Martin Gaži

Narodil se 18. května 1972 v Písku, tam a v nedalekých Bošovicích prožil dětství a mládí. V letech byl 1986-1990 studentem píseckého gymnázia, v letech 1992-1997 vystudoval obor kulturní historie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, v současnosti je externím doktorandem Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po polovině 90. let spolupracoval např. s časopisy Souvislosti a Tvar. Psal též texty pro Český rozhlas. Od roku 1998 pracuje v Národním památkovém ústavu ÚOP v Českých Budějovicích, kde se až do roku 2009 specializoval na restaurování uměleckých děl (zejména polychromovaných soch a dřevěných architektur), od roku 2010 organizuje ediční činnost této instituce.Coby historik se – vedle literárních dějin spjatých s konkrétními místy a dějin cestování – specializuje na dějiny kultury a náboženství, zejména pak katolického kultovního života v 17.-19. století. V roce 2002 byl autorem libreta stálé expozice v klášteře Zlatá Koruna (Místa setkávání v literatuře z jižních Čech a východní Šumavy), editoval několik literárních výborů (např. Johannes Urzidil, Jdu starým lesem, 2005) a kolektivních monografií (Klášter Zlatá Koruna. Dějiny – památky – lidé, 2007; Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, 2008; Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, 2010; Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, 2011), je redaktorem periodicky vycházejících sborníků Památky jižních Čech a členem redakční rady Zpráv památkové péče. Časopisecky a v rámci sborníků či kolektivních monografií publikoval desítky odborných studií. Je šťastně ženat a otcem tří dětí, od roku 1990 žije v Českých Budějovicích.