jejich rodiny, domovy, svobodu. Vydali se na dlouhou pouť z běloruských lesů a bažin směrem na západ. Jejich boj se ale leckdy nesetkává s pochopením a podporou místních obyvatel, ani jiných partyzánských oddílů. Musejí urazit víc než dva tisíce kilometrů a překonat nejhorší hrůzy závěrečné fáze války, chtějí-li dorazit do italského Milána… Primo Levimu se podařilo vytvořit jakýsi „jidiš western“, jenž dokáže pobavit dokonce i ve vichru tragických válečných událostí.
This title includes enchanting stories about the evolution of the universe, with characters that are fashioned from mathematical formulae and cellular structures. They disport themselves among galaxies, experience the solidification of planets, move from aquatic to terrestrial existence, play games with hydrogen atoms - and have time for a love life. 'Naturally, we were all there, old Qfwfq said, where else could we have been? Nobody knew then that there could be space. Or time either: what use did we have for time, packed in there like sardines?'.
Palomar je poslední větší próza Itala Calvina a i zde se autor rozhodl pro originální experiment. Kapitoly této knihy bychom mohli vnímat jako básně v próze, ale spíše je lze označit za křížence románu nebo básně s esejem. V Calvinově díle má jejich titulní protagonista, pan Palomar, četné předchůdce – rozmanité komentátory a spekulativní talenty. Ti všichni jsou, stejně jako on, velkými pozorovateli světa, protože pozorování věcí je podle Calvina naším základním úkolem. Pan Palomar však chce svět nejen uvidět a pochopit, ale také popsat a vyjádřit: chce jej proměnit v slova. Lze se ale světa zmocnit autentickým, avšak subjektivním pohledem? Spočívá pravda o světě v bezprostřednosti okamžiku? A jak uchopit svět „nepsaný“? Sám Calvino charakterizoval tuto svou knihu následovně: „Jistý muž se vydá na cestu, aby krok za krokem dosáhl moudrosti. Dosud nedorazil k cíli.“
Foucaultovo kyvadlo, kovová koule zavěšená na drátě dlouhém 54 m, bylo uvedeno do chodu v rozce 1851 v pařížském Panthéonu a mělo podat důkaz zemské rotace. V Ecově druhém úspěšném románu má kyvadlo přispět k rozluštění historického hlavolamu, Plánu všeobecného spiknutí, jež má ovládnout svět. Poznámka překladatele a vysvětlivky: Zdeněk Frýbort Doslov: Daniela Hodrová... celý text
Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.
Román napsaný ve stylu kritického realismu je zajímavým, tragikomicky laděným pohledem na terstskou společnost na přelomu století. Formou osobních vzpomínek neúspěšného dědice významné terstské firmy se stává čtenář účastníkem celého jeho života, jeho lásek, manželství i jeho neúspěšné obchodní kariéry. Hlavní hrdina jenž sám sebe charakterizuje jako slabocha, výstředníka, lenocha a hypochondra, dochází nakonec tváří v tvář událostem první světové války k názoru, že nemocný není on, nýbrž svět, který ho obklopuje a který vynakládá tolik energie na vývoj těch nejstrašnějších prostředků hromadného vraždění lidí.
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů. Přeložil Zdeněk Frýbort.
Ostrov včerejšího dne, vybudovaný na půdorysu oblíbených robinsonád, svérázným způsobem přibližuje duchovní rámec „doby bez ducha“, Evropu třicetileté války, protireformace a Bílé Hory, kdy zámořské plavby a boj o odhalení přesné metody určování poledníků se stávají předobrazem nového imperiálního dělení světa. Dotisk 1997.... celý text
