Mariana Machová Pořadí knih

Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu… Byl původně pozván do Sovětského svazu na Světový festival mládeže, ale podařilo se mu tuhle „cestu na Východ“ rozšířit o návštěvu východního Německa, Polska, Maďarska a ČSSR. Tyto cestopisné eseje, v nichž Márquez vystupuje jako velice přesný a originální pozorovatel, vycházejí česky poprvé.

Čtyřicetiletá Blanka právě pohřbila matku a jako by s ní přišla i o rozum. V rozpálené Barceloně nemůže ve svém zármutku ani dýchat a útočiště hledá v přímořském městečku Cadaqués, kde v dětství trávila s mámou prázdniny. Na důvěrně známých místech se melancholie se střídá s vášnivostí, vzpomínky s obavami o budoucnost. A pod zdánlivou lehkostí letních dní se skrývá nebývale otevřená úvaha o lásce, sexu, manželství, přátelství a rodičovství.

Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii. Studuje díla básníků, v jejichž díle se objevuje motiv hranice mezi „já“ a „druhým“ jako prostoru pro setkání, dialog a interakci. Navzdory tradiční představě o lyrice jako sebestředném žánru, jemuž dominuje subjekt, je pro dílo těchto autorů příznačný odvrat od vlastního já a otevřenost vůči druhému (zvířeti, krajině, člověku), který je vnímán jako nezávislý a do velké míry neuchopitelný. Kniha se soustředí na tři výrazné básnické osobnosti: přední představitelku modernistického hnutí Marianne Mooreovou (1887–1972), mezi jejíž oblíbené náměty patří pozorování podivných zvířat, o generaci mladší americkou básnířku Elizabeth Bishopovou (1911–1979), která v řadě svých básní tematizuje hraniční prostor pobřeží, a ve Spojených státech žijícího anglického básníka Thoma Gunna (1926–2004), jenž zkoumá možnost a nemožnost intimního setkání s druhým člověkem. Na základě podrobných rozborů konkrétních básnických textů autorka nastiňuje typ poetiky, jenž podle ní představuje jednu z klíčových linií americké poezie 20. století.

Čtvrtý svazek Borgesových spisů zahrnuje dvě sbírky raných esejů z třicátých let 20. století. Texty knihy Evaristo Carriego jsou věnovány ryze argentinským tématům, zejména starému Buenos Aires a jeho předměstí s poetikou tanga, soubojů na nože a jezdců, kteří mizí v pampě. Sbírka Diskuse pak přináší další základní témata Borgesova díla, mezi něž patří úvahy o čase a nekonečnu, ale především o knihách a literatuře.

Jde o cyklus šesti přednášek v angličtině, které J. L. Borges přednesl na Harvardově univerzitě v letech 1967–1968. Nahrávky těchto přednášek byly teprve nedávno objeveny, přepsány a publikovány. Společným tématem je poezie – podstata poezie, metafora, epická poezie, otázka překladu poezie, problém významu v poezii a vlastní Borgesovo „básnické krédo“. Borges nevytváří ucelenou teorii, jeho přístup není vědecký, nýbrž osobní, vycházející z osobního zážitku básníka a čtenáře. Intimním tónem hovoří o svých oblíbených autorech a verších. Všemi přednáškami prostupuje obrovská Borgesova sečtělost a hluboká láska k poezii.

Česky dosud nepublikovaný soubor podivuhodných povídek veliké postavy světové prózy, autora veleúspěšné knihy Nebe, peklo, ráj. Hra na život a na smrt, na pravdu literatury a fikci reality.