Skripta se snaží doplnit jistou mezeru, která existuje ve studijní literatuře. Mohou se uplatnit při rozšíření poznání nejen studentů oboru, ale také širší pedagogické veřejnosti. Jednotlivé kapitoly se věnují vybraným tématům typicky patřícím do úvodu studia oboru.
Je v konzumní společnosti luxusem mít, nebo nemít? Existuje v dnešní době ještě revolta, nebo jsou její současné projevy jen mainstreamem s komerční značkou revolty? Jakou stopu zanechává člověk v přírodě? Jakou stopu zanechává v člověku kultura, zejména ta konzumní? Tyto otázky si nepokládají jen odborníci ve vzdělávacích institucích, nýbrž i ti, kteří ke vzdělávání nebyli formálně ustanoveni. Autoři svůj etnografický výzkum zaměřili na subkulturu freeganů. Právě oni hledají ekologicky šetrný způsob života v rámci konzumní společnosti. Svůj osobitý životní styl si však nenechávají pouze pro sebe a nabízejí ho také široké veřejnosti. Kniha identifikuje cíle a prostředky, které k tomu využívají. Freegani se tak pasují do role specifických vzdělavatelů, a proto je lze označit za neoficiální vzdělávací agenty.
Úspěšnost v řízení třídy je jedním z faktorů, které u začínajících učitelů rozhodují o tom, zda setrvají v profesi, a u zkušenějších učitelů o jejich spokojenosti s profesí. Začínající učitelé se často cítí na řízení třídy studiem nepřipraveni, a to i přes to, že absolvují praxe na školách. Není-li však učitel s to řídit úspěšně třídu, nevytváří podmínky pro efektivní učení žáků. Cílem monografie je přispět k poznání řízení třídy u studentů učitelství a u jejich provázejících učitelů při výuce na druhém stupni základní školy. Řízení třídy jsme zkoumali pomocí pozorování, rozhovorů a dotazníků a sledovali jej z hlediska chování žáků, vedení výuky, reaktivních i proaktivních strategií. Výsledky ukazují také vztah mezi osobnostní charakteristikou potřeby kognitivního uzavření a řízením třídy.