Niccolò Ugo Foscolo Životopis
Ugo Foscolo byl vášnivý italský básník a prozaik, jehož dílo je hluboce zakořeněno v klasické tradici a zároveň odráží bouřlivé politické klima jeho doby. Ve svých spisech, zejména v románu Ultime lettere di Jacopo Ortis, zkoumal témata vlastenectví, zklamání a existenciálního utrpení, často srovnávaný s evropskými literárními proudy své doby. Foscolo mistrně spojoval silné emocionální výlevy s precizní kontrolou jazyka a formy, což je patrné i v jeho lyrické poezii a monumentálním díle Dei sepolcri. Jeho literární ambice a hluboké spojení s klasickou rétorikou mu zajistily místo mezi předními italskými romantickými autory.
Ugo Foscolo byl italský spisovatel, vrcholný představitel italského preromantismu.
Ugo Foscolo se narodil ve smíšeném manželství. Matka byla Řekyně, otec Ital. Když mu bylo deset let, otec zemřel. Vystudoval univerzitu v Padově. Postupně navštívil různá italská města. Jako voják se účastnil četných bojů v Itálii a Francii. Přednášel rovněž kratší dobu na univerzitě v Pavii, ale když po Napoleonově porážce odmítl přísahat věrnost Rakousku, musel v roce 1815 odejít do exilu. Žil ve Švýcarsku a Anglii.
Poslední roky života ztrpčovaly Ugo Fascolovi dluhy, nemoci a bída. Jeho ostatky byly v roce 1871 převezeny z Anglie do Florencie. Uloženy byly v chrámu S. Croce.