Martin Gaži Pořadí knih

Památkáři mají své velké příběhy, které se mezi lety 1919 a 1989 předávaly z generace na generaci. Tyto příběhy reagovaly na snahu technické inteligence a státních orgánů o výstavbu vodních děl na Vltavě, což vedlo k obětování rozsáhlých území. Tato rozhodnutí se stala prubířskými kameny památkové péče v České republice. Zánik krásné krajiny motivoval památkáře k upozorňování na kulturní a přírodní ztráty a k iniciativám na záchranu významných památek. Některé projekty, jako snahy o zachování kostela v Dolní Vltavici nebo farního areálu v Purkarci, ztroskotaly, zatímco jiné, jako přenesení kostela v Červené nad Vltavou nebo zajištění podloží zámku Orlík, byly částečně úspěšné. Mezi úspěšné akce patří záchrana ostrova sv. Kiliána u Davle a transfer řetězového mostu z Podolska do Stádlce. Kniha se metodicky zaměřuje na prolínání makro- a mikrohistorického výzkumu a zachycuje proměny strategií vyjednávání mezi památkáři a úředníky. V textu se objevují desítky specialistů a lokálních zájemců, což přispívá k rekonstrukci tradování oborového étosu na různých úrovních.

Kolektivní monografie se zabývá evropskou diplomacií v dlouhém časovém období od středověku do druhé poloviny 20. století. Jejími protagonisty jsou příslušníci šlechtických rodů, kteří vlastnili panství na území českých zemí a vystupovali v roli zástupců panovníka či státu. V knize jsou zmíněny především ty osobnosti, jež po sobě zanechaly kromě významného otisku v politické historii také umělecké, architektonické, písemné či osobní památky související se jejich zahraničním působením. Publikace propojuje „portréty“ předních diplomatů s „portréty“ věcí, zdánlivě němých svědků jejich zahraničních aktivit. K pochopení šíře těchto souvislostí výrazně přispívá více než 800 obrazových příloh. Autoři jednotlivých kapitol, specialisté z Národního památkového ústavu i akademické obce, čtenářům předkládají široké spektrum mezioborových studií a rozkrývají tak netradiční perspektivu výzkumu evropské kulturní historie.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.

Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší studie a informativní zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Úvodní část dokumentuje historii památkové péče, včetně úsilí o zachování prachatických hradeb a záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru. Další studie se zaměřují na židovský hřbitov v Jistebnici, renesanční malby v kostele sv. Václava v Písku, pozdně barokní výzdobu kláštera Vyšší Brod a architekturu Českého Krumlova během druhé světové války. Nejrozsáhlejší text analyzuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě, včetně 3D vizualizace jeho podoby z konce 17. století. Nové interpretace se dočkala i koncepce Prokyšových nástěnných maleb. Další články se věnují revitalizaci klášterních areálů v Českém Krumlově, architektonickému dílu Bohumila Böhma, opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, a nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby. Informace zahrnují i nově prohlášené kulturní památky a úsilí o záchranu jihočeských historických staveb a artefaktů, jako je zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni a další.

průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlé studie a aktuální zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Otevírá ho historický přehled jihočeské památkové péče, včetně faktograficky a fotograficky bohaté studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou a o devastaci zámku Český Rudolec. Další významné studie se zaměřují na historii a současný stav Staré obory u Hluboké nad Vltavou, esej Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích, kašnu na náměstí ve Lhenicích a vyřezávané stropy v Českém Krumlově. Aktuální zprávy zahrnují shrnutí archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech, restaurátorské objevy v kapli z Křížové hory a zjištění o milostném obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů se věnuje architektonickému dědictví 20. století, včetně mostu Duha u Bechyně, který byl prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy a mirovické vile živnostníka, který se na počátku 20. století odstěhoval z čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo.