Jan Rychlík Pořadí knih

Dějiny Slovenska od počátků až do současnosti z pera předního českého historika. Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku a které bylo po staletí součástí uherských dějin. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od počátků, věnuje se Sámově říši, velkomoravskému státu a cyrilometodějské misii, příchodu Maďarů a středověké uherské monarchii, zrodu slovenského národního vědomí a nelehkému prosazování se slovenského národa v rámci multinacionální uherské monarchie. Jádrem knihy jsou kapitoly o moderních dějinách Slovenska, vrcholících získáním samostatnosti v roce 1993, i o třech dekádách samostatnosti. Autor má jedinečné předpoklady pro napsání první české syntézy slovenských dějin - má dvojí občanství, české i slovenské, a jako přímý účastník byl i u jednání o rozdělení společného státu.

Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se sválečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.

Kniha přináší ucelený pohled, který jasně dokumentuje zločinnost komunistického režimu. Kromě Ladislava Kudrny přispěli svými texty například Petr Blažek, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Zdeněk R. Nešpor nebo Antonie Doležalová. Jedná se o ucelený pohled na zločiny normalizace, kniha obsahuje spoustu zajímavých fotografií a navíc také články novinářů, kteří se do debaty s Michalem Pullmannem zúčastnili. Třicet let po sametové revoluci tu máme situaci, kdy někteří lidé tvrdí, že se „zase tak moc nestalo“ – a to nemůžeme nechat jen tak, zejména s ohledem na disidenty, politické vězně a emigranty, jimž komunisté zničili život.

Kniha rozhovorů a diskusí se zaměřuje na stoletou historii KSČ, která byla založena v květnu 1921. Stoleté výročí vyzývá k zamyšlení nad jejím významem v českých dějinách. Byla KSČ hnacím motorem dějin, nebo její úspěchy a neúspěchy závisely na vnějších faktorech? Jak moc byli čeští komunisté závislí na Moskvě a jaký je vztah polistopadové KSČM k Rusku? Paradoxně, ačkoliv existuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu, strana nebyla zakázána. Je smysluplné zakazovat politické strany? Jaké procento zakladatelů zůstalo věrné KSČ? Jak se změnila historiografie komunismu za posledních třicet let? Autoři se v diskusích zabývají osobními zkušenostmi a historií, což činí text poutavým. Citace autorů reflektují různé pohledy na komunistickou ideologii a její dopady na společnost. Například Jan Rychlík upozorňuje na víru v nesmyslné teorie, zatímco Jaromír Štětina varuje před návratem nesvobody. Vítězslav Sommer kritizuje paleonacionalistickou levici současné KSČM. Michal Stehlík a Pavel Žáček reflektují na negativní dopady komunistického režimu a jeho neschopnost zajistit standardy pro občany. Kniha tak otevírá prostor pro důležité otázky o minulosti i současnosti.

Politické zmeny v rokoch 1945-1948 a ich dopad ma povojnovú spoločnosť.

Pestré a dramatické osudy jihovýchodního cípu Evropy očima českých a bulharských historiků Dramatické dějiny balkánských národů ve 20. století sleduje kniha českých a bulharských historiků pod vedením Jana Rychlíka. Geograficky je záběr knihy vystižen dvojicí měst v názvu, Terstem na západním pomezí Balkánu a Istanbulem, někdejší metropolí osmanského impéria, která se ve 20. století stává hlavním městem nově vzniklé turecké republiky. První polovinu knihy tvoří navzájem propojené osudy národů bývalé Jugoslávie, zahrnující dramata druhé světové války a konfliktů, které propukly po rozpadu Jugoslávie. V knize jsou postupně představeny dějiny Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie (dnes oficiálně Severní Makedonie) a Kosova. V dalších kapitolách se dostane na Albánii, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Turecko. Červenou nití procházející celou knihou je obtížné dědictví mnohonárodnostní osmanské říše, které v epoše navzájem soupeřících nacionalismů znamenalo utrpení pro mnoho národnostních menšin. Kniha navazuje na podobně zaměřený titul Mezi Vídní a Cařihradem (Vyšehrad 2009), který se věnoval balkánským národům od 16. století do 1. světové války.

Nová kniha uznávaného historika přináší celkový pohled na dějiny Československa za socialismu. Jan Rychlík nezačíná své líčení „vítězným únorem“ 1948, ale už v roce 1945. Ukazuje, jak v poválečné situaci byly myšlenky socialismu přijímány většinou obyvatel, zároveň ale „třetí republika“ předznamenala perzekuce 50. let. V dalších kapitolách se věnuje stalinismu přelomu 40. a 50. let, období tání a tuhnutí po Stalinově a Gottwaldově smrti, „zlatým šedesátým“. Samostatná kapitola je věnována pokusu o reformu systému v roce 1968. V kapitolách o normalizaci a pádu komunistického režimu rozebírá příčiny stagnace režimu a jeho konce. Kniha, navazující na předchozí autorovy úspěšné práce, je komplexním přehledem politických, hospodářských i sociálních dějin období, jehož důsledky dodnes hluboce ovlivňují naši přítomnost.

Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937. V ediční části je zařazeno 279 dokumentů, převážně dopisů a telegramů, ale také řada memorand a žádostí, se kterými se různé slovenské veřejné korporace, spolky nebo i jednotlivci obraceli na prezidenta republiky. Soubor dokumentů je doplněn úvodní studií, edičním úvodem, seznamem korespondence, jmenným rejstříkem, cizojazyčným resumé a krátkou obrazovou přílohou. Publikace tak prostřednictvím vybrané korespondence dokumentuje vztah T. G. Masaryka ke Slovensku a slovenským veřejným činitelům v letech první Československé republiky.

Reprezentativní publikace představuje více než 150 nejvýznamnějších předmětů Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy. Knihu uvozují slova generálních ředitelů Národního muzea a Slovenského národného múzea jako zástupců hlavních pořadatelů akce a dvě tematické studie od významných historiků – za českou stranu Jana Rychlíka, za slovenskou Dušana Kováče. Část sbírkových předmětů je otevřena nejvýznamnějšími dokumenty výstavy, které zásadně ovlivnily existenci první Československé republiky (založení státu i jeho rozbití v roce 1938). Následně jsou v katalogu předměty rozděleny podle jednotlivých výstavních témat, přičemž vyobrazení předmětu doplňuje jeho krátký příběh.

Reprezentativní publikace představuje více než 150 nejvýznamnějších předmětů Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy. Knihu uvozují slova generálních ředitelů Národního muzea a Slovenského národného múzea jako zástupců hlavních pořadatelů akce a dvě tematické studie od významných historiků – za českou stranu Jana Rychlíka, za slovenskou Dušana Kováče. Část sbírkových předmětů je otevřena nejvýznamnějšími dokumenty výstavy, které zásadně ovlivnily existenci první Československé republiky (založení státu i jeho rozbití v roce 1938). Následně jsou v katalogu předměty rozděleny podle jednotlivých výstavních témat, přičemž vyobrazení předmětu doplňuje jeho krátký příběh.